Článek
Státní společnost Statoil, která je největším norským producentem ropy a zemního plynu, letos zintenzivnila průzkum v Barentsově moři. Očekává se totiž, že těžba z norských severomořských ložisek začne v polovině 20. let klesat.
Společnost si hodně slibovala od severního pole Korpfjell, nenalezla v něm však žádnou ropu a množství zemního plynu bylo pod hranicí komerční využitelnosti. Jde o oblast, o kterou Norsko v minulosti vedlo spor s Ruskem, právě kvůli očekávaným zásobám surovin.
„Výsledky jsou pro nás samozřejmě zklamáním, je však příliš brzy dělat závěry ohledně dopadu na průzkum v jihovýchodní části Barentsova moře,” uvedl podle agentury Reuters ředitel Statoilu pro prospekci v Norsku a Británii Jez Averty.
Přitom Statoil očekával, že v nalezišti objeví až 250 milionů barelů ropného ekvivalentu, a partnerská firma Lundin Petroleum odhadovala zásobu na více než miliardu barelů. Výsledkem je 40 až 75 milionů barelů ropného ekvivalentu neboli 6 až 12 miliard metrů krychlových plynu, těžba tak malého objemu se nevyplatí. Nicméně obě firmy budou v průzkumu v oblasti pokračovat.
Vrt v poli Korpfjell byl čtvrtým z pěti, které si Statoil naplánoval v létě, a současně třetí, který nepřinesl obchodně využitelný nález. Při jednom z pokusů bylo objeveno menší množství ropy.
„Nalézt komerčně využitelné ložisko plynu v těchto odlehlých oblastech je téměř nemožné," soudí makléři investiční společnosti DNB. Další analytici se ale shodují na tom, že oblast bude z hlediska těžby možné odepsat až po provedení všech plánovaných vrtů. Tedy nejdříve příští rok.
Norsko se letos vrhlo do největšího průzkumu v pobřežních vodách od 90. let, kdy byla prospekce na šest let úplně zastavena. Předpokládalo, že v dosud neprobádaných ložiscích v Barentsově moři by mohlo být více než 17 miliard barelů ropy a zemního plynu, což představuje téměř 65 procent z dosud neprozkoumaných zdrojů na území Norska. Produkce ropy se v této skandinávské zemi od roku 2000 snížila o polovinu.
