Článek
Válečnou dobu zachycuje prostřednictvím fotografií pořízených zaměstnancem říšských drah, nahlédnout mohou návštěvníci do typické domácnosti, hospody i na úřad a na hranici. Nechybí dobové plakáty, prapory s hákovými kříži i autentické oblečení, které si sudetští Němci schovali před odsunem. Výstava bude po dnešní vernisáži otevřena do konce října.
„Chtěli jsme se podívat na válečná léta pohledem tehdejší většinových obyvatel severu Čech, což byli sudetští Němci,“ řekl ČTK autor výstavy Martin Veselý z filozofické fakulty ústecké univerzity. Výstava ukazuje, jak se místní lidé přizpůsobovali životu v systému direktivní vlády Adolfa Hitlera. Její název Naděje, zklamání, strach podle Veselého vystihuje pocity sudetských Němců. „Nejdřív to byla naděje, se kterou vstoupili do třetí říše, pak přišlo zklamání z válečných událostí a nakonec strach z budoucnosti,“ uvedl Veselý.
Návštěvníci vstoupí nejprve do místnosti, která evokuje hraniční závorou rozdělení tehdejšího Československa. Ústřední velkoformátová fotografie zachycuje Hitlera s Heinrichem Himmlerem na návštěvě Kamenického Šenova. „Chceme, aby si lidé uvědomili, že tady ta oblast se šest let vyvíjela v nacistickém Německu, rozhodoval tu Berlín. Hranice se posunula až do Lovosic,“ zdůraznil Veselý. „S exponáty nám pomohla okolní muzea v Liberci, Ústí nad Labem a Chomutově. Děčínský okresní archiv nám poskytl výběr fotografií,“ řekla ČTK kurátorka výstavy Ivana Bláhová.
Díky autentickým věcem denní potřeby si lidé udělají představu o tom, jak vypadal typický byt, byla to obytná kuchyň a pokoj. Toaleta bývala společná pro více bytů na chodbě, koupelna chyběla. „Oděvy, které mají figuríny na sobě a které jsou ve skříni, pocházejí z jednoho tzv. sudetského pokladu. Sudetští Němci věci schovali na půdě a doufali, že se k nim budou moci vrátit. Objevila je majitelka domu v roce 2015. Potomci původních obyvatel je už nechtěli, tak je věnovala muzeu,“ uvedla Bláhová.
K nahlédnutí je kancelář přednosty okresního úřadu. „Náhodně jsem objevil v litoměřickém archivu hlášení děčínského tzv. landráta od roku 1938 do roku 1944, která dotváří obraz tehdejší situace v Sudetech,“ uvedl Veselý. V hostinci se návštěvníci z hlášení dozví, že zásobování potravin za války vázlo, horšila se kvalita piva a místní si stěžovali, že je ruší protektorátní Češi nebo váleční zajatci.
Odsun Němců je symbolizován váhou a kufrem. Do něj si mohou vyzkoušet zájemci zabalit potřebné věci, nesmí však přesáhnout 50 kilogramů, přesně tolik si mohli tehdejší obyvatelé vzít s sebou při opouštění domova. „Konec války znamenal naprostý chaos. Ještě 8. května přichází nálety sovětských vojsk na Děčín, které si vyžádaly kolem 300 obětí. Čechů tu bylo málo, neslavilo se, docházelo k hromadným sebevraždám a prvnímu násilnému odsunu. Je obrovský rozdíl mezi tím, jak vypadal konec války ve vnitrozemí a u nás,“ uvedl Veselý.
Zvláštní částí výstavy jsou fotografie tehdejšího zaměstnance říšských drah. „Jsou to velmi civilní fotografie z rodinných oslav, výletů, ale jsou tam i pohledy do ulic, obchodů, fotky spolupracovníků,“ uvedl Veselý. Válka proniká na snímky v náznacích. Některé jsou velmi sugestivní, například hajlující dívenky. Na ústřední fotografii je zachycena dcera autora snímků. „Je tam její nevinnost, zároveň se však opírá o pušku a má na hlavě helmu, což je připomínka války a toho, že časy nebyly úplně radostné,“ uvedla Bláhová.
