Hlavní obsah

Blatný i po nedělním tlaku trvá se Sputnikem na svém. „O výjimce nejednáme.“

Foto: Profimedia.cz

Ruská očkovací látka Sputnik V.

Reklama

28. 2. 16:00
aktualizováno • 1. 3. 7:24

Prezident MIloš Zeman i premiér Andrej Babiš znovu tlačí na lékový ústav, aby povolil ruskou vakcínu Sputnik V. Úřad Ireny Storové však povolení dát nemůže. Finální verdikt je na Ministerstvu zdravotnictví.

Článek

Prezident Miloš Zeman po dohodě s premiérem Andrejem Babišem písemně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o zaslání očkovací látky Sputnik V. Ruskou vakcínu však až na výjimky země Evropské unie nepoužívají, protože není schválená Evropskou lékovou agenturou. Rusové o příslušné potvrzení bezpečnosti a účinnosti unijní úřady zatím ani nepožádali.

Prezident i premiér tlačí na Státní ústav pro kontrolu léčiv, kterému šéfuje Irena Storová, aby její úřad dal ruské vakcíně českou registraci. SÚKL sám však očkovací látku povolit nemůže. Finální verdikt je totiž na Ministerstvu zdravotnictví, které si má od lékového ústavu vyžádat odborné stanovisko.

„Ministerstvo zdravotnictví o žádné výjimce nejedná,“ uvedla pro týdeník Respekt mluvčí resortu zdravotnictví Barbora Peterová.

Ještě v minulých dnech přitom premiér Andrej Babiš zastával stanovisko, že zelenou k užívání ruské očkovací látky by měla dát Evropská léková agentura.

„Vakcíny proti covidu-19 je podle platné legislativy možné registrovat jen centralizovaně v rámci EU. Druhá možnost je výjimka Ministerstva zdravotnictví o použití neregistrovaného léčivého přípravku. SÚKL sám tedy vakcíny proti covidu-19 registrovat nemůže,“ napsal úřad v neděli na svém Twitteru.

Rezort zdravotnictví Jana Blatného by evropské úřady mohl obejít, protože k povolení může využít ustanovení zákona o léčivech, konkrétně paragraf 8, odstavec 6, který umožňuje vakcínu v Česku použít na odpovědnost státu.

Tlak na české úřady

Blatný však tuto cestu dlouhodobě odmítá a evropského regulátora obcházet nechce. Tlaky na očkování Sputnikem V už v první polovině února pro server iRozhlas komentoval slovy, že dokud bude ministrem, Češi se ruskou vakcínou bez evropské registrace očkovat nebudou.

Tlak na schválení vakcíny i bez evropského razítka Seznam Zprávy v minulých týdnech popisovaly.

Vše začalo začátkem února, kdy byli úředníci Ministerstva zdravotnictví pověřeni, aby našli způsob, jak ruskou vakcínu schválit s doporučením SÚKL. Další dny se premiér spolu se svým bývalým poradcem Romanem Prymulou vydali do Maďarska a Srbska na výzvědy o tamních zkušenostech se Sputnikem V i s bojem proti pandemii obecně.

Následně premiér Andrej Babiš v polovině února otočil a začal tvrdit, že o očkování ruskou vakcínou bez schválení Evropskou lékovou agenturou se neuvažuje.

Jak ale Seznam Zprávy zjistily, za změnou jeho názoru v polovině února stála jeho schůzka s vedením SÚKL. Na té se premiér a Roman Prymula snažili najít východiska ze situace. I kdyby Česko neschválenou vakcínu nakoupilo, stanovisko úřadu bylo podle informací Seznam Zpráv stále stejné: Není možné bez detailních informací a bez evropského schválení ruskou vakcínu použít, protože by to pro veřejnost znamenalo velké riziko.

Schválení ruské vakcíny i bez evrospkých úřadů následně neprosazoval ani vakcinolog Roman Prymula, který však začal vyzdvihovat čínskou vakcínu. Ani ta není schválena evropským regulátorem.

Na Babiše kvůli ruským vakcínám podle dřívějšího zjištění Seznam Zpráv tlačili také čeští komunisté, na jejichž hlasech stávající vláda závisí v Poslanecké sněmovně.

Předminulý týden KSČM Babišovi nepomohla prodloužit nouzový stav. Na stole od nich byla také „sputniková“ podmínka: protlačit ruskou vakcínu do české očkovací strategie. A to i bez toho, že by měla jako ostatní používané vakcíny ze Západu schválení evropské agentury pro léčiva.

O tom, jakým způsobem s ruskou vakcínou postupovat, se debatuje i mezi předními vědeckými kapacitami, které se pohybují v expertních vládních skupinách.

Například biochemik a člen vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace Jan Konvalinka na začátku února řekl, že by ruský výrobce vakcíny měl splnit veškerá kritéria evropských úřadů.

„Osobně nemám velkou důvěru v ruské regulační orgány, v ten způsob, jak byla vakcína uznávána před tím, než byly dokončeny klinické studie v Rusku. To vzbuzuje znepokojení, a tím pádem já bych také raději počkal na to, až ta vakcína bude schválena Evropskou lékovou agenturou,“ řekl Konvalinka v diskuzním pořadu České televize.

A naopak jeden z nejcitovanějších českých imunologů Václav Hořejší, nově též člen vládní rady pro výzkum, vývoj a inovace, se vyslovil pro nakoupení ruské vakcíny i bez evropského schválení.

„Nákupu těchto vakcín bych se rozhodně nebál. Bylo by báječné, kdyby to odsouhlasila evropská schvalovací agentura, ale pokud by bylo na mně, tak ani na to bych nečekal. Byl bych rád, kdyby to schválil jen náš Státní ústav pro kontrolu léčiv,“ vysvětlil pro Český rozhlas akademik Hořejší.

Odkázal v této souvislosti na studie zveřejněné v prestižním časopisu Lancet, podle nichž ruská vakcína prokázala účinnost 91,8 procenta i u lidí starších 60 let.

Mnozí zahraniční vědci se i přesto shodují, že problémem výrobce ruské vakcíny je malá transparentnost vývoje a také netransparentnost testování vakcíny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené