Hlavní obsah

Rizika pro Piráty: příliš mladí na politiku jsou voliči i lídři

Nejznámější tváře: Ferjenčík, Bartoš a Michálek.

Reklama

10. 1. 2020 15:31

Česká pirátská strana si v posledních sněmovních volbách zajistila místo druhé nejsilnější opoziční strany, o víkendu bude volit nové vedení.

Článek

Česká pirátská strana sice vznikla před deseti lety jako několikátý z projektů inspirovaných pirátským hnutím ve Švédsku, dnes má však mezi evropskými Piráty výsadní postavení.

Má tři europoslance, v Poslanecké sněmovně drží jako druhá nejsilnější opoziční strana 22 mandátů, vládne hlavnímu městu a její předseda může mluvit o ambicích stát se budoucím premiérem.

A i když čeští Piráti drží od zmíněných voleb stálou podporu v průzkumech stranických preferencí, které se pohybují mezi 10–13 procenty (ve volbách 2017 získali 10,8 procenta hlasů, v loňských eurovolbách 14 procent), otázka zní, jestli a jak dlouho jim to vydrží.

Ve Švédsku, kde pirátské hnutí v roce 2006 vzniklo, totiž Pirátská strana tři roky po založení získala dva mandáty v evropském parlamentu, ale loni už v eurovolbách dosáhla jen na 0,64 procenta hlasů.

Německým Pirátům se sice podařilo uhájit v Evropském parlamentu jedno křeslo, avšak pozice na domácí politické scéně vyklidili.

Lídr Pirátů Ivan Bartoš, který o víkendu na sjezdu bude znovu kandidátem na předsedu, tvrdí, že úspěch jeho strany stojí na tom, že „nabídli alternativu s čistým štítem a důrazem na transparentnost státu a boj proti korupci.“

Říká také, že nejde jen o stranu pro mladé a že může nabídnout program pro všechny věkové skupiny. Ze zjištění agentur zkoumajících veřejné mínění však vyplývá, že nad úspěchem českých Pirátů je schopnost, že jako nikdo jiný dokážou zaktivizovat prvovoliče a také další mladé lidi, kteří nechodili k volbám.

Ukazují také, že přetáhli TOP 09 mladé podporovatele, které v prezidentské volbě 2013 oslovila originální kampaň, v níž byl tehdy šestasedmdesátiletý Karel Schwarzenberg prezentován s pankáčským čírem na hlavě.

„Dokázali aktivizovat prvovoliče a nevoliče,“ říká k tomu analytik společnosti Median Jaroslav Horníček. Opírá se přitom o čísla, která Medianu vyšla těsně před sněmovními volbami v roce 2017.

Tehdy v Medianu zkoumali přelivy voličů.

V případě Pirátů jim vyšlo, že 24 procent hlasů přišlo od lidí, kteří je volili již v roce 2013 (tehdy získali 2,66 procenta ze všech hlasů), 29 procent hlasů ale získali od těch, kteří k volbám zpravidla nechodí. Čtrnáct procent hlasů pro Piráty pak dali prvovoliči a skoro stejný podíl (13 procentních bodů) tvořily hlasy bývalých voličů TOP 09.

Piráti v té době ubírali voliče i například hnutí ANO, ale šlo o jednotky procent.

Median shodně s agenturou STEM však také opakovaně upozorňuje, že podpora pro Piráty má svá úskalí.

„Voličské jádro není tak stabilní jako u jiných stran. Mladí voliči jsou nejvíce přelétaví,” komentuje Median zjištění, že u Pirátů je v průzkumech velký rozdíl mezi skalními voliči a těmi, kdo možnost volit pouze zvažují (kolem 6 procent skalních a cca 14 procent potenciálních voličů).

Jediná strana, která nyní v průzkumech atakuje svůj potenciál, je hnutí ANO.

Také agentura STEM zjistila, že voliči Pirátů jsou mladí lidé. V komentářích k průzkumu volebních preferencí autoři opakovaně uvádějí, že „mladí voliči (Pirátů) se o politiku moc nezajímají a ani jejich ochota jít volit není vysoká“. Nebo že „podpora je široká, avšak málo intenzivní, volební motivace je u nich dost mělká“.

Že se jedná o varování, které nejde brát na lehkou váhu, pak ukazují rešerše samotných Pirátů, kteří si pro své interní potřeby zpracovali příběhy pirátských hnutí napříč Evropou.

„Zásadními problémy, které Piráti po Evropě často neustáli, byla kombinace určitého upozadění digitálních práv a nečitelnost nebo nezájem o jiná témata,“ říká například o důvodech pirátských neúspěchů šéf zahraničního odboru David František Weber.

Kromě potvrzení poučky, že samotný boj za svobodu internetu nestačí (ostatně z toho se už čeští Piráti poučili, když říkají, že internet je sice jejich moře, v běžném provozu to již neakcentují jako hlavní téma), i interní zkoumání strany ukázalo, že rizika pro budoucnost jsou právě ve složení jejich voličů.

Autoři rešerší opakují, že napříč Evropou jde o mladé lidi, tedy voličskou skupinu, kterou charakterizuje určitá nestálost. Německým Pirátům například utekli voliči zpátky k Zeleným, které zprvu opustili, protože pro ně v rozhodující okamžik nebyli tak přitažliví.

Mladí (oproti etablovaným stranám) jsou i samotní lídři pirátského hnutí, které sice boom Pirátských stran nasál, nicméně poté opadlo původní nadšení, či po rozporech v obecnějších politických otázkách než jsou autorská práva a svoboda internetu přešli k jiným stranám.

Nebo jak sami Piráti v jedné ze svých rešerší parafrázují švédského pirátského lídra: „Důvodem propadu je také neaktivita členské základny, kdy strana ztratila mnoho aktivistů, kteří na stranu neměli čas po dokončení vysoké školy.”

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované