Hlavní obsah

Putin a Lukašenko se domluvili na utužování vztahů

Foto: Profimedia.cz

Dnešní jednání se konalo prostřednictvím videokonference, přičemž Putin a jeho spolupracovníci se připojili ze Sevastopolu na Krymu.

Reklama

4. 11. 19:07

Podle prezidentů obou zemí má další sblížení Ruska s Běloruskem zamezit pokusům o vměšování se Západu.

Článek

Bělorusko a Rusko jsou připraveny posílit společné uskupení vojsk v regionu. Prohlásil to během dnešního jednání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Putin na oplátku přislíbil další pomoc Minsku a ujistil o odhodlání obou zemí čelit pokusům Západu o vměšování do jejich vnitřních záležitostí.

„Jak ukázaly poslední události, regionální uskupení vojsk je spolehlivým štítem bezpečnosti nejen pro naše země, ale i pro celé postsovětské prostranství. Spolu s ruským prezidentem neskrýváme naše záměry v budoucnu posilovat toto uskupení,“ řekl Lukašenko podle agentury TASS.

„Rusko samozřejmě bude pokračovat v poskytování pomoci bratrskému běloruskému národu. O tom tu není žádných pochyb,“ prohlásil Putin během jednání špiček obou států, které bylo vedeno na dálku. Ujistil, že posilování integrace obou zemí napomůže zvýšit životní úroveň a blahobyt občanů. Bělorusko a Rusko tvoří formálně od roku 1999 svazové soustátí.

„Jsme odhodláni čelit jakýmkoliv pokusům o vměšování do vnitřních věcí našich svrchovaných států,“ zdůraznil Putin a dodal, že budování svazového soustátí zahrnuje nejen integraci ekonomik, ale i koordinaci ve všech oblastech, včetně politiky a obrany. To si podle ruského prezidenta vyžaduje ještě těsnější součinnost mezi ruskými a běloruskými ministerstvy, jakož i zvýšení role, jakou sehrává stálý výboru svazového soustátí. Ruský vůdce podle TASS také zdůraznil úkol „vytvářet na našich vnějších hranicích ovzduší stability a bezpečnosti“.

Podpora z Moskvy pomohla Lukašenkovi odolat bezprecedentním protestům proti jeho autoritářskému režimu, které následovaly poté, co se Lukašenko po prezidentských volbách z loňského srpna pošesté nechal prohlásit hlavou státu.

Na hranicích Běloruska s Polskem, Litvou a Lotyšskem stoupá napětí kvůli přílivu migrantů a rostoucímu počtu incidentů. Tisíce migrantů, původem hlavně z Blízkého východu, se již týdny snaží proniknout z Běloruska na území Evropské unie. Dotčené země i EU obviňují autoritářský režim běloruského vůdce Lukašenka z organizace této migrační vlny v odvetě za sankce, které Západ uvalil na Minsk kvůli brutálnímu potlačení loňských protivládních protestů. Minsk naopak odmítá „neodůvodněná obvinění“ a „provokace“ a naopak obviňuje sousedy, že vytvářejí „uměle inscenované incidenty s cílem vytvořit v mezinárodním společenství nepřátelský obraz Běloruska“.

Putin a Lukašenko na závěr dnešního jednání schválili novou vojenskou doktrínu, koncepci migrační politiky a řadu dalších dokumentů, jakož i podepsali dekret potvrzující 28 integračních programů v jednotlivých odvětvích, uvedl TASS. „Vidím tu podpis všech členů nejvyšší státní rady. Pokud nejste proti, dekret podepíšu. Ale odpovědnost poneseme všichni, nejen já,“ prohlásil Lukašenko.

TASS uvedl, že integrační programy mají vést k vytvoření rovnocenných podmínek pro podnikání a ke společným trhům v energetice, finančních a dopravních službách. K cílům patří i společná průmyslová a zemědělská politika. Nová vojenská doktrína je pak podle ruské agentury důsledkem vojenského ohrožení, jakož i politického a ekonomického nátlaku ze Západu.

Dnešní jednání se konalo prostřednictvím videokonference, přičemž Putin a jeho spolupracovníci se připojili ze Sevastopolu na Krymu, který Rusko anektovalo na jaře 2014. Proti cestě ruského prezidenta na „dočasně okupovaná území“ Ukrajiny protestovala ukrajinská diplomacie. TASS dodal, že ruské ministerstvo zahraničí vrací ukrajinské nóty zpět bez posouzení, přičemž zdůrazňuje, že Rusko je svrchovaný stát a nemusí žádat cizí vlády o souhlas s počínáním na svém území.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované