Hlavní obsah

Schetyna končí. Nejsilnější polská opoziční strana změní předsedu

Foto: Sejm RP, Seznam Zprávy

Odcházející předseda polské Občanské platformy Grzegorz Schetyna.

Reklama

3. 1. 2020 14:49

Na konci ledna dojde k velké personální změně na straně polské opozice, šéf Občanské platformy totiž v pátek oznámil, že už svou funkci nebude obhajovat. Na adresu slovenské prezidentky Zuzany Čaputové zas zazněla kritika kvůli státním vyznamenáním. To je část z pátečního vydání pravidelného výběru středoevropského dění.

Článek

Neoblíbený předseda končí

Polská Občanská platforma změní svého lídra. Dosavadní předseda strany Grzegorz Schetyna už na konci ledna nebude kandidovat. Schetyna převzal vedení po parlamentních volbách 2015, kdy proevropská strana drtivě prohrála s konzervativní stranou Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského. A v opozici zůstává i po loňských říjnových volbách.

Schetyna zkoušel několik strategií, jak konzervativce porazit: na jaře opozici spojil do jednotné koalice pro eurovolby, na podzim se zase zasadil o tři opoziční bloky. Nezabralo ani jedno, úspěchem bylo ale vítězství opozice v Senátu. Ve slabé horní parlamentní komoře mají teď opoziční senátoři těsnou většinu.

Vnitrostranicky zdatného technologa „opoziční moci” Schetynu oslabil jeho slabý osobní volební výsledek a to, že dlouhodobě patří k nejméně oblíbeným polským politikům. V domovské Vratislavi, kde v říjnu kandidoval z první příčky, nakonec skončil až druhý. Schetyna teď podporuje ve volbách předsedy místopředsedu Tomasze Siemoniaka. S tím Seznam mluvil loni v létě.

Víc lidí bez práce

V Německu vzrostla nezaměstnanost, stále se ale drží na 4,9 procenta. Přesto, že nezaměstnaných přibylo více, než se očekávalo, zůstává pracovní trh v zemi stabilní. Podle agentury DPA může za růst nezaměstnanosti zimní sezóna, ale i ekonomická kondice země. Loni se ve třetím čtvrtletí ekonomika těsně vyhnula recesi. Letos by měl podle zprávy centrální banky hrubý domácí produkt (HDP) přidat jen 0,6 procenta.

Detaily z programu nové rakouské koalice

Novopečená rakouská vládní koalice lidovců a Zelených ve čtvrtek představila svoje programové prohlášení. Kabinet, který povede Sebastian Kurz, se přihlásil k uhlíkové neutralitě do roku 2040. Snížit se mají daně zaměstnanců i firem, víc ale budou platit neekologické provozy a zařízení, které produkují oxid uhličitý.

Prioritou kabinetu má být i integrace cizinců. Nově má být možné vzít potenciálně nebezpečné cizince preventivně do vazby. Tři roky věku se také rozšíří zákaz nošení šátků na školách pro dívky do 14 let. Program zmiňuje i dlouhodobý rakouský odbor k jaderné energetice. Nová vláda se zavazuje k tomu, že bude čelit výstavbě nebo rozšíření jaderných elektráren obzvláště v sousedních zemích.

Program v pátek jednomyslně schválilo vedení lidovců a pokud s koalicí bude souhlasit víkendový sjezd Zelených, novou vládu jmenuje prezident Alexander van der Bellen nejspíš už v úterý. Lidovci obsadí post kancléře a ministerstva vnitra, zemědělství, financí či integrace. Zelení budou mít své zástupce na ministerstvech infrastruktury a životního prostředí, sociálních věcí a také spravedlnosti. Poslední resort povede pětatřicetiletá Alma Zadićová, která se do Rakouska dostala v deseti letech jako bosenský uprchlík. Ve vládě bude devět žen a osm mužů.

Výtka směrem k Čaputové

Nevyznamenala přeživší holokaustu, vyčítá slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové komentář v deníku Pravda. Hlava státu tak prý při čtvrtečním udělování státních vyznamenání zapomněla, že si letos svět připomene 75. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, kde nacisté zavraždili i desítky tisíc lidí z území Slovenska.

Deník naopak ocenil, že mezi dvacítkou lidí, které Čaputová vyznamenala, je i komunisty popravená česká politička Milada Horáková nebo dva hrdinové protifašistického a protikomunistického odboje.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované