Hlavní obsah

Sabina Slonková: Státní služba jako holding

Sabina Slonková
novinářka
Foto: vlada.cz

Potíž je, že nepřicházejí jasné pokyny od nadřízených. Od ředitelů odborů, náměstků. A řadový úředník už se do žádné improvizace nepouští.

Reklama

14. 4. 8:00

Na klíčové pozice se nově dostali především lidé, jejichž hlavní devizou nejsou odborné schopnosti, ale absolutní loajalita.

Článek

Těsně před Velikonocemi si tvůrci technologické části chytré karantény, která má sloužit k vyhledávání potenciálně nakažených lidí, postěžovali, že jim to úředníci hatí.

„Šli jsme do toho, abychom pomohli, ale štve mě, když někteří neschopní státní úředníci to bojkotují,“ citoval iDnes Ondřeje Tomase. „Hygiena zatím neudělala žádný hovor, který by byl na základě žádosti o data od operátorů. Operátoři se nás ptají, jestli není někde chyba, že je nikdo o nic nežádá,“ dodal.

Ondřej Tomas není sám, kdo si toho všiml. Za uplynulý měsíc jsem se s tím při přípravě článků o tom, jak stát bojuje s covid-19, potkávala opakovaně: státní správa je do značné míry paralyzovaná, neorganizovaná.

A tím, jak soukromé firmy začaly v mnoha případech suplovat nefungující státní aparát, je ten náraz dvou světů čím dál zřetelnější. Svět „privátu“ a svět „eráru“.

„My nevíme, co přesně máme dělat. Co jsme jim měli říct?“ Přesně takhle zněla odpověď řadových úředníků, když jsem se jich ptala, proč ani neodpověděli české firmě Workswell, která jim nabízela termokamery na zjišťování potenciálně nemocných ve skupině lidí. Podobných firem, jejichž nabídky zůstaly kdesi ve státním prostoru viset, byly desítky.

Obdobně reagovali další úředníci třeba na to, jak je možné, že ještě 1. dubna se centrální nákupy vybavení pro zdravotníky odehrávaly podle starého neaktualizovaného seznamu z 19. března. Nebo do třetice: jak se mohlo stát, že první dotaz úřadů na stav státních hmotných rezerv přišel až v polovině února, kdy už v Evropě umírali na koronavirovou nákazu první lidé?

Není to tak, že by to v úvodu zmiňovaní hygienici nebo všichni ti další úředníci dělali schválně. Potíž je, že jim nepřicházejí jasné pokyny od nadřízených. Od ředitelů odborů, náměstků. A současný řadový úředník už se bohužel do žádné improvizace nepouští. Ani když řádí koronavirus.

„Ti řadoví úředníci fungují normálně. Splní to, co se jim zadá. Problém nastává od úrovně ředitele odboru výš. Co jsme potkali my, to je tragédie,“ potvrdil mi další z byznysmenů, který se snaží státu pomáhat a s úředníky proto nyní přichází pravidelně do kontaktu.

Vysvětlení hledejme dva roky zpátky. Tehdy vláda Andreje Babiše v demisi spustila rozsáhlé čistky ve státním aparátu. Skryla je za takzvanou systemizaci, během níž přes noc zrušila desítky míst včetně pozic náměstků. A psalo se o „Babišově personální revoluci“.

„Počet odvolaných vysoce postavených úředníků po nástupu nové vlády naznačuje, že služební zákon účinně negarantuje odpolitizování státní správy,“ komentovala to tehdy Evropská komise.

To, že chce současný předseda vlády upravit personální obsazení státní správy k obrazu svému, bylo ostatně zřejmé hned, co k tomu poprvé dostal příležitost.

Po vstupu na Ministerstvo financí v roce 2014 Andrej Babiš podle tehdejších čísel týdeníku Ekonom vyměnil na 85 procent vyšších úředníků a šéfy daňové správy. Podobně hluboké byly změny na Ministerstvu pro místní rozvoj, které rovněž ovládalo jeho ANO.

Personální čistky přicházejí vždy s každou novou vládou. Ta z dílny současného premiéra ale vyniká v jedné věci: na klíčové pozice se nově dostali především lidé, jejichž hlavní devizou nejsou odborné schopnosti, ale absolutní loajalita.

Ne ke státu a jeho občanům. Ale k premiérovi a jeho vládě.

Příklad? Už v éře Andreje Babiše na financích musela opustit svůj post šéfky odboru Martina Uhrinová, která se vzepřela a odmítla pokoutně zjišťovat v Bruselu informace, jak si ministr financí stojí v kauze vyšetřování Čapího hnízda ze strany úřadu pro boj s podvody OLAF. Naopak se v tom snažila zabránit své podřízené, která to za jejími zády udělala.

Výsledek? Uhrinová musela odejít. Zmiňovaná úřednice, která pochopila dobu, povýšila. Barbora Boschat je dodnes šéfkou odboru 69, Analýza a hlášení nesrovnalostí.

Jak totiž říká Babišův bývalý náměstek Ondřej Závodský v této Výzvě Seznam Zpráv: „Když se podíváme na dnešní vládu nebo náměstky některých stěžejních ministrů, tak je zřejmé, že to jsou bezmozkovití sluhové.“

Za normálního provozu, kdy má stát úřadovat jen běžnou agendu, to vlastně moc vidět není. Státní správa běží samospádem. Pravý stav znají z vlastní zkušenosti zpravidla jen ti, kdo se dostanou do jejího soukolí a potřebují nějakou pomoc.

O to horší je pak, když se na paralyzované státní správě stane závislou většina občanů. Jako teď v posledních dvou měsících.

Premiérův proslulý slogan „Řídit stát jako firmu“ dnes dostává zlověstné obrysy. Raději nemyslet na poslední známé hospodářské výsledky holdingu Agrofert.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené