Článek
Naposledy osobně převzala 5. května dánská královna Margarethe II. v Kodani starokladrubského bělouše Rudolfo Raggiera V-54, který byl prodán vloni.
Hřebčín nechal k této příležitosti natočit desetiminutový film o starokladrubských koních a jejich hřebčíně namluvený v dánštině. Ředitel hřebčína Jiří Machek převzal řád Dannebrog, rytíř Dánského království, který mu udělila dánská královna. „Toto ocenění není určeno pouze mé osobě, ale celému Národnímu hřebčínu Kladruby nad Labem a všem, kteří o něj pečují. Jsem rád, že jsem za něj mohl královně osobně poděkovat, protože během akce jsme dostali příležitost s královnou na několik minut pohovořit u jednoho stolu,“ uvedl Machek.
Prodeje koní z Kladrub do Dánska začaly v roce 1994, kdy díky tehdejšímu řediteli hřebčína Norbertu Zálišovi prodal první šestispřeží. Jejich přísný výběr se provádí na základě pravidelných návštěv královského podkoního a jeho kolegů. Rovněž Záliš je držitelem řádu Dannebrog.
Hřebčín dodává koně i dalšímu královskému dvoru. „Od roku 2004 prodal Národní hřebčín Kladruby nad Labem do služeb švédské královské jezdecké gardy celkem 14 starokladrubských běloušů,“ uvedl Machek.
Pro starokladrubáky je typická klabonosá hlava s vyklenutým profilem. Koně mají výrazné velké oči, mohutný klenutý krk či široký hrudník. Jsou všestranní, mají mírnou povahu, hodí se pod sedlo i do spřežení. K prodeji hřebčín nabízí ročně 50 až 70 koní.
Národní hřebčín patří mezi nejstarší velké chovy koní na světě. Původní koňskou oboru nechal císař Rudolf II. povýšit na císařský dvorní hřebčín v roce 1579. Od roku 2002 je chovné stádo starokladrubských běloušů s celým komplexem hřebčína národní kulturní památkou. Od roku 2019 je krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech zapsaná na seznam UNESCO.
