Hlavní obsah

Roušky, distanc, větrání? Vědci z Oxfordu navrhují přehodnotit priority

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační fotografie.

Reklama

26. 8. 17:27

Je horší tiše sedět v zalidněné místnosti se špatnou ventilací, anebo se přidat ke zpívajícím lidem na rušném festivalu? Britští vědci přišli s revizí obecně přijímaných regulí pro ochranu před koronavirem.

Článek

Současný pohled na koronavirová opatření, jako je nošení roušek a sociální distancování, je podle skupiny vědců z Univerzity v Oxfordu „zastaralý a zjednodušený“, píší to v článku publikovaném v recenzovaném lékařském týdeníku British Medicine Journal (BJM), na který upozornily slavné noviny The Times.

Tým nepřímo navrhuje způsob, jak by se daly regule inovovat. Klíčem je podle vědců počítat s tím, že riziko nákazy kromě samotného distancování a nošení roušky ovlivňuje i řada dalších faktorů, které souvisí s charakterem lokality a činností, jakou tam lidé provádí.

Za příklad, jak by přístup k věci na základě tohoto smýšlení mohl vypadat, dávají Timesy mírnější opatření pro diváky v letním kině, kde lidé téměř nemluví, než třeba na festivalu, kde se křičí a zpívá. Hlasité mluvení nebo křik totiž podle vědců výrazně zvyšují riziko přenosu, protože kapénky s virem jsou z úst dané osoby roznášeny dál, což se v současnosti de facto pomíjí.

Regule, které by tohle braly v potaz, by podle vědců zajistily větší ochranu tam, kde je nejvyšší riziko, a na místech, kde je nebezpečí menší, zase víc svobody. Mohlo by to podle nich „umožnit návrat k normálu v určitých aspektech sociálního a ekonomického života.

Takhle různorodá je podle vědců škála rizikovosti přenosu na různých místech za různých okolností:

S nižším zalidněním.

S vyšším zalidněním.

pozn.: Výzkum výslovně neuvádí, co myslí pojmem kratší doba, 15 minut kontaktu a víc je ale obecně považováno za rizikovou hranici.

Nejnebezpečnější místo nepřekvapí

Vědci upozorňují, že součástí tabulky rizik nejsou některé individuální faktory, jako je takzvané virové zatížení (množství viru v těle jedince), náchylnost k nákaze, která se může u každého lišit, a i samotné kašlání nebo kýchání. Jde tak spíš o jakousi umělou představu, což ale podle vědců neznamená, že by z ní nešlo vyvodit užitečné závěry pro reálné situace. Scénář navíc sám o sobě vlastně není úplně mimo realitu, předpokládá totiž, že lidé dodržují jedno z hlavních pravidel - při zpozorování příznaků (včetně kašlání) zůstanou doma, a nákazu tak přenáší hlavně ti, kdo mají bezpříznakový průběh nebo se u nich symptomy jen ještě neobjevily.

Vůbec nejhorší kombinací je podle tabulky vnitřní špatně větraný prostor s mnoha lidmi, kteří spolu tráví delší čas, nemají roušky a mluví nahlas. Jako příklad takového místa uvádí rušný bar nebo klub. Právě tam nejvíc hrozí, že virus rozšíří i člověk, který nemusí mít žádné příznaky, stačí, když se určitou dobu baví s přáteli a ve snaze překřičet hudbu nevědomky plive všude kolem kapénky s virem.

Že na oxfordské analýze něco je, se dá jen těžko popřít, právě kluby jsou totiž všude po světě často místem hromadných přenosů a ani v Česku tomu není jinak. Party v pražském podniku Techtle Mechtle už je spojována s asi 250 případy.

Nakonec se patří připomenout, že práce má formu návrhu, a nikoliv výzvy, aby lidé přestali respektovat stávající pravidla. Sami vědci ostatně uvedli, že kromě toho se určitě nemá zapomínat ani na všechny zavedené prostředky k ochraně před koronavirem, jako je například hygiena, pravidelné dezinfekce kritických míst a sebeizolace těch, kteří jsou, nebo by mohli být nakažení.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené