Hlavní obsah

Protesty žlutých vest, které už měsíc otřásají Francií, zemi stály miliardu eur

Autentické záběry z rabování. Francii už čtvrtý víkend v řadě paralyzovaly protesty proti zdražování. (Video: Zuzana Lachnitová, Reuters)

Demonstranti v ulicích zapalují auta, rozbíjejí výlohy obchodů a rabují. Podpora protestního hnutí po posledních událostech klesla.

Článek

Až miliardu eur (asi 26 miliard korun) už stálo francouzskou ekonomiku nátlakové hnutí, které si říká „Žluté vesty“. Demonstranti, protestující proti zdražování pohonných hmot a růstu dalších životních nákladů, za sebou zejména v Paříži nechávají masivní škody.

Francouzská obchodní federace odhaduje, že většinu ztrát utrpěli majitelé obchodů. Ministr financí Bruno Le Maire prohlásil, že jen obrat restaurací klesl o pětinu a někde dokonce o polovinu. Pařížská radnice odhaduje, že další mnohamilionové škody za sebou nechalo rabování ulic v centru města.

Znovu přes 100 tisíc

Čtvrté soboty protestů proti zdražování i prezidentovi Emmanuelu Macronovi se zúčastnilo 136 tisíc lidí, tedy zhruba stejně jako minulý týden, informovalo ministerstvo vnitra. Před dvěma týdny se na demonstracích sešlo 160 tisíc lidí a 17. listopadu, kdy protesty žlutých vest začaly, se účastnilo dokonce 287 tisíc lidí.

Střety v ulicích mnoha francouzských měst si vyžádaly desítky zraněných, policisté zadrželi zhruba dva tisíce lidí. V Paříži v sobotu panovala přísná bezpečnostní opatření, v ulicích hlídkovalo 8000 policistů, a velkým násilnostem se tak podařilo zabránit. V neděli se ve francouzské metropoli uklízelo.

V Paříži protestující v sobotu zapalovali auta a útočili na fasády a výlohy obchodů v centru města. Aby zabránila velkým násilnostem, které protesty doprovázely minulý týden, snažila se policie střety během dne rozhánět hned v počátcích, mimo jiné pomocí vodních děl, slzného plynu či oddílů jízdní policie. Kromě Paříže k nepokojům došlo například i v Marseille, Lyonu, Grenoblu, Bordeaux či Nantes.

Centrum francouzské metropole bylo v sobotu vylidněné, zavřena byla řada významných památek včetně Eiffelovy věže, Vítězného oblouku či muzeí Louvre, Orsay a Centre Pompidou. V neděli byly kulturní instituce opět otevřeny.

Prezident Emmanuel Macron veřejně nevystoupil od 27. listopadu, v sobotu pouze na Twitteru poděkoval policistům „za odvahu a mimořádnou profesionalitu“. V pondělí se setká se zástupci odborů a zaměstnavatelů. Podle Elysejského paláce chystá na počátek týdne významný proslov.

Premiér Édouard Philippe vyzval v sobotu k dialogu. „Žádná daň nemůže ohrozit národní jednotu,“ řekl s odkazem na zrušený plán zvýšit daň na pohonné hmoty, který před čtyřmi týdny demonstrace žlutých vest vyvolal. Ministr financí Bruno La Maire řekl, že protesty mají závažný dopad na ekonomiku země a že je kvůli nim třeba počítat ke konci roku s dalším poklesem hospodářského růstu.

Předsedkyně strany Národní sdružení Marine Le Penová uvedla, že očekává od prezidenta Macrona „silné a okamžité odpovědi“ na „sociální utrpení“ lidí, kteří přišli do ulic ve žlutých vestách protestovat. Vyzvala jej, aby se neschovával za zdmi Elysejského paláce.

K situaci ve Francii se v sobotu na Twitteru vyjádřil také americký prezident Donald Trump, který dal nepokoje do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Podle něj je „směšnou a extrémně drahou“ dohodu načase zrušit. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian mu vzkázal, aby se nepletl do vnitropolitických záležitostí Francie.

Údajně „nepřiměřené násilí“ používané při potlačování protestů žlutých vest v sobotu kritizoval také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Zlost žlutých vest

Hnutí žlutých vest nazvané po reflexním kusu oděvu, který patří k povinné výbavě aut nejen ve Francii, vzniklo na protest proti plánovanému zvýšení daně na pohonné hmoty. Protestujícím také vadí rostoucí nerovnost a to, že jejich příjmy stagnují, zatímco životní náklady stoupají. Emmanuela Macrona označují za „prezidenta bohatých“, který se nedokáže do situace běžných občanů vcítit. Vláda tento týden od plánovaného zvyšování daní upustila. Protestující hlásící se k hnutí žlutých vest, které nemá žádného jednoznačného lídra, však požadují další ústupky, jako je snižování daní, zvýšení minimální mzdy nebo nižší náklady na energie.

Rozsáhlá vlna protestů je mnohými považována za největší od nepokojů v roce 1968. Rozšířila se i do Belgie a Nizozemska. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na Twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.

Doporučujeme

Další zprávy