Hlavní obsah

Průzkum: Středoškolákům chyběl nejvíce osobní kontakt

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

6. 7. 21:56

Středoškolákům za poslední rok chyběli zejména spolužáci, ale i osobní kontakt s vyučujícími. Při výuce měli největší problémy se soustředěním. Ukázal to nedávný průzkum agentury Behavio.

Článek

Uplynulý školní rok budou mít studenti v Česku spojený zejména s distanční výukou. Kvůli epidemické situaci totiž online studiem strávili ze všech evropských dětí nejvíce času.

Průzkum agentury Behavio však ukázal, že jen málo maturantů a studentů z nižších ročníků středních škol nezvládalo distanční výuku vůbec. Naopak přes 40 procent maturantů a přes polovinu zbylých středoškoláků ji prožívalo „v pohodě“, ostatní ji pak vnímali proměnlivě.

Lze ale pozorovat výraznější rozdíl mezi studentkami a studenty. Jak vyplývá z odpovědí v průzkumu, studenti častěji než studentky označovali, že online výuku zvládali „v pohodě“.

Za největší problém považovali maturanti i středoškoláci z nižších ročníků, že se nemohou dostatečně soustředit. Častěji to za problematické označovali maturanti (59 %) než ostatní středoškolští studenti (49 %).

Další potíže jako pocit přetížení, bolesti zad nebo špatné internetové připojení pak podle průzkumu více doléhalo na studentky, jak z maturitních, tak z nižších ročníků.

Průzkum vlivu epidemie na život studentů vysokých a středních škol

Průzkum provedla výzkumná agentura Behavio ve spolupráci se soukromou vysokou školou Newton University a portálem Vysokeskoly.cz. Zúčastnilo se jej 7 161 respondentů z řad studentů vysokých a středních škol v Česku. Vysokoškoláků odpovídalo celkem 4 501, středoškoláků pak 2 660, z nichž většina (1 760) byla v maturitním ročníku. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníků v letošním květnu a červnu.

Téměř pětina maturantů a čtvrtina ostatních středoškoláků označila za „velký problém“, že vyučující nezvládali výuku. Jako „trochu“ problematické to pak vnímalo necelých 50 procent z dotázaných v obou kategoriích. Zbylých 34 procent maturantů a 27 procent studentů z nižších ročníků s tím problém nemělo.

Studentům chyběli spolužáci i vyučující

Kvůli distanční výuce studentům nejvíce chyběl lidský kontakt. Spolužáky postrádalo „hodně“ nebo „částečně“ shodně přes 40 procent respondentů, setkávání s vyučujícími naživo pak chybělo 38 procentům „hodně“ a 43 procentům alespoň částečně.

Nejméně ze všech možností, které byly uvedeny v dotazníku, středoškoláci postrádali přístup do knihovny. Pro tuto odpověď se vyslovilo pouze 13 procent všech respondentů, výrazně častěji chyběla ženám (16 %) než mužům (4 %).

Celkově však měla více než polovina maturantů a necelá polovina ostatních středoškoláků pocit, že se při výuce „dost ulévá“ a nestuduje efektivně. Pouze 15 procent maturantů a 18 procent studentů z nižších ročníků odpovědělo, že studuje efektivněji, přestože výrazná část z nich věnovala více času samostudiu. Studenti se také naučili používat nové studijní nástroje, ale u obou kategorií to byla méně než polovina.

V osobním životě více stresu a nejistoty

Průzkum také ukázal, že maturanti i ostatní středoškoláci si myslí, že v osobním životě často prokrastinují, sledují více filmy a seriály, jsou více ve stresu a zažívají nejistotu. Podle odpovědí přitom doléhá stres a nejistota více na studentky než na studenty.

„Měli bychom jako společnost přemýšlet nad tím, jak studenty v té nejistotě umět naučit žít. Možná je to důležitější než řada věcí, které se ve škole momentálně učí. Pojďme přemýšlet nad tím, jak tady tu potřebu buďto zmírňovat, nebo jak v ní učit mladé lidi v dnešním světě žít,“ uvedl Vojtěch Prokeš, sociolog a výzkumný ředitel Behavio.

Přes 30 procent dotázaných maturantů a 26 procent zbylých středoškoláků navíc uvedlo, že trpí depresemi. Pouze málo z nich však zároveň vyhledalo psychologickou pomoc, v případě maturantů 10 procent, z dalších středoškoláků 12 procent.

Odlišné byly u maturantů a ostatních středoškoláků změny ve vztahu ke sportu. Zatímco v případě maturantů přestalo sportovat 30 procent studentů a 21 procent jich naopak cvičilo víc, tak u mladších středoškoláků po roce epidemie nesportovalo 16 procent žáků a naopak 35 procent se jich sportu věnovalo víc než dříve. Středoškoláci také uvedli, že chodí více do přírody.

Výrazný rozdíl mezi studentkami a studenty ve způsobu trávení volného času je vidět především na hraní počítačových her. Až 42 procent maturantů uvedlo, že na počítači hráli více než dřív, kdežto pouze 12 procent maturantek se uchýlilo k této zálibě. Podobný rozdíl je pak patrný i u středoškoláků z nižších ročníků.

Na druhou stranu respondentky ze všech ročníků uvedly, že více četly knihy, respondenti se jim nevěnovali tak často.

Pandemický rok příliš neovlivnil výběr vysoké školy

Téměř všichni maturanti (94 %), kteří se průzkumu účastnili, plánují pokračovat ve studiu na vysoké škole. Polovina z těch, co se dále studovat nechystá, označila jako důvod změnu životních priorit. Kvůli odkladu maturity neplánuje jít na vysokou školu pouze sedm procent z dotázaných. Přes 60 procent respondentů v tomto průzkumu však tvořili studenti gymnázií, nelze jej tak vztáhnout na všechny čerstvé absolventy středních škol.

Plány ohledně dalšího studia pandemie příliš neovlivnila. Více než 60 procent z dotázaných obor ani místo studia nezměnilo, necelá čtvrtina pak pouze částečně. Proměnila se ale motivace pokračovat dál ve studiu. Třicet procent uvedlo, že na ni měla pandemie vliv „hodně“, dalších 41 procent se vyslovilo, že „částečně“.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované