Hlavní obsah

Střední Evropa o Vánocích: satanismus, Potter a vzkaz z Kremlu

Foto: Profimedia.cz, Seznam Zprávy

Povánoční středoevropský deník.

Reklama

Pokud jste mezi pohádkami nestačili sledovat zpravodajství, usnadníme vám to. Přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších zpráv, které proběhly mezi Vánocemi a Novým rokem středoevropskými médii.

Článek

Útok z Kremlu

Celé Vánoce se v Polsku řešily výroky ruského prezidenta Vladimira Putina a dalších ruských představitelů. Manipulacemi a nepravdou se snažili popřít podíl Sovětského svazu na začátku 2. světové války, tedy přepadení Polska 17. září 1939. Putin navíc vinu za rozpoutání nejhoršího válečného konfliktu ve světové historii připsal právě Polákům.

Vyvolalo to ostrou reakci polského premiéra Mateusze Morawieckého. V dopise do Kremlu nazval Putina lhářem. „Nesouhlasíme se zaměňováním katů s oběťmi, pachatelů krutých zločinů s nevinným obyvatelstvem a napadenými státy. Ve jménu památky obětí a jménem společné budoucnosti musíme dbát o pravdu,” stojí v dopise, který je přeložený do několika jazyků, včetně češtiny. Detailům historického sporu se budeme věnovat v rozhovoru.

Rowlingová propagátorkou satanismu

Škola v polském Lisowě vyřadila z výuky polštiny zmínku o Harrym Potterovi. Žádali o to z náboženských důvodů rodiče žáků. V petici napsali, že kouzelnický svět J. K. Rowlingové prý totiž „přesně popisuje okultismus, esoterismus, a dokonce satanismus”. Není to přitom tak dávno, co v Polsku knížky Harryho Pottera pálili. Do ohniště je naházeli katoličtí kněží ze severopolského Koszalina. V plamenech skončil i deštník Hello Kitty, africká maska nebo upírská sága Stmívání. Harrym Potterem si naopak vypomohl ve svém novoročním projevu český premiér Andrej Babiš.

Přání z Kremlu

Zatímco vůči Varšavě byl Kreml vyloženě nepřátelský, do Budapešti zamířilo srdečné přání. Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi Putin napsal, že spolupráce v různých oblastech plně odpovídá zájmům národů obou států.

Čaputová k národu

Projev plný naděje, smíření a povzbuzení měla 1. ledna slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Mluvila ale i o nepříjemných věcech: mafiánských chapadlech nebo špatném zdravotnictví. Z projevu Čaputové jsme vybrali deset hlavních myšlenek.

O jadernou elektrárnu méně

S koncem roku 2019 Německo trvalo odpojilo od sítě jadernou elektrárnu ve Philippsburgu v jižní spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Elektrárnu teď čeká demolice. Letos se nečeká uzavření žádné další jaderné elektrárny, v letech 2021 a 2022 se jich má odpojit šest.

Silvestr jinak

Mnoho velkých polských měst bylo bez novoročních ohňostrojů. Za rachejtle neplatila Varšava ani Krakov. V Lodži nahradila ohňostroj show 300 koordinovaných dronů s LED diodami.

Na petardy mířila i kampaň maďarské vlády „Maďarsko, země přátelská k psům”. Ta na Facebooku vyzvala k omezení rachejtlí, které vyvolávají u zvířat stres.

Foto: Magyarország Kormánya

Kampaň maďarské vlády proti ohňostrojům.

Tyrkysovo-zelená vláda

Pozdě večer na Nový rok se Rakousko dočkalo dohody o nové vládní koalici. Po třech měsících vyjednávání ji uzavírají lidovci a Zelení. Konzervativci uhájili ostrý kurz v otázkách migrace, ekologická strana zase klimatický balíček. Spolupráci ještě má o víkendu schvalovat víkendový sněm Zelených.

Áder o klimatu

Hlavně o životním prostředí mluvil ve svém novoročním projevu maďarský prezident János Áder. Řekl, že by si člověk měl uvědomit, že je součástí přírody a nese za ni odpovědnost. Mluvil i o konkrétních dopadech klimatických změn v Maďarsku: vysychajících potocích nebo vymizení původních druhů rostlin.

Rakousko řeší výpadek svých skokanů na lyžích v Ga-Pa

Třikrát po sobě zpackali „ÖSV Adler”, rakouští orli, novoroční závod Turné čtyř můstků v Garmisch-Partenkirchenu. Nejlepší Rakušan Daniel Huber sice skončil na solidním 6. místě. Lídři týmu Stefan Kraft a Philipp Aschenwald se ale propadli na 13., respektive 25. příčku.

Podle šéftrenéra skokanské reprezentace našich jižních sousedů Andiho Feldera se jeho svěřenci museli rozloučit s šancemi na celkové vítězství na Turné. „Je to pro nás hořká pilulka,” dodal Felder. V Rakousku patří Turné čtyř můstků k nejsledovanějším sportovním akcím a od vlastních skokanů na lyžích se očekávají minimálně umístění na stupních vítězů.

Po letech nový most

Po jedenácti letech plánování k sobě budou mít Slováci a Maďaři o něco blíž, postaví totiž nový most přes řeku Ipeľ mezi slovenskou obcí Chľaba a maďarskou vesnicí Ipolydamásd. Hotovo by mělo být za tři roky.

Násilí extrémní levice

V německém Lipsku došlo během silvestrovské noci k násilnostem. Policie kvůli nim zadržela devět lidí a zvažuje jejich obvinění z pokusu o vraždu policisty. Skupina levicových extremistů zaútočila na policisty kamením, lahvemi a petardami. Jeden strážce zákona je kvůli tomu ve vážném stavu.

Harabin skončil v justici

S datem 1. ledna skončil ve funkci soudce slovenského nejvyššího soudu Štefan Harabin, odešel do důchodu. Vrhá se ale do aktivní politiky, jako lídr strany Vlast totiž kandiduje v parlamentních volbách. Už jako soudce ale loni neúspěšně kandidoval na prezidenta. Harabin kritizuje Evropskou unii, mluví o vlivech amerického miliardáře a filantropa maďarského původu George Sorose, o zdegenerovaných novinářích a politicích, kteří „v podstatě všichni kradou“. Je také známým obhájcem současné politiky Ruské federace v čele s prezidentem Putinem.

Foto: Profimedia.cz

Slovenský politik Štefan Harabin.

První rozsudek za vraždu Kuciaka a Kušnírové

Případ vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka má prvního pravomocně odsouzeného. Zoltán Andruskó si odpyká 15 let vězení. Pro kontroverzního slovenského podnikatele Mariana Kočnera objednal vrahy, kteří zastřelili reportéra Jána Kuciaka a jeho přítelkyni Martinu Kušnírovou.

Elektřina se (ne)zdražuje

Je to přesně rok od doby, co polská vláda zpětně zrušila zdražení energií, ceny zmrazila a jednorázově rozhodla o dorovnání ceny dodavatelům. Historie se nejspíš bude opakovat. Kabinet teď tváří v tvář zdražení proudu avizuje nový zákon, tentokrát o kompenzacích pro domácnosti. Stejně jako loňský rok je i letošek v Polsku rokem volebním.

Předposlední projev Merkelové

Se svým patnáctým novoročním projevem vystoupila v německé televizi kancléřka Angela Merkelová. Nejspíš šlo o její předposlední takový projev ve funkci. Merkelová mluvila o boji proti změnám klimatu: „Globální oteplování je reálné. Ohrožuje nás. Musíme proto udělat vše, co je v silách lidstva, abychom tuto obrovskou výzvu zvládli. Je to stále ještě možné.” Kancléřka také vyzývá, aby se Evropa pokusila ve světě posílit svůj hlas, podle ní to bude i jeden z úkolů německého předsednictví v Evropské unii v druhé půlce následujícího roku.

Foto: Profimedia.cz

Německá kancléřka Angela Merkelová během novoročního projevu.

K zodpovědnosti vyzval národ o Vánocích prezident Frank-Walter Steinmeier. Demokracii nemají Němci brát jako samozřejmost. „To, co demokracie potřebuje, jsou sebevědomí občané s nadějí, činorodostí, rozumem, slušností a solidaritou,” řekl. Steinmeier se vrátil i k říjnovému útoku na synagogu v Halle, poznamenal, že fotografie zavřených dveří svatostánku se do něj hluboce vepsala.

Reklama

Související témata:

Doporučované