Hlavní obsah

Schůze v předvečer epidemie: Riziko nákazy je nízké, zaznělo u Vojtěcha

Foto: Pixabay

První jednání Ústřední epidemiologické komise svolal ministr Vojtěch na 27. února, podle názoru některých expertů mělo proběhnout už v prosinci nebo v lednu.

Reklama

19. 7. 17:45

Redakce Seznam Zpráv si vyžádala zápis z jednání Ústřední epidemiologické komise, které se uskutečnilo 27. února pod vedením Adama Vojtěcha. Jeho ministerstvo nejdříve sdělilo, že zápis neexistuje, posléze jej ale nalezlo.

Článek

Nový typ koronaviru se už rozšířil na všechny kontinenty. Ve 33 zemích je nakaženo přes 81 tisíc lidí, zemřelo už téměř 2800 pacientů. V Evropě je nejvíc zachvácen sever Itálie, ale třeba i Německo je podle tamního ministra zdravotnictví na prahu epidemie. I v Česku už nemocnice přijaly první pacienty s podezřením na covid-19, zatím jsou ale všechny testy negativní…

Přesně v těchto intencích popisovala česká média šíření koronaviru letos 27. února. A právě ten den poprvé (po šestileté pauze) ministr zdravotnictví svolal na devátou hodinu do Prahy jednání Ústřední epidemiologické komise. I z úst některých expertů už dříve zaznělo, že to bylo nepochopitelně pozdě.

Redakce Seznam Zpráv chtěla po ministerstvu, aby z tohoto klíčového jednání poskytlo zápis. Aby bylo zřejmé, jaké argumenty tehdy na jednání zazněly. K žádosti podané dle zákona o svobodném přístupu k informacím ovšem přišla překvapivá odpověď. Prý žádný zápis neexistuje.

„Kopii zápisu z předmětného jednání Ústřední epidemiologické komise nelze poskytnout, a to z důvodu, že z tohoto jednání nebyl zápis vyhotoven,“ reagoval na podanou žádost Jan Marounek, ředitel ministerského odboru ochrany veřejného zdraví, který se přitom jednání komise osobně zúčastnil.

Redakce se následně ptala na tiskovém odboru i samotného ministra Adama Vojtěcha, jak je to možné, protože v minulosti se z podobných jednání zápisy běžně pořizovaly. Potvrdili to pamětníci a svědčí o tom i zápis z jednání komise z prosince 2014 vystavený nadále na webových stránkách ministerstva, kdy komise řešila rozšíření viru ebola v západní Africe.

Po dvoudenním mlčení mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová sdělila, že se zápis nakonec podařilo nalézt. „Situaci jsme prověřovali a bohužel zřejmě nedošlo k předání kompletních informací v rámci jednotlivých útvarů ministerstva,“ napsala s omluvou.

Foto: Seznam Zprávy
Foto: Seznam Zprávy
Foto: Seznam Zprávy

Dobře připravené Česko?

Ze zápisu, který v kopii mluvčí poskytla (pod nímž ale není uvedeno, kdo jej vyhotovil a kdo verifikoval), vyplývá, že ústřední roli během inkriminovaného únorového jednání měli dva muži. Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu, který je i zástupcem ČR v poradním sboru Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí. A vedle něj reprezentant Světové zdravotnické organizace (WHO) v Česku Srđan Matić.

Kynčl podle zápisu při jednání jen shrnul tehdy známá fakta o šíření onemocnění covid-19.

Jako zajímavější se v tomto ohledu jeví vystoupení zástupce WHO. Ten měl tehdy říct, že situaci ve světě nelze nazvat pandemií. Ocenil připravenost Česka i pomoc Číně, která je původním zdrojem virové infekce.

Nebezpečí pro Česko hodnotil Matić v zásadě jako nevelké, nepovažoval za pravděpodobné, že by v ČR vznikla nová ohniska. „Riziko importu onemocnění do ČR hodnotí (Matić) jako velmi vysoké, avšak riziko dalšího šíření onemocnění (vznik klastru) hodnotí jako nízké až střední,“ je uvedeno v zápise k proslovu reprezentanta WHO.

Žádný problém s pomůckami

Z dokumentu lze vyčíst, že zástupci státních úřadů poukazovali během schůzky hlavně na přetížené infolinky a upozorňovali na omezené testovací kapacity Národní referenční laboratoře.

V té době ještě nikdo neřešil nedostatek ochranných pomůcek, roušek a respirátorů. Hasiči i policisté jsou prý připraveni, žádné potíže nesignalizoval ani civilní sektor. „Co se týče zásob alokovaných pro Ministerstvo zdravotnictví, mohou být distribuovány do šesti hodin od požadavku,“ vyplynulo z vystoupení jmenovitě neuvedeného zástupce Správy státních hmotných rezerv (SSHR).

O zdravotnických pomůckách se nezmiňuje ani přijaté usnesení. Po pár dnech se pravda vyjevila v plné nahotě. SSHR měla v době jednání komise ve skladě jen 10 tisíc respirátorů. To je počet, který na vrcholu epidemie vystačil třeba pražské nemocnici v Motole, největší v zemi, na pouhé dva dny. Ministerstvo zdravotnictví ovšem do té doby větší vybavení respirátory a rouškami od SSHR nepožadovalo.

Ministr Vojtěch i po jednání epidemiologické komise na tiskové konferenci tvrdil, že žádný výrazný problém v této oblasti neexistuje, zvláště v zásobách roušek, nákup respirátorů prý ministerstvo řeší.

Nedostatečné zásoby ochranných pomůcek se nakonec ukázaly jako kardinálním problémem při zvládání epidemie covid-19, která se po 1. březnu, kdy se v Česku objevili první tři pozitivně testovaní lidé, začala velmi rychle šířit. V počátku hlavně od lyžařů, kteří pobývali na horách v Itálii. Nepotvrdila se tak prognóza Srđana Matiće, že první případy budou mezi zdravotníky.

Mělo se jednat už v prosinci

Že by na prvním jednání epidemiologické komise panovala nějaká vzrušenější nálada, si nevzpomíná Roman Prymula, tehdy náměstek ministra Adama Vojtěcha. „Myslím si, že tam úplně napjatá atmosféra nebyla,“ uvedl Prymula, který je nyní vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví.

Ani on neskrývá, že jej poměrně pozdní termín svolání komise překvapil. Patří k těm, kteří v tom vidí i jisté selhání tehdejší hlavní hygieničky Evy Gottvaldové, která měla svolání komise ministrovi Vojtěchovi navrhnout. „Normálně by hlavní hygienik měl svolání té komise navrhnout co nejrychleji, když se něco děje. Určitě jí bylo možno svolat výrazně dříve,“ uvedl.

Únorové jednání komise už dříve v rozhovoru pro Hospodářské noviny označil za velmi opožděné šéf Státního zdravotního ústavu Pavel Březovský, který se jednání též zúčastnil. Podle něj tehdejší hlavní hygienička Gottvaldová od ledna nereagovala na jeho apely týkající se rizika nákazy a nečinila dostatečné kroky k tomu, aby bylo Česko na možnou nákazu připraveno. „Říkala, že nic není potřeba, že nic takového nebude,“ prohlásil Březovský na konci března.

Gottvaldová, která byla už 12. března, hned po vyhlášení nouzového stavu, pro slabé výkony z funkce vládou odvolána, to tehdy odmítla. Březovského slova označila za osobní útok na svou osobu. Z jejího vyjádření přitom vyplynulo, že u ministra Vojtěcha prý již na začátku února svolání Ústřední epidemiologické komise „urgovala“.

Podle Vladimíra Valenty, který byl hlavním hygienikem před Evou Gottwaldovou (2012 až 2016), by to bylo i tak pozdě.

„Dát podnět ke svolání komise je jedním z primárních úkolů hlavního hygienika. A tu komisi měla Gottvaldová svolat už někdy v prosinci, kdy bylo jasné, že se nákaza rozvíjí,“ uvedl v březnu pro HN Valenta.

O hlavní hygieničce Gottvaldové v zápisu z únorového jednání epidemiologické komise není ani zmínka, jen okrajově promluvila na následné tiskové konferenci po jednání.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené