Hlavní obsah

Proč nemají školy na učebnice pro žáky? Mohou za to i rostoucí platy učitelů

Foto: Profimedia.cz, Profimedia.cz

Každý rok si může škola dovolit koupit jednu nebo maximálně dvě nové učebnice na žáka. (ilustrační foto)

Reklama

1. 12. 2019 6:00

Ze stejných peněz jako pomůcky se platí i nemocenská učitelů. A ta se zvedá v závislosti na výši mezd.

Článek

Částka, ze které školy platí učebnice pro žáky, zůstává už osm let přibližně stejná. A příští rok také neporoste. „Rád bych s nimi pohnul už příští rok, protože jsou na naprosto tristní úrovni, ale v tuto chvíli to není na pořadu dne,“ vysvětloval při představování rozpočtu ministr školství Robert Plaga (ANO).

V letošním roce rozdává Ministerstvo školství průměrně 1 136 korun na žáka na základní škole. Od roku 2013 tak částka vzrostla jen o 136 korun. Vzhledem k tomu, na co všechno musí ředitelé peníze použít, tak zvládnou za rok pořídit jednu, maximálně dvě učebnice na dítě.

I když peníze na učebnice zůstávají stejné, ve skutečnosti jich může škola reálně nakoupit méně. Ze stejné kapitoly totiž ředitel musí platit i úhrady nemocenské. A náklady na ni se v poslední době zvýšily. Učitelům se zvedly platy a navíc se nemocenská nově vyplácí již od prvního dne nemoci.

„Stále snižující se stav těchto prostředků je zapříčiněn jednak zrušením karenční doby od 1. 7. 2019 a jednak nárůstem platů a tím i nárůstem těchto náhrad za nemoc,“ vysvětlila ekonomická náměstkyně MŠMT Zuzana Matušková na dotaz pirátského poslance, proč z účtů škol peníze mizí stále rychleji.

I když mají ředitelé k dispozici peníze na učebnice nebo pomůcky, raději je na účtu šetří. Neví totiž dopředu, jak moci budou jejich zaměstnanci marodit.

Prvňáčkům pětistovku místo dvoustovky

Částka nad tisíc korun je ale pouze průměrná, konkrétně se liší kraj od kraje. O její výši rozhoduje i typ školy nebo její velikost. Příští rok ale začne platit novela regionálního financování, rozdíly mezi školami by se tak měly vyrovnat.

„Od roku 2020 již školám nebude normativy ONIV připadající na jednoho žáka stanovovat příslušný krajský úřad, ale bude je centrálně stanovovat přímo ministerstvo. Srovnatelné školy tedy budou mít shodný normativ ONIV na celém území ČR,“ vysvětluje Lednová.

S navýšením pro všechny školy tak Ministerstvo školství počítá až na rok 2021. Peníze půjdou třeba na vybavení prvňáčkům.

„Dojde ke zvýšení ONIV ze současné částky ve výši 200 korun na částku 500 korun na jednoho žáka,“ vyjmenovává jednu ze změn mluvčí MŠMT Aneta Lednová. Povinnost poskytnout žákům prvních tříd školní potřeby v této hodnotě ukládá základním školám vyhláška.

V připravované novele školského zákona ale ministerstvo chystá i další změny. Mezi ostatní neinvestiční výdaje nově zahrne i náklady na dopravu na povinné hodiny plavání nebo úhradu vstupného do muzeí, galerií či vědeckých center.

„Ve školství je vedle obsahu a formy jedním ze základních pilířů motivace. Jak jsme schopní motivovat učitele, ale hlavně děti, aby je výuka bavila,“ popisuje školský expert Pirátské strany Lukáš Bartoň.

„Učitel sice může vymyslet zajímavý experiment, s tím se ale pojí i určité náklady na materiál. Ve výsledku však na peníze nemůže sáhnout, protože škola čeká do prosince, jestli někdo neonemocní, aby mu ze stejného účtu jako na experimenty zaplatila nemocenskou,“ nechápe smysl spojené částky Bartoň. Tomu vadí nejen systém ostatních neinvestičních výdajů, ale také jeho nedostatečná výše.

Proti není školství, ale finance

Bartoň, který je zároveň místopředsedou sněmovního školského výboru, by chtěl dvě nesmyslné kategorie částek – tedy úhrady nemocenské a prostředky na výuku – od sebe oddělit. Podle Ministerstva školství to ale nejde.

„Vyčlenění nemocenské z ONIV je bohužel v tuto chvíli nereálné z důvodu závazných ukazatelů státního rozpočtu definovaných MF, rozpočtovými pravidly a zákonem o státním rozpočtu na daný kalendářní rok,“ odmítá to mluvčí MŠMT Lednová.

Ministerstvo školství se totiž o podobný krok pokoušelo, a to už v roce 2014. Peníze určené na nemocenskou chtělo zahrnout do prostředků na platy. Resort financí to ale nepovolil. Podle něj by tak MŠMT porušilo metodiku vykazování dat do informačního systému.

„Navrhovaná změna by vedla k jednoznačně negativnímu zkreslení ukazatele limitu objemu prostředků na platy, což by následně vedlo i ke zkreslení údaje za průměrnou mzdu na zaměstnance. Tento postup by současně narušil kontinuitu vykazování a způsobil neporovnatelnost údaje za předchozí období,“ potvrzuje pohled rezortu financí jeho mluvčí Tomáš Weiss.

Bartoň se ale nevzdává a hodlá vymyslet jiný způsob, kterým by šlo nařízení Ministerstva financí obejít. O změně se momentálně diskutuje na sněmovním školském výboru. Stěžejní ale pro něj je také razantní navýšení prostředků na školní pomůcky, s některými změnami už Ministerstvo školství na rok 2021 počítá.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované