Článek
Lidé si prohlédnou také historické dokumenty a fotografie. Aplikaci MemoGIS Praha představila ve čtvrtek Akademie věd ČR (AV) při příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Na projektu spolupracovali odborníci z Masarykova ústavu a Archivu AV s Institutem Terezínské iniciativy a Multikulturním centrem Praha.
„Na mapu Prahy aplikace promítá informace o více než 30 tisících obětech holokaustu, místech pronásledování a případech porušování protižidovských nařízení,“ uvedl historik Michal Frankl, který se na aplikaci podílel. „Velké soubory dat, včetně fotografií obětí a rozsáhlého souboru digitalizovaných dokumentů, shromážděné pro výzkum, připomínku a vzdělávání, lze tak číst skrze prostor,“ podotkl badatel z Oddělení moderních sociálních a kulturních dějin Masarykova ústavu a Archivu AV. Aplikace mapuje vylučování Židů z protektorátní společnosti, omezování prostoru,v němž se mohli pohybovat, ale i jejich vztahy s dalšími Pražany.
Ředitelka Multikulturního centra Zuzana Schreiberová vidí právě spojení s prostorem jako klíčové. „Sama jsem si to uvědomila, když jsem s pomocí aplikace prošla svou každodenní cestu do práce a našla 43 případů perzekuce a segregace židovských obyvatel,“ popsala Schreiberová.
Aplikace tak podle tvůrců pomůže nejen pro uchování historické paměti, ale i při výuce dějepisu.„Věříme, že učitelům a studentům aplikace umožní klást nové otázky o holokaustu a rasové segregaci a turistům poskytne jinou zkušenost při objevování metropole s bohatou multietnickou historií,“ dodala Eliška Ševčíková Waageová z Institutu Terezínské iniciativy. Pracovníci Multikulturního centra Praha také po domluvě připraví komentované trasy pro školy a skupiny.
Vznik on-line mapy podpořila Technologická agentura ČR, podle akademie bude dlouhodobě rozvíjen v českém uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu.
Den památky obětí holokaustu připomíná 27. leden 1945, kdy byl osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Osvětim. Mezi lety 1940 až 1945 bylo v Osvětimi zavražděno kolem 1,1 milionu lidí, většinou Židů. Mezi nimi byly i desítky tisíc československých občanů. Podle Databáze obětí spravované Institutem Terezínské iniciativy bylo během druhé světové války zavražděno téměř 80.000 Židů z území dnešní České republiky.
