Hlavní obsah

Přijměte vězněné islamisty, žádají USA Evropany. Ti své džihádisty odmítají

Foto: Profimedia.cz

Ženy a děti střežené kurdským bojovníkem v táboře al-Húl.

Reklama

18. 11. 2020 18:30

Evropské země se ke „svým“ bojovníkům Islámského státu nehlásí, některé jim dokonce odebraly občanství. Džihádisté jsou tak stále v zajetí kurdských sil v Sýrii. Vezměte si je domů, žádají USA spojence.

Článek

V době, kdy teroristický chalífát známý jako Islámský stát ovládal většinu Sýrie a Iráku, pod jeho vlajkou bojovaly i tisíce Evropanů. Část z nich v bojích padla, asi čtyři stovky extremistů jsou ale stále v zajetí v Sýrii. V táboře al-Húl je střeží Kurdové, kteří už od skončení války varují, že to nebudou dělat věčně. Trpělivost dochází už i Američanům.

Jedinou cestou, jak se pohnout vpřed, je repatriace podezřelých a jejich rodin. Na akci Global Security Forum to řekl Nathan Sales, koordinátor boje proti terorismu na americkém ministerstvu zahraničí. USA už podle něj pomohly řadě zemí své občany z regionu stáhnout. „Upřímně řečeno, potřebujeme, aby úsilí vyvinulo více zemí včetně amerických tradičně nejbližších spojenců,“ řekl Sales citovaný serverem Middle East Eye.

Země, které měl na mysli, jsou zejména Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Belgie a Austrálie. Sales naopak vyzdvihl Itálii, která v září přijala zpět ženu se čtyřmi dětmi, jež byly drženy v táboře al-Húl. Žena byla ve své rodné zemi zatčena a obviněna. Některé další státy, jako je Francie či Belgie, dosud přijaly jen nezletilé sirotky, dospělé osoby i nadále odmítají.

Přístup evropských vlád už řeší soudy

„Jsme připraveni pomoci jakékoliv zemi, která se chce pohnout kupředu. Zavolejte nám a my najdeme cestu, jak to zařídit,“ apeloval diplomat na spojence. S podobnou nabídkou přišel už v létě generál Kenneth McKenzie, který velí americkým silám na Blízkém východě.

Kurdové ve svém autonomním regionu na severovýchodě Sýrie zadržují více než 65 tisíc lidí podezřelých ze spolupráce s Islámským státem. Převážná většina z nich jsou občané Iráku a Sýrie, tisíce dalších ale pocházejí z ciziny. Ve vězení je na 2000 mužů podezřelých z toho, že bojovali pod džihádistickou vlajkou, v táboře al-Húl je pak umístěno na 3000 žen a 7000 dětí.

Některé země už kvůli odmítání repatriace čelí soudním žalobám. U Evropského soudu pro lidská práva se projednává případ francouzské ženy a jejích dětí, jejíž rodiče zažalovali francouzský stát za to, že ji odmítá přijmout.

Lidskoprávní organizace také upozorňují na nevyhovující podmínky v Kurdech spravovaných táborech. Jen vloni zemřelo v táboře al-Húl na 500 lidí, většinu z toho tvořily děti. Letos se situace ještě zhoršila kvůli pandemii koronaviru. Problémem je i bezpečnost – jen v září došlo k šesti různým útokům, které skončily dvěma úmrtími a sedm lidí bylo zraněno. Ročně pak kurdská samospráva registruje na 700 pokusů o útěk.

I proto podepsalo v říjnu více než dvě stě evropských akademiků otevřený dopis, který žádá, aby evropské země vzaly své občany zpět. Akademici upozorňují na situaci v táborech, na porušování ženevských konvencí i na nelegálnost věznění bez soudu. U lidí takto zadržovaných se může vyvinout vztek a touha po odplatě vůči svým domovským zemím, varují.

Otevřenou výzvu podepsali akademici z řady evropských zemí, největší zastoupení měly Belgie, Nizozemsko, Velká Británie, Španělsko, Itálie, Francie a Dánsko.

Kurdové propustili 120 rodin

Kurdská samospráva se tento týden rozhodla propustit na 120 syrských rodin, jejichž členové jsou podezřelí z členství v Islámském státu. Propuštění pocházejí z provincie Dajr-az-Zaur na východě Sýrie. Podle Šajchmuse Ahmeda, který měl přesun na starosti, je pondělní propuštění prvním, další budou následovat.

Agentura AP citovala kurdskou představitelku Ilham Ahmedovou, podle níž se zajatecký tábor stal pro kurdskou samosprávu velkou finanční i bezpečnostní zátěží. Cizinci proto prý budou vráceni na základě dohod do zemí svého původu.

Ahmedová ale řekla, že žádní Syřané, kteří mají obavy z návratu domů, k tomu nebudou nuceni. Část provincie Dajr-az-Zaur je pod kontrolou sil syrské vlády, která by se mohla mstít lidem, již se proti ní postavili během občanské války. A to nehledě na to, zda patřili k umírněné opozici, nebo bojovali za některou z islamistických skupin.

Před tím, v jakých podmínkách žijí v táboře al-Húl děti, varoval před časem náměstek amerického ministra obrany Michael Mulroy. Mnohé z nich se učí ideologii Islámského státu, protože na jinou v táboře nenarazí. Pokud prý mezinárodní společenství nepřijde se způsobem, jak je integrovat do společnosti, vyroste z nich další generace džihádistů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované