Hlavní obsah

Rok a půl natvrdo za pět housek? U recidivisty žádné překvapení, říká právník

Foto: Shutterstock

Muž v Brně za nouzového stavu ukradl pět housek, dostal rok a půl vězení. Rozsudek je pravomocný.

8. 7. 15:13

I kdyby se případ nestal v době nouzového stavu, muž by za krádež pěti housek dostal nejspíš stejný trest, tvrdí právník Filip Ščerba.

Článek

Muže, který v Brně v době nouzového stavu ukradl v obchodním domě pět kusů pečiva, poslal v úterý krajský soud na 1,5 roku do vězení. Původně mu přitom městský soud v Brně dal trest dva roky vězení.

Docent Filip Ščerba, vedoucí Katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy, že muž by nejspíš dostal stejný trest, i kdyby čin nespáchal během nouzového stavu. Zásadní roli v tomto případě hrála předchozí trestná činnost pachatele.

Krajský soud poslal za krádež na 1,5 roku do vězení muže, který ukradl pět housek. Je to podle vás adekvátní trest?

Chápu, že trest za tento případ může vypadat na první pohled brutálně, ale muž byl v minulosti za obdobný trestný čin třikrát souzený a v době spáchání nového trestného činu byl v podmínce. Takže i kdyby se případ nestal v nouzovém stavu, muž by mohl být potrestán stejně, protože sazba za tento čin je v normálním stavu šest měsíců až tři roky. Čili ty dva roky mohl dostat tak jako tak.

Nedal se případ vyřešit už v rámci přípravného řízení?

V přípravném řízení se věc dle mého názoru spíše řešit nedala, protože u tohoto činu spáchaného v nouzovém stavu je sazba dva roky až osm let, takže tu věc nelze vyřešit takzvaně odklonem. Je to možné jenom u přečinů, takže možnosti vyřízení tohoto případu v přípravném řízení se blížily nule.

Soud mohl dát muži rok a půl a zároveň mu mohl dát další podmínku. Druhou část ale nevyslovil, jaký tam mohl být z jeho strany důvod?

Soud musel mít zcela legitimní důvod, a tím byla předchozí trestná činnost. Soud mu už v minulosti podmínku dal, takže v tomto případě to už neudělal a poslal ho do vězení.

Muž ukradl pět housek, ale nekradl ochranné pomůcky, tudíž v tomto případě nebyla příčinná souvislost s nouzovým stavem. Nevyvolává to otázku, jak hodnotit takové případy, které nemají příčinnou souvislost s nouzovým stavem?

Ano, existují na to dva názory. Většinový je ten, že pokud je trestný čin spáchaný v době nouzového stavu, tak se to prostě musí posuzovat podle přísnějšího ustanovení zákona a skáče to do sazby dva až osm let. Pak je menšinový názor, který požaduje, aby čin měl příčinnou souvislost s nouzovým stavem a k tomuto názoru já inklinuji. Takže pokud by muž opravdu kradl v obchodě ochranné pomůcky, mělo by to příčinnou souvislost s nouzovým stavem a přísnější kvalifikace by byla namístě.

Nejvyšší státní zastupitelství ale razí spíše názor, že mezi činem a nouzovým stavem nemusí být užší příčinná souvislost. Na základě čeho podle vás toto stanovisko razí?

Existuje jeden argument, který spočívá v tom, že když je nouzový stav, tak jsou obecně orgány veřejné moci včetně orgánů činných v trestním řízení ve zvláštním režimu. Každý čin, který se tak v této době stane, zatěžuje systém, a právě proto by se činy měly přísněji trestat. Tohle je jejich argument, který respektuji. Na druhou stranu zákonodárci vybrali jenom několik málo trestných činů, se kterými spojili tuto okolnost, a u všech ostatních to je obecně přitěžující okolnost, což znamená, že se nijak trestní sazba nezvyšuje.

Pokud by soud neposuzoval čin spáchaný v době nouzového stavu, jaké další možnosti by při ukládání trestu měl?

Kdyby to bylo posuzováno v době, kdy není nouzový stav, tak by měl soud širší možnosti a nemusel by rozhodovat mezi podmínkou a vězením, ale mohl by také zvolit obecně prospěšné práce. Na druhou stranu je obtížné dávat bezdomovcům obecně prospěšné práce, protože je těžké je kontrolovat.

Podle Jiřího Jelínka, vedoucího Katedry trestního práva Právnické fakulty UK, ukazuje případ na nedostatek trestněprávní platné úpravy. Souhlasíte s ním?

Nesouhlasím s tím, myslím si, že právní úprava je nastavená v tomto směru racionálně. Jiná věc je ta, jak by měla být věc vykládána, což si myslím, že by čin měl mít přímou souvislost s nouzovým stavem.

Přísnější trestní sazby v rámci nouzového stavu

Nouzový stav platil kvůli šířícímu se novému typu koronaviru od 12. března do 17. května. A v té době Nejvyšší státní zastupitelství v březnu upozornilo, že vyhlášení nouzového stavu má výrazné dopady v trestněprávní rovině, kdy lze u některých trestných činů použít přísnější trestní sazby.

Podle NSZ se to týká několika trestných činů. Těmi jsou šíření nakažlivé lidské nemoci, ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty, krádež, zpronevěra, podvod, lichva a šíření poplašné zprávy. Posuzovány mohou být v přísnějším odstavci. Pokud se pachatel dopustí krádeže za obvyklého stavu, hrozí mu trest odnětí svobody až dva roky. Pokud se obdobného jednání dopustí v době vyhlášeného nouzového stavu, hrozí mu dva roky až osm let vězení.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené