Článek
Netradičně pojatý donjuanovský příběh má premiéru 12. června. Po brněnské premiéře se opera dalšího uvedení dočkala až v 90. letech v německém překladu Maxe Broda. Národní divadlo pro současné uvedení zrekonstruovalo původní české libreto Karla Josefa Beneše. Inscenaci režíruje španělský divadelní režisér Calixto Bieito, hudební nastudování připravil Jiří Rožeň.
V českém debutu se představí ukrajinský tenorista Denys Pivnickij jako Don Juan, norská mezzosopranistka Tone Kummervoldová v roli La Morte a ukrajinská sopranistka Victoria Korosunovová, která ztvární trojroli Donny Anny, Ženy a Řeholnice. Opera se vedle šesti představení ve Státní opeře v červnu a v listopadu bude hrát na Mezinárodním hudebním festivalu Janáček Brno.
Národní divadlo titul uvádí v cyklu Musica non grata, který je společným projektem Česka a Německa a který oživuje odkaz pronásledovaných skladatelů a připomíná hudební život meziválečného Československa.
Bieito patří k nejvýraznějším evropským režisérům současnosti, je nadšeně obdivovaný i ostře kritizovaný. „Nevěděl jsem, zda dokážu tohle dílo úplně pochopit, ale cítil jsem, že jej budu umět naplnit svými představami,“ zmínil Bieito svůj první pocit z opery Plameny. Ve své režijní koncepci se hlásí k okouzlení španělským surrealismem, především filmovou tvorbou Louise Buñuela. Podle režiséra jsou Plameny dílem, které umožňuje mluvit o temnotě, o lidské prázdnotě, o obrazech, které se zjevují ve snech, o přechodu ze života ke smrti, o svádění, touze a lásce. „Je to opera, která dýchá absolutní svobodou našich představ,“ dodal.
Devětadvacetiletý Schulhoff začal na svém jediném operním titulu pracovat v roce 1923 poté, co se vrátil z Německa do rodné Prahy. S eroticky dráždivou scénickou poemou Don Juan literáta Karla Josefa Beneše, jež se stala základem libreta k opeře Plameny, ho seznámil Max Brod. Libreto napsal Beneš, ovšem Schulhoff, jehož mateřskou řečí byla němčina, komponoval hudbu na německý překlad Maxe Broda.
Na díle pracoval do roku 1929, tedy v období silného okouzlení jazzem a prvky dada, jež se do Plamenů promítlo. Surrealistický námět opery je také silně ovlivněn Freudovou psychoanalýzou. Schulhoff se v partituře na několika místech vědomě hlásí i k Mozartovu Donu Giovannimu. Zatímco ale Don Giovanni umírá, Don Juan v Plamenech je odsouzen k věčnému životu.
„Schulhoff je podle mého názoru jedním ze zásadních autorů své doby, který hluboce ovlivnil své současníky a jemuž se nedostalo zdaleka takového uznání, jaké by si zasloužil,“ řekl Per Boye Hansen, umělecký ředitel Opery Národního divadla a Státní opery.
Schulhoffa a Beneše spojil i tragický osud, který jim připravila druhá světová válka. Beneš byl pro svou účast v protinacistickém odboji odsouzen k trestu smrti, který byl poté změněn na vězení a pobyt v koncentračních táborech. Schulhoff se konce války nedožil, v roce 1941 přijal sovětské občanství a jako sovětský občan byl deportován do internačního tábora ve Wülzburgu v Bavorsku, kde 18. srpna 1942 podlehl tuberkulóze. Schulhoff byl otcem českého filmového režiséra Petra Schulhoffa, který s ním část života strávil v táboře ve Wülzburgu.
