Hlavní obsah

Průměrný člověk ročně sní nebo vypije až 50 tisíc plastových mikročástic

Průměrný člověk sní nebo vypije až 50 tisíc plastových mikročástic. Říká to nová studie kanadské univerzity. (Video: Eva Soukeníková)

Nový výzkum kanadské univerzity uvádí, že průměrný člověk sní nebo vypije přibližně 50 tisíc plastových mikročástic za rok. Balená voda obsahuje průměrně dvaadvacetkrát víc mikroplastů než voda z kohoutku. Mikročástice se najdou i v pivu. Zdravotní dopady zatím nejsou známé. Píše to britský The Guardian.

Článek

Kanadská University of Victoria se pokusila o vůbec první studii, která odhaduje, jaké množství plastových znečišťujících látek člověk přijímá společně s potravinami. Skutečné množství je pravděpodobně mnohem vyšší, protože na obsah plastové kontaminace bylo analyzováno jen malé množství jídel a nápojů.

Zdravotní následky zkonzumovaných mikroplastů nejsou známé, ale mohou uvolňovat toxické látky. Některé částice jsou tak malé, že mohou proniknout lidskými tkáněmi a spustit imunitní reakce.

Znečištění mikroplasty většinou vzniká rozpadem plastového odpadu. Vědci nacházejí mikroplasty ve vzduchu, půdě, řekách a naposledy byly plasty nalezeny i v Mariánském příkopu, nejhlubším místě oceánu na planetě. Loni je vědci poprvé našli také v lidské stolici, což potvrdilo, že lidé tyto částice přijímají do těla společně s potravinami a nápoji.

Jedny z nejlepších dostupných údajů se týkají vody. Balená voda obsahuje průměrně dvaadvacetkrát víc mikroplastů než voda z kohoutku. Člověk, který bude pít jen balenou vodu, by tak ročně zkonzumoval jen z tohoto zdroje 130 000 částic v porovnání se 4000 částicemi z vody z kohoutku.

Nový výzkum zveřejněný v časopise Environmental Science and Technology vzal údaje z 26 předchozích studií, které měřily množství mikroplastů v rybách, korýších, cukru, soli, pivu a vodě a také v městském ovzduší.

Vědci poté použili stravovací doporučení americké vlády, aby vypočítali, kolik částic lidé za rok snědí. U dospělých to podle nich je zhruba 50 000 částic mikroplastů a u dětí asi o 10 tisíc méně. Většina druhů jídla a nápojů ale nebyla testována, což znamená, že studie posoudila jen 15 procent z celkového množství přijímaných kalorií.

„Obrovské množství zatím nemáme prozkoumané. Musíme zaplnit značné mezery v údajích,“ řekl Kieran Cox z kanadské University of Victoria, který výzkum vedl.

Další druhy jídla, jako je chléb, polotovary, maso, mléčné produkty a zelenina, mohou obsahovat stejně vysoké množství plastů. „Je velmi pravděpodobné, že i v těchto potravinách je značné množství plastových částic. Celkové množství tak může narůst na statisíce,“ dodal Cox.

Stephanie Wrightová z londýnské King's College komentuje výzkum: „Tyto odhady ukazují, že oproti jiným částicím jsou mikroplasty v nižších číslech. Například oproti mikročásticím oxidu titaničitého, naprosto běžnému potravinářskému aditivu, kterému jsou konzumenti vystaveni po miliardách každý den. Je ale pravda, že neznáme dopad částic mikroplastů na lidské zdraví,” vysvětluje akademička, která nebyla součástí výzkumu.

Také Cox zdůraznil, že zatím neznáme možné zdravotní následky, ale už jen samotný alarmující počet plastových mikročástic, které se do našeho těla dostávají, by měl posloužit jako varovný signál.

Doporučujeme

Další zprávy