Hlavní obsah

Šéfka finančáků: Tři sazby DPH na pivo? Zkomplikují nám práci

Hostem Výzvy Seznam Zpráv byla šéfka GFŘ Tatjana Richterová. (Video: Seznam Zprávy)

20. 2. 15:47

Finanční správu přebírala, když tam byla půda horká. Čelila tehdy kritice za nadužívání zajišťovacích příkazů a také kvůli příliš horlivým kontrolám EET na svatbách. Teď je rok ve funkci a řeší první velkou korupci ve svém úřadu. Tatjana Richterová, ředitelka Generálního finančního ředitelství, byla hostem Výzvy Seznam Zpráv.

Článek

Média přinesla informaci, že jeden pracovník Finanční správy si řekl o úplatek 10 milionů korun, stíhá ho policie. Pět milionů stihl převzít. Za co ty peníze dostal? Už se to ví?

Potvrzuji, že opravdu došlo k zatčení našeho zaměstnance. Ale v souladu se zákonem o státní službě byl tento pracovník na základě výzvy policie zproštěn výkonu státní služby. Byl ze služby vyřazen, protože byl vzat do vazby. V současné době je celá ta kauza předmětem šetření. My o té kauze nic bližšího nevíme, je to všechno v rukách orgánů činných v trestním řízení. Jediné informace může poskytovat vrchní státní zastupitelství. Samozřejmě ctíme presumpci neviny.

Případ šetří policie. Finanční správa si nedělá nějaké vlastní šetření, aby zjistila, co se u vás vlastně stalo?

Samozřejmě, že ověřujeme, jestli nedošlo k nějakému prolomení systému, který máme nastavený právě ve vztahu k informacím. Nebo došlo k selhání jednotlivce. Samozřejmě probíhají šetření.

A můžete nám říct, jestli jste už našli nějaké nesrovnalosti?

Já zatím ještě nemůžu nic podstatného sdělit, protože nejsme oprávnění nic sdělovat. Ten pracovník pracoval v kontrole, tudíž měl opravdu větší možnost než běžný pracovník dostat se k některým informacím. Ale opravdu se domníváme, v případě, že bude potvrzeno, že se něco událo, tak skutečně v tom případě došlo k selhání jednotlivce.

Vy říkáte, že to tedy bylo selhání jednotlivce?

No, já to neříkám. Já předpokládám, že vzhledem k tomu, že měl přístup k některým informacím, tak je zneužil. Protože ten systém je nastaven na určité možnosti a ti pracovníci mají různé přístupy do systému podle toho, v kterých kategoriích jsou zařazeni. Vzhledem k tomu, že už dva roky máme celostátní kontrolní místní příslušnost, můžeme vykonávat kontroly na celém území České republiky. Samozřejmě se může stát, že kontrolní pracovníci mají v určitou dobu otevřeno více možností dostat se do systému a pracovat s tím systémem.

Tatjana Richterová

Generální ředitelka Finanční správy. Vystudovala ekonomii na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Mezi roky 1992 a 2012 působila jako ředitelka finančního úřadu v Ústí nad Labem. V roce 2013 se přesunula do Prahy, kde vedla finanční úřad hlavního města. Na konci roku 2018 vyhrála výběrové řízení na pozici generální ředitelky Finanční správy.

Obdobný případ se na GFŘ řešil na konci roku 2018 v souvislosti s vaším zaměstnancem Pavlem Vinšem, také tam šlo o úplatek. Je to skutečně selhání jednotlivce? Nemůže to být spíš problém toho systému?

Já si teď už nějak nevzpomínám na ten případ, ale pan Vinš byl pracovníkem Finanční správy pouze na dohodu o pracovní činnosti nebo nějaký vedlejší pracovní poměr. Byl to zcela takový nezvyklý případ, ale bližší podmínky, prostě problémy nevím, nebyl to řadový pracovník Finanční správy.

My víme, že policií vyšetřovaný pan Jiří Jung, zaměstnanec GFŘ, se specializoval na vyhledávání velkých daňových úniků. Můžete alespoň upřesnit, co přesně měl na starosti?

Pan Jung byl pracovníkem oddělení koordinace kontrolní činnosti, primárně zajišťoval tu koordinaci kontrolní činnosti v rámci České republiky a samozřejmě se podílel na další spolupráci třeba s jinými složkami.

Jaké světlo na práci Finanční správy takovéhle kauzy vrhají?

Určitě to není příjemná situace. Ale vzhledem k tomu, že ctíme určitou presumpci neviny, tak bych to nerada nějakým způsobem vztahovala na tento případ. Ale není to určitě pěkná vizitka, zejména vzhledem k tomu, že jsme Finanční správa, která ověřuje a kontroluje platební povinnosti. Ale je nás tam 16 tisíc, vzhledem k tomu, že je to takové množství lidí, může se i tento případ stát. Vzhledem k těm zkušenostem si vždycky myslím, že když tyto případy v nějaké formě nastanou, ne až takové velké, tak je to ve většině případů nějaké selhání jednotlivce. Ale to je opravdu jenom můj osobní názor.

Deník N informoval o muži z ochranky premiéra, který na demonstraci řekl, že Andrej Babiš je ztělesněné zlo a diktátorství, a teď ho vyšetřují za kázeňský přestupek. Zaměstnanci Finanční správy si můžou dovolit volně kritizovat Andreje Babiše nebo ministryni financí Alenu Schillerovou?

My jsme státní úředníci. A máme dané zákonem o státní službě i kodexem pracovníka Finanční správy, jak se máme chovat, jak máme vlastně postupovat ve svých povinnostech, ale o soukromých názorech jednotlivců my rozhodovat nemůžeme.

Nemůžete se právě dívat? Poslechněte si audio verzi rozhovoru.

Takže by nebyl problém napsat na Facebook třeba: Nesouhlasím s tím a s tím krokem třeba paní ministryně Schillerové?

Tak já nevím, jestli něco takového probíhá na Facebooku, ale vždycky je důležité, v jakém kontextu je to řečeno, proč je to řečeno.

Já vám řeknu, proč se ptám. My máme informaci, že někteří pracovníci finančních úřadů dostali neformální pokyn, aby se nevyjadřovali na adresu pana Babiše a paní Schillerové. A to ani na demonstracích, ani na sociálních sítích. Je to pravda?

Ne, ne. Já o ničem takovém nevím. V žádném případě jsme nic takového nevydávali.

Takže vy ani vaši podřízení nenařizujete zaměstnancům, co smí a nesmí psát?

Já určitě ne. A předpokládám, že i moji podřízení, to znamená ředitelé sekcí na Generálním finančním ředitelství a ředitelé finančních úřadů v rámci celé České republiky, tyto příkazy nevydávají.

Jeden z hlavních úkolů, když jste nastoupila do funkce, bylo polidštit berní úřad. Jak do toho zapadá chování jedné vaší kontrolorky, která si v jižních Čechách podle zprávy na Twitteru objednala šlehačku na zmrzlinu jenom proto, aby zkomplikovala danění?

Já jsem si ten případ přečetla, přiznám se vám, že jsem mu nerozuměla.

O co šlo: podnikatel Pavel Bláha napsal na Twitteru příběh své brigádnice: „Jedné zvláštní paní chtěla udělat radost a vyhovět jejímu požadavku. Přidala jí na točenou zmrzlinu šlehačku, byla po zásluze odměněna pokutou 2 tisíce, protože jí naúčtovala 10 korun za šlehačku na špatné pokladně, DPH na zmrzlinu a na šlehačku je rozdílná.“ Tak to je lidský přístup?

Já opravdu nejsem seznámena s tím případem. Já jsem zvyklá, že na sociálních sítích jsou ty příběhy přibližované jednostranným způsobem. Vzhledem k tomu, že máme mlčenlivost ve vztahu k daňovému řízení, tak se k nim nemůžeme vyjadřovat ani to není naše touha. My opravdu vedeme naše kontrolní pracovníky k tomu, aby ty kontroly vedli prokazatelným způsobem, aby nějakým způsobem nenaváděli na ten přestupek.

A toto by bylo navádění? Čili jakási provokace?

Já znovu říkám, že nevím, jak to celé proběhlo.

Nevydání účtenky jako kámen úrazu

Vycházejme z těch informací, které máme od zmíněného podnikatele.

Já si myslím, že tam došlo k nějakému nedorozumění. A v případě, že nebyla vydána účtenka, jak já z toho dedukuji, tak svým způsobem došlo k určitému přestupku. Ale znovu říkám, že nevím, jestli se účtovala káva na jedné pokladně, šlehačka na druhé pokladně. Ani to mi není jasné, proč se účtovaly na dvou pokladnách.

Je zmrzlina a šlehačka pro kontrolora skutečně tak důležitá?

Pro kontrolora je to opravdu důležité, protože nevydání účtenky jako takové nebo neodeslání této tržby do centra Finanční správy je závažným porušením zákona o elektronické evidenci tržeb. A je úplně jedno, jestli si koupíte nějakou drobnost za 10 korun, nebo si koupíte něco za 300 korun.

Je takový přestupek skutečně na pokutu 2 tisíce korun?

Ono je to vždycky na uvážení toho pracovníka. V každém případě může volit tři formy potrestání, je to příkaz na místě, pak příkaz jako takový anebo pak zahájí správní řízení. My instruujeme kontrolory, že by se měli v případě porušení závažných událostí blížit k těm nižším pokutám.

Řekla byste tedy, že kontrolorka v tomhle případě postupovala správně?

Těch 2 tisíce korun je opravdu ta nižší hranice pokuty.

Jenže takhle to vypadá, že kontrolor si v tom poměrně komplikovaném systému najde jakoukoliv drobnost a na ní se prostě sveze. Myslíte, že je to správná cesta, jak lidi motivovat k tomu, aby chtěli platit daně?

Znovu říkám, že opravdu nevím, jak přesně ten příběh vypadal ve skutečnosti. V každém případě kontroloři mají obecně danou metodikou, jak mají postupovat. Mají si koupit nějaké zboží, samozřejmě ověřit si, jestli byla tržba odeslána, jestli byla vydána účtenka, to jsou taková nejzávažnější porušení, která se pokutují. Takže tady není jasně stanovené, o jaký přestupek šlo.

Podíváte se na ten případ, abyste se přesvědčila, jak to bylo?

Jako ono se nám opravdu velice těžce zjišťuje, kdy to přesně bylo.

Myslím, že ty informace by šly dohledat, ale pojďme ještě k tématu DPH na pivo. Tam se to od 1. května zkomplikuje. Pivo ve stánku bude zatížené jinou DPH než pivo v restauraci. A to bude mít zase jinou DPH než třeba nealko pivo s sebou. Není tahle změť pravidel tak trochu rájem pro kontrolory?

Nevím, jestli je rájem pro kontrolory, z mého hlediska pro pracovníka berní správy nebo Finanční správy by bylo nejvýhodnější, kdybychom měli jednu sazbu.

Takže komplikovaný systém není výhodný?

Z našeho hlediska není určitě výhodný ani pro spravování daní. My samozřejmě to rozhodnutí musíme respektovat, protože rozhodování o sazbách je ryze politické rozhodnutí. A děje se od vzniku daně z přidané hodnoty.

Nenutím vás do toho, abyste komentovala, kolik sazeb máme atd. Jen se ptám, jak se v tom prostředí bude kontrolovat. Nebude platit, že kdo bude chtít psa bít, vždycky si hůl najde? Že si kontrolor třeba schválně objedná dvě piva na místě a tři s sebou do džbánku, k tomu nealko?

Tato novela byla přijata vzhledem k zavedení třetí a čtvrté vlny EET. A když se na to podíváme z pohledu kontroly DPH, tak poplatník bude tu daň přiznávat řádně v rámci daňového přiznání. A samozřejmě, že nás bude zajímat, jestli tam uplatňuje i tu 10procentní, 21procentní sazbu. Máme hodně analytických nástrojů, máme informace jak z kontrolních hlášení, tak zejména z daňových přiznání, kde jsme schopni prostě nějakým způsobem vydedukovat, jestli ta daň je odváděná správně, nebo není správně. Ale prioritně není cílem kontroly daně z přidané hodnoty, že si budeme ověřovat tu skutečnost. Opravdu to cílí na kontroly EET. V tom smyslu, že prostě budeme kontrolovat EET, jestli dochází k vydání účtenky a odeslání evidované tržby. Jsou to dvě věci, které spolu souvisí, ale v té kontrolní činnosti jsou zcela odlišné.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené