Hlavní obsah

Maškary v Hamrech vyrazily v Hamrech na obchůzku, lidé tam slaví masopust

Foto: Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Obyvatelé Hamrů na Chrudimsku slaví masopust. Průvody maškar, které jsou jako regionální tradice na seznamu UNESCO, se pořádají v obci od nepaměti.

Článek

„Záznam, který by potvrdil rok první obchůzky, v obci nemají,“ řekl ČTK starosta Petr Stejskal (SNK pro Hamry).

„Nedopátrali jsme se. Co víme, tady začínal tradičně masopust v úterý před Popeleční středou. Ale to je už dávno, žilo se jinak. Teď bývá v sobotu, kdy máme volno,“ řekl Slezák. Slavnost je v režii dobrovolných hasičů, jejich rodin, ale i dalších obyvatel. Každý připravuje, co umí.

Loni se masopust kvůli koronavirovému lockdownu konat nesměl, což bylo lidem líto. Letos organizátoři tolik neváhali, situace je lepší, omezení veřejného života jsou už pro všechny dlouhá, řekl starosta.

Přípravy na masopust v obci začínají už o žních. „Musí se posekat žito, aby z čeho bylo uplést sukně pro masky. Pak se připravuje sál, opravují a doplňují masky, vše je potřeba vyprat, vyžehlit, uvařit pohoštění. Hasiči, jejich manželky, všichni si pomáháme,“ řekl starosta.

V průvodu smějí chodit jen muži, v Hamrech jsou to zástupci všech generací. Obsazení průvodu se od jiných obcí liší, vyvíjelo se často trochu jinak. Co je stejné, že zástupce obce dává k průvodu povolení. Masky se tradičně dělí na takzvaně černé a červené.

V Hamrech jsou v průvodu tři slamění, tři kominíci, tři židé, tři rasové, tři kobyly a tři turci, žena a laufer. V závěru průvodu se pak obřadně porážejí kobyly a následuje vzkříšení, což symbolizuje zahnání zimy a příchod jara. „V černých máme jenom slaměné a kominíky a jenom ti mažou černou mastí diváky. Ostatní jsou červení, v průvodu mají své povinnosti. Jinde mají medvědáře, to u nás nikdy nebylo,“ řekl starosta.

Masopust byl původně třídenní svátek, slaví se mezi Vánocemi a postní dobou před Velikonocemi. Když UNESCO vyhlásilo v roce 2010, že pochůzky maškar na Hlinecku jsou nehmotným dědictvím, pro místní v Hamrech se nic nezměnilo, řekl Stejskal.

Tradici zachovávají stále stejně, popsali ji etnografové, občas přijedou z Národního památkového ústavu a pořídí třeba obrazový záznam. Někdy přijedou i zahraniční turisti. „Občas přijedou návštěvníci z daleka. Republika o nás věděla už předtím. Kontroly z ústavu pro nás nejsou omezující,“ řekl Stejskal.

Reklama

Související témata:

Doporučované