Léky, pomůcky, návštěvy sestry. Jak zařídit domácí péči na pojišťovnu

„Tatínka propustili z nemocnice po operaci kyčle. Je zesláblý, potřeboval by doma pomoc rehabilitovat a musí brát injekce na ředění krve.“ „Maminka má permanentní močový vývod, ale já vůbec netuším, jak o něj pečovat a jak často a kam chodit na výměny trubičky.“ „Babička potřebuje převazovat špatné hojící se nohu, samotné jí to nejde, asi bude potřebovat i chodítko a my tam každý den nestihneme přijet ji zkontrolovat.“

To jsou některé ze situací, kdy pacient nepotřebuje lůžko v nemocnici, ale doma to bez pomoci nezvládne. Ať už kvůli zhoršenému zdravotnímu stavu, obtížím spojeným s věkem nebo se na některé úkony necítí dostatečně erudovaný: injekce, převazy, kontrola hojení ran a podobně. Typicky jde o seniory, kteří kvůli operaci, úrazu nebo zhoršení zdravotního stavu částečně přijdou o soběstačnost.

Příbuzné čeká velmi náročné období: kombinovat péči rodiny a vyznat se v nepřehledné záplavě informací podávaných úřednickým jazykem. Seznam Zprávy připravily přehled, na co máte nárok a jak postupovat krok za krokem. V první chvíli budete potřebovat zajistit tři důležité věci: léky, pomůcky a zdravotní péči.

Možná bude váš blízký potřebovat nové léky, nebo je bere pravidelně. Při propuštění z nemocnice musí ošetřující lékař pacienta potřebnou medikací vybavit - a to opravdovými léky, nikoliv receptem - na tři dny (v odůvodněných případech i na delší čas). Je to na dobu, než se pacient dostane ke svému praktickému lékaři, který pak připraví navazující recepty.

Co to znamená v praxi? Určitě praktickému lékaři co nejdřív zavolejte a domluvte se, zda by vám mohl poslat eRecept. Udělejte to hned ve chvíli, kdy víte, že se blíží propuštění. Myslete na to, že do hry vstupuje víkend případně omezené ordinační hodiny.

Další věc, kterou bude nejspíš potřeba zajistit, je domácí zdravotní péče. Pojišťovna ji hradí lidem se sníženou soběstačností z důvodu nemoci, stáří nebo zdravotního postižení. Některé úkony tak může provést sestra, která přijde za pacientem domů, takže není třeba ho převážet do ordinace nebo nemocnice.

Jestliže tuto péči předepíše lékař, je plně hrazena pojišťovnou. Myslí se tím opravdu zdravotní péče, ne třeba nákupy nebo donáška jídel, pomoc s oblékáním, jídlem, doprovod a podobně. Ty patří do balíčku sociální péče a mohou se hradit z takzvaného příspěvku na péči.

O domácí zdravotní péči má povinnost rozhodnout ošetřující lékař v nemocnici, který by měl vystavit i takzvaný poukaz na zdravotní služby. V něm uvede diagnózu pacienta, zdůvodnění, požadované výkony a jak často mají probíhat.

„Lékař s ošetřujícím personálem, případně i se sociálním pracovníkem nemocnice, musí před propuštěním pacienta rozhodnout, jakou následnou péči má dostat. A samozřejmě informovat o tom příbuzné,“ říká Leona Svobodová z Odboru koncepce sociálních služeb a sociální práce MPSV.

V nemocnici by měli příbuzným pomoci vybrat i zařízení, odkud k nim domů bude docházet zdravotní sestra.

„Ideální postup je, že pacient odchází z nemocnice už s vystaveným poukazem, takzvanou žádankou na domácí zdravotní péči. Ten může dostat fyzicky do ruky, případně může být rovnou elektronicky předán vybranému poskytovateli domácí péče. Někdy i sama nemocnice kontaktuje konkrétní agenturu domácí péče a předá jí podklady napřímo. Rodina pak už jen čeká na první návštěvu sestry,“ potvrzuje Mgr. Jitka Plánková, ředitelka Domácí péče Včelka.

Realita je ovšem taková, že lékaři nemají čas a příliš s příbuznými nekomunikují. Pacient dostane informaci o propuštění, narychlo si zajišťuje odvoz, propouštěcí zprávu obdrží mezi dveřmi bez možnosti hovořit s ošetřujícím lékařem a odchází bez poukazu.

Výjimkou nebývá ani situace, že podle lékaře v nemocnici je pacient „medicínsky stabilní“, v reálném životě ale bude potřebovat pomoct. Může to být rehabilitace, nebo se mu po zranění bude trvale hůře chodit či hýbat. Možná bude potřebovat pomůcky, které neumí správně používat. Nebo bude potřebovat převazy, dohled při rekonvalescenci a rodina nemá kapacitu péči zajistit. Co dělat v takové chvíli?

„V takové situaci existuje několik možností řešení. Pacient nebo jeho blízcí mohou kontaktovat praktického lékaře. I ten může vystavit poukaz na domácí zdravotní péči,“ vysvětluje Jitka Plánková.

Zatímco ošetřující lékař v nemocnici může péči předepsat na 14 dní (a to i v případě, že pacient nebyl hospitalizován), praktický lékař na dobu neomezenou. Mimochodem - praktika můžete kontaktovat kdykoliv, pokud máte pocit, že vy nebo váš příbuzný už sám na některé úkony nestačí (například nezvládne sám převazování ran).

Praktik tedy předepíše poukaz a vy si najdete agenturu, která k vám pošle domácí sestru.

Pokud to máte k praktikovi daleko nebo přesně nevíte, jaké služby byste mohli požadovat, můžete se obrátit přímo na agenturu domácí zdravotní péče. Ta vám poradí, na co máte nárok, některé dokonce přímo kontaktují ošetřujícího lékaře a vše vyřídí sami. „Na základě propouštěcí zprávy příbuzným vysvětlíme, na jaký typ péče má pacient nárok z veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětluje Jitka Plánková zastupující domácí péči Včelka.

Agentura vám pak může doporučit, co přesně požadovat od praktického lékaře, nebo může komunikaci s ním obstarat i sama. „Můžeme navrhnout i kombinaci léčby hrazené a doplňkové, tedy samoplátcovské péče. Pro rodiny je to často klíčové, protože se v systému neorientují a potřebují rychlé a srozumitelné vedení,“ říká Plánková.

Jak najít sestru ve vaší blízkosti? Můžete se zeptat praktického lékaře, jestli s někým nespolupracuje. Stejně tak má smysl se poptat lidí ve svém okolí, kteří v poslední době podobné služby využívali. Osobní zkušenost bývá nejlepší.

Můžete hledat i v databázi Národního registru poskytovatelů zdravotních služeb: klikněte na možnost „rozšířené hledání“, zadejte svůj kraj a okres a v kolonce „forma péče“ vyberte „domácí“. Stiskněte „Vyhledat“ a vypíší se vám organizace, které ji poskytují.

Informace a rady můžete získat také v občanských poradnách sdružených v Asociaci občanských poraden, a to zdarma.

Celorepublikově působí například i poradenská linka pro pečující Opora Diakonie, a to ve všední dny na bezplatném telefonním čísle: 800 915 915. Poměrně rozsáhlou síť péče nabízí i Domácí péče Včelka. 

Se zajištěním péče po propuštění a tedy i s hledáním poskytovatele může pomoci ještě v nemocnici i takzvaný zdravotně sociální pracovník. Kontakty najdete většinou na webových stránkách nemocnice, na kterých stránkách ale už dopředu hlásí, že jsou velmi vytížení.

Zdarma by vám měl poradit i sociální pracovník na městském úřadě, nejčastěji zaměstnanec odboru sociálních věcí či služeb na městském úřadě v obci s rozšířenou působností: má informace o službách v místě bydliště, i s ohledem na jejich dostupnost a vhodnost pro konkrétní situaci, kterou řešíte.

Na webu MPSA se dále uvádí, se můžete obrátit i na organizace ve vašem kraji: Místa podpory neformálně pečujících v krajích | MPSV Případně je možné najít kontakt přes zdravotní pojišťovnu pacienta. Ty mají mapu dostupnosti svých služeb.

V domácím prostředí pečující často zjistí, že musí zajistit pro nemocného pomůcky, například chodítko, toaletní křeslo, vozík. „Za určitých okolností na ně mohou napsat poukaz lékaři, ale často je to vázáno na jejich odbornost, většinou jde o neurologa nebo ortopeda. V takovém případě pak hradí pomůcky pojišťovna,“ radí Olga Starostová z Oddělení koncepce rodinné politiky a služeb péče o děti MPSV.

Na některé pomůcky, například inkontinenční, může poukaz napsat i praktický lékař, některé může předepsat i ošetřující sestra - jde především o krycí a obvazový materiál, prostředky určené pro inkontinentní pacienty, pomůcky pro osoby se stomií či zdravotnické prostředky používané při kompresivní terapii.

Pomůcky se dají samozřejmě i zakoupit nové, poměrně dobrá je u některých (například polohovací lůžka nebo chodítka) i bazarová nabídka. Je ale také možné využít služeb půjčoven kompenzačních pomůcek, najdete je poměrně dobře na internetu. Půjčování pomůcek někdy nabízejí jako přidruženou službu i poskytovatelé sociálních služeb. Je to rychlé a může to překlenout dobu, než si seženete poukaz. Agentury jsou flexibilní a dokáží zajistit pomůcku během několika hodin.

„Když lidé potřebují pomůcky hned nebo si je chtějí před nákupem ozkoušet, je dobré si některé půjčit, aby bylo možné zajistit podpůrnou a bezpečnou péči v domácím prostředí,“ říká Starostová. Ceny nebývají vysoké, většinou jde o několik set korun za pomůcku za měsíc.

Lidé, kteří mají závažné problémy s pohyblivostí nebo orientací, mohou stát požádat také o příspěvek na zvláštní pomůcku. Tím se dá uhradit třeba část nákladů na pořízení automobilu, případně na jeho úpravu, dále také na schodišťovou plošinu, stropní zvedací systém nebo stavební práce umožňující bezbariérový přístup do koupelny a pohyb po bytě při snížené soběstačnosti.

Dále je možné žádat o příspěvek na péči určený k hrazení části výdajů na sociální péči, příspěvek na mobilitu a průkaz osoby se zdravotním postižením. Všechny tyto žádosti se podávají na Úřadu práce ČR podle místa trvalého bydliště.

První dny doma mohou být velmi náročné a možná kvůli tomu někdo z rodiny nebude moct chodit do zaměstnání. Může čerpat ošetřovné, (maximálně na devět dní), které vystaví váš ošetřující lékař (nikoliv tedy lékař toho, o koho se staráte). Pokud bude potřeba další péče, můžete přejít na dlouhodobé ošetřovné.

Časem zjistíte, zda se váš blízký dokáže o sebe s pomocí zdravotní sestry postarat, nebo jestli bude potřebovat i pomoc například s oblékáním, někdy s nákupy, jídlem nebo doprovodem ven. S tím může pomoci pečovatelská služba, nikoliv domácí zdravotní péče. Pečovatelská služba se nijak „nepředepisuje“, je hrazena klientem. Může na ni ale využít takzvaný příspěvek na péči. Jak o něj žádat?