Dlouhodobé ošetřovné: Jak o něj žádat a kolik dostanete za péči o blízkého

Dlouhodobé ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění, která vám umožní zůstat doma a pečovat o nemocného člena rodiny. Částečně tak nahradí chybějící příjem z práce.

Abyste mohli dávku od státu čerpat, musíte splnit určité podmínky. Především musíte být nemocensky pojištěni. To znamená, že jste alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních čtyřech měsících měli příjem ze zaměstnání, ze kterého se odvádělo povinné pojistné na sociální zabezpečení.

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) musí mít zaplacené dobrovolné nemocenské pojištění alespoň po dobu tří měsíců bezprostředně předcházejících dni, kdy o dlouhodobé ošetřovné požádají. Nárok tedy nemají ti, kteří si platí jen povinné zálohy na důchodové pojištění.

Další podmínkou je, že váš nemocný příbuzný byl v nemocnici alespoň čtyři dny. Započítává se i den přijetí a propuštění. Zároveň jeho zdravotní stav po propuštění bude vyžadovat péči minimálně jeden měsíc, což určí ošetřující lékař v nemocnici. U nevyléčitelně nemocných, kterým je poskytována paliativní péče, není podmínkou předchozí pobyt v nemocnici.

Dávku je možné čerpat minimálně měsíc, nejdéle však 90 dnů.

První krok musí udělat ošetřující lékař, tedy většinou lékař v nemocnici na oddělení, kde byl váš příbuzný hospitalizován. Ten do systému České správy sociálního zabezpečení založí rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče a uvede v něm, kdo bude o nemocného pečovat, tedy třeba vás. Tím vznikne základ pro dávku. Zároveň vám předá identifikátor rozhodnutí, tedy identifikační číslo případu. Buď vám přijde SMS, pokud uvedete telefonní číslo, nebo obdržíte identifikátor e-mailem. Pokud tyto údaje vy ani ošetřovaný nesdělíte, předají vám ho na papíře.

U nevyléčitelně nemocných, kterým je poskytována paliativní péče, rozhodne o potřebě dlouhodobé péče praktický lékař ošetřovaného.

Identifikátor nahlásíte zaměstnavateli při oznámení, že budete čerpat dlouhodobé ošetřovné. Jak konkrétně má oznámení vypadat, zákon nespecifikuje, ale sociální správa uvádí, že musí jít o prokazatelný způsob, a nabízí k tomu formulář, který najdete na jejím webu. Jmenuje se Oznámení zaměstnavateli o potřebě dlouhodobé péče.

Zaměstnavatel si pomocí identifikátoru pak ověří potvrzení od lékaře, případně po vás bude chtít upřesnit některé údaje nebo napsat čestné prohlášení, jaký je váš vztah s ošetřovaným. Pak odešle na sociální správu elektronický tiskopis „Oznámení zaměstnavatele o žádosti zaměstnance o dávku“.

Žádost posoudí sociální správa zpravidla do měsíce a pak dávku vyplatí. Průběh zpracování dávky můžete sledovat prostřednictvím ePortálu ČSSZ, do kterého se přihlásíte identitou občana nebo datovou schránkou.

OSVČ si žádost podává sama, takže po vystavení rozhodnutí lékařem v nemocnici se přihlásí do ePortálu ČSSZ, v sekci tiskopisů si stáhne „Žádost o dlouhodobé ošetřovné“, vyplní potřebné údaje, včetně přiděleného identifikátoru, a odešle na sociální správu - nejčastěji datovou schránkou.

Pak už se čeká jen na vyjádření sociální správy, zda dávku uzná – to poznáte tak, že vám na účet přijdou peníze, a to nejpozději do měsíce po dni od řádně podané žádosti. „Písemné oznámení o druhu vyplácené dávky, její denní výši, výši denního vyměřovacího základu a době, za kterou byla dávka vyplacena, se uvádí formou sdělení příjemci na výpisu z účtu nebo formou sdělení na poštovní poukázce,“ uvádí ČSSZ. A doplňuje, že při zamítnutí žádosti dostanou lidé vyjádření, proč dávka nebude vyplacena.

Většinou jednou za měsíc ještě vystaví lékař nemocného potvrzení o trvání potřeby dlouhodobého ošetřovného, které přepošlete zaměstnavateli, a ten je pod stále stejným identifikátorem pošle do systému ČSSZ.

Žádat o dávku může člověk, který je:

Znovu je možné o dlouhodobé ošetřovné žádat až po roce, respektive za 12 měsíců ode dne, kdy byla dávka naposledy poskytnutá. Pokud byste ale později museli pečovat o jiného příbuzného, můžete o ošetřovné požádat znovu kdykoliv. Souběh ale není možný. A to ani s ostatními dávkami nemocenského pojištění. Tedy pokud budete dlouhodobě pečovat o blízkého a onemocní vám ještě dítě nebo onemocníte sami, nemůžete pobírat dvě dávky zároveň.

„Dvě dávky, nebo i více, zároveň čerpat nelze. Máte-li jedno zaměstnání, nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného má přednost před nárokem na výplatu nemocenského a ošetřovného,“ říká mluvčí ČSSZ Jitka Drmolová.

Základem pro výpočet ošetřovného je denní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný denní příjem za rozhodné období - většinou za 12 kalendářních měsíců před měsícem, kdy byla podána žádost. Příjmy (vyměřovací základy) v tomto období se sečtou a vydělí se počtem kalendářních dnů. Výsledek se ještě zredukuje prostřednictvím tří redukčních hranic na redukovaný denní vyměřovací základ.

Výše dlouhodobého ošetřovného:

Orientační výši dávky spočítá kalkulačka MPSV, ale zatím není upravena na částky platné pro rok 2026, kdy platí nové, vyšší redukční hranice. Výpočet je tak orientační. U nižších příjmů do výše zhruba průměrné mzdy je ale výsledná částka shodná.

Devadesát dní je doba, do které by se měla vejít doba základní rekonvalescence, například po úrazu. Dlouhodobé ošetřovné mohou využít i ti, kteří si vezmou domů nevyléčitelně nemocného blízkého, aby spolu mohli být v posledních dnech jeho života.

Pečující se mohou v průběhu 90 dnů i vystřídat, ovšem vždy po celých dnech. Jeden kalendářní den může pobírat ošetřovné jen jeden pečující. Ten, kdo se bude nově o nemocného starat, to ohlásí svému zaměstnavateli, včetně identifikátoru - ten je pro všechny pečující stejný. OSVČ by pak hlásila péči správě sociálního zabezpečení.

„Dlouhodobé ošetřovné lze využít i k jakémusi zjišťování, jak bude péče dál pokračovat, pokud bude potřeba déle než 90 dní. V takovém případě je ideální nastavení sdílené péče mezi blízkými v kombinaci s péčí profesionální,“ uvádí Olga Starostová, socioložka a expertka na neformální péči z Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pokud by se stav nemocného zlepšil dříve než za měsíc a péče už není nutná, ošetřující lékař vystaví ukončení dlouhodobého ošetřovného a dávka se přestane vyplácet. Peníze pečující dostane ne za měsíc, ale jen za dny, kdy péče trvala. Konec ošetřovného je nutné nahlásit i zaměstnavateli.

Zaměstnanec, který má nárok na dlouhodobé ošetřovné, má v práci zároveň nárok na volno. Zaměstnavatel mu ho musí poskytnout, respektive od loňského června nemá podle zákoníku práce možnost poskytnutí volna odmítnout. Zaměstnanec tedy o pracovní volno požádá a prokáže se právě rozhodnutím o potřebě dlouhodobé péče od lékaře. Tím má garantováno dlouhodobější pracovní volno.

A i když bude zaměstnanec tři měsíce doma na ošetřovném, o práci nepřijde. Zákoník mu totiž také garantuje po návratu původní práci, takzvaně „stejnou židli“. Nemusí se tak obávat horších pracovních podmínek či nutnosti začleňovat se do nového prostředí kvůli tomu, že ho šéf přeřadil v práci do jiného oddělení.

Zaměstnavatel také nesmí (až na výjimky) dát výpověď tomu, kdo poskytuje dlouhodobou péči nebo krátkodobě ošetřuje či pečuje o osobu blízkou.