Hlavní obsah

Ruská plovoucí jaderná elektrárna míří do arktických vod. Plovoucí Černobyl! varuje Greenpeace

Akademik Lomonosov, ruská jaderná elektrárna na plovoucí plošině. (Video: Lukáš Marek, AP, Reuters)

 

Reklama

29. 6. 2019 17:22

Zhruba za měsíc má být do své finální destinace dopravena plovoucí jederná elektrárna nesoucí název Akademik Lomonosov. Elektrárna má po téměř 20 letech vývoje začít dodávat energii Čukotskému regionu na severovýchodě Ruska. Ten je bohatý na minerály a ruský prezident Vladimir Putin plánuje stávající těžební síť v oblasti rozšířit.

Článek

Plovoucí jaderná elektrárna ale zneklidňuje některé experty a například aktivisté z Greenpeace hovoří dokonce o plovoucím Černobylu.

Plovoucí plošina bez vlastního pohonu už byla dotažena do Murmansku, odkud se již s jaderným palivem přesune až na Čukotku k městu Pevěk. Akademik Lomonosov je 144 metrů dlouhá a 30 metrů široká plovoucí plošina s výtlakem asi 21 tisíc tun. Ukrývá dva reaktory, z nichž každý má výkon 35 megawattů. Mají zásobovat elektřinou odlehlá místa, kde se těží drahé kovy a uhlovodíky.

V oblastech poblíž arktického pobřeží žije podle CNN sice jen okolo dvou milionů Rusů, přesto ale tato často velmi odlehlá města a osady generují 20 % HDP celé země.

Plovoucí jaderná elektrárna je součástí širšího plánu Vladimira Putina na ekonomickou expanzi do akrtických oblastí, kde se zejména díky globálnímu oteplování a úbytku ledu otevírají nové možnosti. Plán využít zvětšující se prostor v arktických vodách oznámil letos v květnu i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Podle CNN jsou tak na obzoru další geopolitické třenice mezi USA a Ruskem.

Chlazení údajně nebude problém

Kromě politických dopadů ale Rusko musí klidnit zejména obavy, které jsou spojeny s možným nebezpečím spjatým s umístěním jaderné elektrárny na vodu. Silně kritičtí jsou už od oznámení tohoto plánu aktivisté z Greenpeace, kteří loni projekt označili za plovoucí Černobyl.

„Jde o zcela neoprávněné srovnávání dvou projektů. Jedná se o nepodložená tvrzení, způsob fungování reaktorů je odlišný,” řekl hlavní inženýr Vladimir Iriminku a dodal, že to, co se stalo v Černobylu, se už znovu stát nemůže. Elektrárna podle něj navíc nebude mít problém s chlazením, protože v arktickém moři je dostatek studené vody.

Plošina má vydržet i ty nejvyšší vlny

Moře je ale podle kritiků naopak problémem, a to zejména kvůli případné hrozbě přírodní katastrofy v podobě vysokých vln. Rosatom tvrdí, že projekt je bezpečný a že se při jeho vývoji poučili z jaderné havárie japonské Fukušimy, kterou v roce 2011 způsobilo zemětřesení a následná tsunami.

Plošina má údajně díky systému ukotvení vydržet i ty největší vlny způsobené devítistupňovým zemětřesením. Pro každý případ je zde záložní chladicí systém, který může fungovat 24 hodin bez elektřiny. To ale například podle expertů ze skupiny Bellona, která monitoruje mimo jiné i nukleární projekty, nemusí v případě pohromy stačit. Rosatom se však brání i tím, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii elektrárnu povolila.

Elektrárna není první svého druhu

Akademik Lomonosov není první elektrárnou svého druhu. První plovoucí jadernou elektrárnu spustily totiž Spojené státy už v 60. letech 20. století.

Vojenská loď s reaktorem o výkonu asi 10 megawattů v 70. letech zásobovala elektřinou Panamský průplav. V roce 1976 ale byla vyřazena z provozu a momentálně probíhá její demontáž.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované