Hlavní obsah

Poslanci hledají záplatu na děravé silnice v rozpočtu na příští rok

Poslanci ve svých návrzích k rozpočtu přelévají peníze. Nejčastěji na školství.

Reklama

27. 11. 2019 9:39

Během středečního odpoledne se budou projednávat návrhy na změny v připravovaném státním rozpočtu. A poslanci se předhánějí například v plánech, jak opravit české silnice – peníze navíc chtějí vzít třeba v kosmickém programu nebo v rozpočtu na inkluzi.

Článek

Patovou situaci věčně poničených okresních silnic, které zdědily na přelomu milénia kraje, chce rozmotat pozměňovací návrh státního rozpočtu poslaneckého klubu Starostů a nezávislých.

„V současné době je nastaven nešťastný mechanismus, který nestanovuje pravidelnou roční částku, ale Ministerstvo dopravy ČR každý rok hledá, zda bude moct nějaké finanční prostředky na krajské silnice vyčlenit, případně je nachází až během kalendářního roku v rámci úspor,“ uvádějí poslanci v odůvodnění s tím, že kraje tak nemají peníze jisté a nemohou opravy dlouhodobě plánovat.

A navíc připomněli, že vláda uložila ministrovi dopravy a ministryni financí už v loňském roce přijít se systémovým financováním okresních silnic. Proto navrhují na silnice II. a III. přidat čtyři miliardy korun.

Kde je chtějí vzít? V rozpočtech hned šesti ministerstev. Musely by se ubrat peníze například na policisty, celníky nebo důchodce. Krátit by se ale mohl také rozpočet Ministerstva zahraniční na „peněžní dary vybraným institucím do zahraničí“ nebo Ministerstva zemědělství na takzvané agrokomplexy.

Převést peníze z „podpory agropotravinářského komplexu“ na silniční stavby navrhuje i zlínský poslanec za ODS Stanislav Blaha. Z dotací určených pro velké zemědělce, mezi které patří i Agrofert ze svěřeneckého fondu premiéra Andreje Babiše, chce vzít 4,4 miliardy korun.

„Dopravní infrastruktura je klíčovým faktorem pro rozvoj hospodářství státu jako takového, jedná se tedy fakticky o přímou investici do budoucích příjmů státního rozpočtu,“ argumentuje Blaha.

Silnice místo kosmu

Další půl miliardy by Blaha vzal z kapitoly na „výdaje spojené s kosmickými aktivitami“ a poslal by je do Státního fondu dopravní infrastruktury. „Výdaje spojené s kosmickými aktivitami jsou zjevně nadhodnocené, každoročně stoupají a na rok 2020 přesahují 1 miliardu korun. Pokud se na příští rok sníží o půl miliardy, výdaje klesnou přibližně na úroveň před rokem 2018 (zbývající částka je 707 milionů),“ píše poslanec v důvodové zprávě.

Poslanec za SPD Jan Hrnčíř zase nastínil možnost poslat na silnice 2 miliardy určené na inkluzi žáků ve školství. Ve svém pozměňovacím návrhu k rozpočtu tyto peníze sice navrhuje přesunout do speciálních škol, zároveň ale píše: „Příslušné finanční prostředky se mohou přesunout i do jiných kapitol, například do rozpočtu krajů na obnovu silnic druhé a třetí třídy.“

Další poslanec z ODS Martin Baxa pak navrhuje vzít 3,5 miliardy z podpory agropotravinářského komplexu, přidat k tomu ještě další dvě miliardy z podpory podnikatelům a celou částku 5,5 miliard dát na platy učitelů a nepedagogické pracovníky.

Právě pracovníci ve školství mají zastání v řadě pozměňovacích návrhů. Věnuje se jim i bývalá ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD, Dominik Feri z TOP 09 a nebo Věra Kovářová ze STAN.

Peníze na nízkou nezaměstnanost v době nízké nezaměstnanosti

Častým terčem odčerpávání peněz se stala kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí, která má na starosti financovat aktivní politiku zaměstnanosti.

Podle poslanců jde o zbytečnost ve chvíli, kdy je v Česku nezaměstnanost rekordně nízká. Například 50 milionů korun z ní chce odčerpat třebíčský poslanec Petr Venhoda, který navrhuje peníze naopak přidat na podporu rodiny.

Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek pak navrhuje z Aktivní politiky zaměstnanosti vzít 35 milionů korun a o stejnou sumu navýšit rozpočet na protidrogovou politiku. A stejně tak i současný šéf lidovců Marek Výborný navrhuje vzít sto milionů korun z této kapitoly a poslat je zaměstnancům na Ministerstvu spravedlnosti.

„Mezi tyto zaměstnance patří i justiční čekatelé a asistenti soudců, tedy lidé, kteří se zpravidla připravují na roli soudce. Přes snahy o zvýšení platů těchto dvou kategorií zaměstnanců jsou oproti soukromému sektoru stále výrazně nižší a nekorespondují s požadavky na kvality,“ píše Výborný ve svým zdůvodnění.

Ministerstvo práce přitom upozorňuje, že pod Aktivní politikou zaměstnanosti spadá i financování veřejně prospěšných prací nebo příspěvek na regionální mobilitu. Tedy podpora, která je nutná i v době rekordně nízké nezaměstnanosti.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované