Hlavní obsah

Příměří v Náhorním Karabachu, v Moskvě se na něm dohodly obě strany

Foto: Profimedia.cz

Uzavření příměří oznámil po třístranných jednáních ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Reklama

10. 10. 7:54
aktualizováno • 10. 10. 13:50

Arménie a Ázerbájdžán se v Moskvě dohodly na příměří v bojích o Náhorní Karabach, oznámil v noci na sobotu po třístranných jednáních v Moskvě ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Příměří by mělo platit od sobotního poledne.

Článek

Podle ruské agentury TASS je cílem přerušení bojů výměna zajatců a těl padlých vojáků, která se má odehrát za zprostředkování výboru Červeného kříže. „Příměří je vyhlášeno od 12:00 10. října 2020 z humanitárních důvodů za účelem výměny válečných zajatců a jiných zadržovaných osob a těl padlých,“ citovala agentura TASS z prohlášení po pátečním 10hodinovém jednání ministrů zahraničí Ruska, Arménie a Ázerbájdžánu v Moskvě.

Jednání o příměří sérií telefonátů s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem zprostředkoval ruský prezident Vladimir Putin, připomněla agentura AP. Arménie původně uvedla, že souhlasí s příměřím, zatímco Ázerbájdžán zpočátku podmiňoval zastavení bojů stažením arménských sil z Náhorního Karabachu.

Lavrov také uvedl, že strany konfliktu souhlasily se zahájením rozhovorů o mírovém urovnání situace, a to prostřednictvím takzvané Minské skupiny Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Skupina byla vytvořena v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu o Náhorní Karabach. Skupině předsedají Spojené státy, Rusko a Francie.

Společné prohlášení přečetl pozdě v noci po jednání za zavřenými dveřmi Lavrov, který sám předstoupil před novináře. TASS uvedl, že jednání se konalo v krajně napjaté atmosféře - sotva ministři usedli za stůl, v médiích se objevily zprávy o dělostřeleckém ostřelování, vedeném na bojišti z obou stran.

Mezitím prezident Alijev v televizním poselství k národu řekl, že Baku dává Jerevanu poslední šanci urovnat karabašský problém mírovou cestou a že jednání okamžitě skončí, pokud v Moskvě zazní, že Karabach je součástí Arménie. Alijev trval na právu své země silou získat zpět své území po téměř třech desetiletích mezinárodních rozhovorů, které podle něj „nepřinesly ani centimetr pokroku“. Ohlásil také dobytí řady karabašských obcí, tato slova však arménské ministerstvo obrany částečně popřelo.

Arménští představitelé tvrdí, že do knfliktu se zapojilo i Turecko, mimo jiné vysláním syrských žoldnéřů bojujících na straně Ázerbájdžánu, anebo sestřelením arménského bitevníku Su-25 tureckou stíhačkou F-16. To Ankara i Baku popřely.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let.

Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si podle odhadů vyžádala na 30 000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době jsou enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené