Hlavní obsah

Recese letos v Česku nebude, předpovídá člen bankovní rady ČNB

Hostem magazínu Byznys Index byl člen bankovní rady České národní banky Vojtěch Benda. (Video: Petr Novotný)

27. 2. 15:00

Česká národní banka zvýšením základní úrokové sazby v únoru překvapila většinu ekonomů. Tento krok i celkový výhled pro českou ekonomiku v době, kdy tu světovou začíná ohrožovat koronavirus, jsme v burzovním studiu Seznam Zpráv probírali se členem bankovní rady České národní banky Vojtěchem Bendou. Rozhovor se odehrál v pondělí 24. února.

Článek

„V diskusi s kolegy v bankovní radě převážily argumenty pro zvýšení sazeb. Jsme v situaci silné domácí inflační poptávky, která vyplývá z napjatého trhu práce, kde mzdy neklesají. V posledních měsících navíc vyskočily ceny potravin, rostou ceny energií i platy státních zaměstnanců. Inflace se dostala nad náš cíl a v následujících měsících by ještě měla růst. Usilujeme o prostředí cenové stability, kterou spojujeme s inflací na úrovni dvou procent,“ popisuje důvody únorového zvýšení sazeb Vojtěch Benda.

Pro další období očekává spíše stabilizaci úrokových sazeb, připouští dokonce i jejich pokles. „Osobně si nikdy nestanovuji harmonogram toho, jak budu hlasovat. Snažím se reagovat na aktuální data,“ popisuje způsob svého rozhodování jeden ze sedmi členů bankovní rady ČNB.

Ta zvedla sazby, ačkoli globální hospodářský růst bude podle aktuální prognózy 250 ekonomů renomované analytické společnosti Oxford Economics nejpomalejší za posledních deset let, a v době, kdy svět ohrožuje možná epidemie koronaviru.

„Rada před svým hlasováním brala v potaz i možné další rozšíření koronaviru a udělala si vlastní analýzu, z které ale nevyplývají jasné dopady na inflaci a hospodářský růst,“ argumentuje Benda a připomíná, že Čína je hlavně vývozcem zboží do Evropy. Pokud bude muset omezit dodávky, její roli mohou převzít další země, a to za rozhodně vyšší ceny.

Vojtěch Benda

Vystudoval Fakultu mezinárodních vztahů na VŠE v Praze.

Absolvoval řadu specializovaných kurzů a školení zaměřených na hospodářskou politiku a prognostické metody pořádaných pod záštitou Banca d'Italia, Banque de France a dalších.

V roce 1998 nastoupil do České národní banky. Pak působil ve finanční skupině ING, v letech 2013–2014 ve společnosti BH Securities. Od dubna 2014 pracoval v ČNB jako poradce člena bankovní rady Jiřího Rusnoka.

Členem bankovní rady České národní banky je od 1. července 2016.

Podle Bendy spíše hrozí, že světová ekonomika prodělá nepříznivý šok kvůli zpomalení, ale při zároveň probíhajícím růstu cen. To je přitom nejhorší situace pro nastavování měnové politiky, protože světu by pak hrozila takzvaná stagflace (nízký růst, vysoká inflace a rostoucí nezaměstnanost).

Jak velký prostor ČNB vidí pro možný růst české ekonomiky v letošním roce? „Máme tu spoustu analytiků a ekonomů, ale chybí nám prorok, který by řekl, jak to skutečně dopadne,“ poznamenává s nadsázkou Benda.

Zdůrazňuje však, že centrální banka vždy vychází z aktuálních dat a scénářů, a ty nyní ukazují, že se eurozóna vrátí v průběhu roku k mírnému růstu, poptávka českých domácností udrží poměrně svižné tempo a mohly by ožít investice firem. Česká ekonomika by mohla růst pod svým potenciálem tří procent, ale neměla by letos sklouznout do recese.

Stále větším problémem je u nás zhoršující se dostupnost bydlení. Co může centrální banka udělat pro zlepšení situace v této oblasti, která je i velkým politickým tématem?

„Centrální banka se nemůže pasovat do role realitní agentury, která bude všem nabízet laciné bydlení. Růst sazeb míří i na zbrzdění poptávky po hypotékách, které lidé ale nevyužívají jen na financování bydlení. Často jde o nákupy investičních nemovitostí, u kterých hlavní roli hraje spekulace na zisk,“ vysvětluje postoj ČNB k nemovitostnímu trhu Benda. Nepředpokládá přitom, že by letos došlo k zmírnění podmínek pro hypoteční půjčky.

Koruna byla před posledním nárůstem obav ze šíření koronaviru nejsilnější od jara 2012, když v únoru dokonce prolomila hladinu 25 korun za euro. „Jsme jediná centrální banka, která prognózuje kurz domácí měny. Na konci roku by se měl pohybovat těsně nad 25 korunami za euro. Silnější koruna nám pomáhá při snaze docílit zmíněné cenové stability,“ říká Vojtěch Benda.

Připravenost Česka na vstup do eurozóny se podle něj v posledních letech zlepšila, rozhodnutí o přijetí společné evropské měny je ale podle radního ČNB samozřejmě na politicích.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené