Hlavní obsah
Online

Online: Trump uvedl, že zvažuje utlumení vojenských operací na Blízkém východě

Foto: Reuters

Donald Tump.

aktualizováno •

Válka v Íránu pokračuje třetím týdnem. Vývoj událostí na Blízkém východě sledujeme v online reportáži.

Článek

Vývoj konfliktu na Blízkém východě:

  • Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer 48hodinové ultimátum Íránu na úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny.
  • Podle agentury Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců.
  • Íránské revoluční gardy na Trumpův požadavek odpověděly pohrůžkou, že Írán zcela uzavře strategický Hormuzský průliv, pokud USA zaútočí na íránská energetická zařízení.
  • Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu 30 dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Povolení se týká také naložených ropných produktů.
  • Čtrnáct států včetně České republiky se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem.

Trump: Blížíme se k naplnění našich cílů

USA se ve válce proti Íránu blíží dosažení svých cílů a zvažují utlumení svých vojenských operací na Blízkém východě. „Velmi se blížíme k naplnění našich cílů, zatímco zvažujeme postupné ukončení našeho vojenského úsilí na Blízkém východě s ohledem na teroristický režim v Íránu,“ uvedl prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social.

Trump řekl, že příměří s Íránem nechce, údery zastaví až uzná za vhodné

Americký prezident Donald Trump uvedl, že příměří s Íránem nechce a údery zastaví, až uzná za vhodné. Izrael podle něj bude připraven válku ukončit, až to budou chtít Spojené státy, uvedla agentura Reuters.

Šéf Bílého domu také prohlásil, že je zapotřebí „hodně pomoci“ se zajištěním bezpečného průplavu Hormuzským průlivem. Dodal, že „by bylo hezké“, kdyby se do tohoto zabezpečení zapojily země jako Japonsko či Čína.

Izrael a Spojené státy poslední únorový den zahájily útok na Írán, ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, kde jsou americké vojenské základny. Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.

Španělská vláda chce omezit dopady války na Blízkém východě na ceny energií

Španělská vláda navrhla opatření v hodnotě pěti miliard eur (téměř 123 miliard Kč), aby zmírnila dopady konfliktu na Blízkém východě na domácí ceny elektřiny a pohonných hmot. Po mimořádném zasedání vlády to dnes oznámil premiér Pedro Sánchez. Opatření, která ještě musí schválit parlament, zahrnují snížení daně z přidané hodnoty (DPH) u elektřiny, snížení cen pohonných hmot a subvence na paliva v zemědělském sektoru a v dopravě.

Sánchez patří k nejhlasitějším kritikům útoku na Írán. Premiér uvedl, že navržená opatření zůstanou v platnosti tak dlouho, jak bude potřeba. Dodal nicméně, že „žádný plán nemůže odstranit utrpení způsobené touto nezákonnou válkou“.

„Je to pět miliard eur, které jsme mohli použít na školství či zdravotnictví. Jsem kvůli této situaci velmi naštvaný,“ prohlásil.

Opatření ke zmírnění dopadů růstu cen ropy už přijaly i další evropské země. Česká vláda zatím na rostoucí ceny benzinu a nafty reaguje sledováním marží prodejců pohonných hmot. Ministryně financí Alena Schillerová v pondělí řekla, že na případná další opatření nad rámec kontroly marží je zatím brzy, a to i s ohledem na dynamický vývoj na světových trzích s ropou. Zdůraznila však, že do budoucna nemůže vyloučit žádné kroky.

Británie umožní americkým vojákům používat jejich základny k útoku

Spojené státy budou nově moci používat britské základny na Blízkém východě pro své útoky na Írán. Dnes tomu dala autorizaci britská vláda. Americké útoky z těchto základen by měly primárně cílit na íránské raketové základny, ze kterých země útočí na plavidla cestující přes Hormuzský průliv.

NATO přesouvá své jednotky pryč z Blízkého východu

Severoatlantická aliance (NATO) stahuje své jednotky z Blízkého východu. Vojáci se podle velitele sil NATO v Evropě Alexa Grynkewiche přesunou zpět do Evropy. Přesun se týká i vojáků NATO pobývajících v Iráku, jejíž cílem bylo budování lokální bezpečností infrastruktury. Jejich mise bude pokračovat z italské Neapole.

V centru Jeruzaléma dopadl kus rakety, jeden zraněný

V centru Jeruzaléma, jen pár stovek metrů od posvátných míst, dopadl kus rakety. Podle agentury AFP se může jednat o trosky íránské střely či o raketu izraelské protivzdušné obrany. Izraelská armáda informovala o škodách způsobených v ulicích starého města. Podle místních úřadů byla jedna osoba zraněna.

Před dopadem trosek se podle agentury AFP v Jeruzalémě rozezněly sirény a pak byly slyšet dva nebo tři silné výbuchy. Často se v takových případech jedná o rakety izraelské protivzdušné obrany, které zasáhly střely vypuštěné z Íránu.

Trosky dopadly do židovské části starého města, jen několik set metrů do mešity Al-Aksá, která je třetím nejposvátnějším místem pro muslimy a od Zdi nářků, která má velký náboženský význam pro židy.

Íránský vůdce popřel v psaném prohlášení údery na Turecko a Omán

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí odmítl, že by Írán útočil na Turecko a Omán. V písemném prohlášení k svátku Nourúz dodal, že Írán chce posilovat vztahy se sousedními zeměmi, na které však podniká v posledních týdnech údery, uvedla agentura Reuters. Chameneí zveřejnil svůj psaný projev ke svátku Nourúz. V textu mimo jiné chválil Íránce za budování „celostátní obranné fronty“ proti izraelským a americkým úderům. Nejvyšší vůdce se však od začátku nynějšího konfliktu neobjevil na veřejnosti.

Podle tureckých oznámení z minulých týdnů zničily jednotky Severoatlantické aliance od začátku bojů 28. února už několik íránských raket, které vstoupily do vzdušného prostoru země. Vypouštění íránských raket Ankara ostře zkritizovala. Útokům čelil i Omán, který do začátku bojů zprostředkovával jednání mezi Íránem a Spojenými státy.

Ukrajina pomáhá pěti zemím v boji proti íránským dronům, uvedl Zelenskyj

Ukrajinci pomáhají pěti zemím na Blízkém východě a v Perském zálivu čelit útokům íránských dronů. O podporu požádaly i Spojené státy a evropské země, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj také zkoumá, zda by se mohla podílet na obnovení bezpečnosti v Hormuzském průlivu, kde plavbu ohrožuje válka Izraele a USA s Íránem.

„Naše týmy už spolupracují s pěti zeměmi v boji proti (íránským) dronům šáhed – poskytli jsme expertní posouzení a pomáháme budovat obranný systém,“ uvedl Zelenskyj.

Kyjev uvedl, že téměř tucet zemí požádalo o jeho pomoc a rady v obraně proti levným „kamikadze“ dronům, které Írán používá proti svým sousedům v Perském zálivu.

Írán: Ani turistické destinace nebudou pro naše nepřátele bezpečné

Írán bude pokračovat v útocích na civilní lokace, pohrozil v íránské televizi Abolfazl Šekarčí, brigádní generál íránské armády. „Od této chvíle, na základě informací, které o vás máme, již pro vás nebudou bezpečná ani místa jako parky, rekreační oblasti a turistické destinace kdekoliv na světě,“ uvedl ve sdělení.

Trump: Státy NATO jsou zbabělé

Spojenci z NATO jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zbabělci, protože nechtějí Spojeným státům pomoci se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Jednalo by se přitom podle něj o jednoduchý vojenský manévr, který by prý pro ně představoval jen malé riziko. Republikánský prezident to napsal v příspěvku na sociální síti Truth Social a Alianci bez USA označil za papírového tygra.

„Stěžují si na vysoké ceny ropy, které jsou nuceni platit, ale nechtějí pomoci s otevřením Hormuzského průlivu,“ uvedl Trump. Izrael a USA zahájily poslední únorový den útok na Írán, který reagoval mimo jiné útoky na lodě v Hormuzském průlivu. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.

Axios: Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje okupaci či blokádu íránského ostrova Charg, aby vyvinula tlak na Írán a přiměla ho ke znovuotevření Hormuzského průlivu, píše web Axios s odvoláním na své zdroje. Útok s cílem zmocnit se ostrova, jenž slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy, by podle webu mohl vystavit americké vojáky většímu nebezpečí. Zároveň není jisté, že by jeho obsazení přimělo Teherán k ústupkům.

Trump podle Axiosu nemůže válku s Íránem ukončit podle svých představ, dokud neprolomí íránskou kontrolu nad lodní dopravou Hormuzským průlivem. Provoz na klíčové vodní cestě v důsledku války téměř ustal, což způsobilo celosvětové zdražování ropy. Za normální situace touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu.

Charg leží asi 25 kilometrů od íránského pobřeží. USA minulou sobotu na ostrov zaútočily a podle Trumpa ho z velké části zničily. Na ostrově leží důležitý ropný terminál. Šéf Bílého domu uvedl, že armáda nezasáhla energetické cíle, protože jejich obnova by trvala roky.

Americká armáda by zahájila zvažovaný útok na Charg až poté, co ještě více oslabí íránské vojenské kapacity v okolí Hormuzského průlivu. „Potřebujeme asi měsíc na větší oslabení Íránců údery,“ sdělil Axiosu zdroj s informacemi o úvahách Bílého domu. USA by ostrov následně obsadily a využily to při vyjednávání.

Podobná vojenská akce by rovněž vyžadovala více amerických vojáků. Do regionu míří tři jednotky námořní pěchoty a Bílý dům s Pentagonem zvažují, že na Blízký východ vyšlou ještě více vojáků, uvedl podle webu americký představitel. „Chce, aby byl Hormuzský průliv otevřený. Pokud bude muset obsadit ostrov Charg, aby toho dosáhl, udělá to. Pokud se rozhodne podniknout pobřežní invazi, stane se to. Ale k rozhodnutí zatím nedošlo,“ řekl zdroj s odkazem na Trumpa.

Británie popírá tvrzení Íránu, že se zapojuje do války

Britská vláda odmítá tvrzení íránského ministra zahraničí Abbáse Arákčího, že se Spojené království zapojuje do „širší konfliktu“. Ten tvrdí, že umožnění americkým vojáků používat britské vojenské základny v regionu je eskalací války. Downing Street toto obvinění odmítá. Británie se prý nezapojila do širšího konfliktu, protože se neúčastnila původního amerického a izraelského bombardování z. 28. února.

„Povolili jsme USA využití našich základen ke konkrétnímu obranném a omezenému účelu jako reakci na pokračující a nestydaté íránské agrese a vždy jsme říkali, že toto je nejlepší způsob, jak eliminovat naléhavou hrozbu a obnovit cestu k diplomacii.,“ uvedl pro BBC mluvčí britského premiéra Keira Starmera.

Benjamin Netanjahu údajně vychází z ambicí krajně pravicového hnutí

„Plány Benjamina Netanjahua vycházejí z expanzivních ambicí krajně pravicového hnutí, jež vládě dominuje. V jejich rámci Netanjahu deklaruje plnou podporu drúzské komunitě a slibuje ji chránit. Podle mě jde o strategii využití menšiny k dosažení geopolitických cílů,“ prohlásil Mohammed Laísí z Raseef22, který se specializuje na izraelskou politiku.

Íránské útoky hlásí i další země Perského zálivu

Odvetným útokům Íránu v pátek ráno čelily i další arabské země Perského zálivu jako Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty či Bahrajn, napsala agentura AP.

Kuvajt je jednou z blízkovýchodních zemí, která hostí americké vojenské základny a na které kvůli tomu v posledních týdnech míří odvetné íránské údery.

Silné exploze se v pátek ráno ozývaly také v Dubaji, kde protivzdušná obrana zneškodňovala útoky mířící na město. Jeho obyvatelé slaví muslimský svátek íd al-fitr, který je spojen s koncem postního měsíce ramadánu, a z mešit se mezitím ozývalo volání k modlitbě, poznamenala AP.

Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní žádný vývoz zbraní do USA

Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní žádný vývoz zbraní do Spojených států, které jsou zapojeny do válečného konfliktu proti Íránu. V pátek to v prohlášení oznámila vláda alpské konfederace. Poznamenala, že licence pro vývoz zbraní do Izraele již několik let Švýcarsko nevydalo. Totéž platí pro Írán, dodalo prohlášení švýcarské vlády a neutrální alpské konfederace.

Modžtaba Chameneí prohlásil, že nepřátelům Íránu je třeba „sebrat bezpečí“

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí v pátek v poměrně ojedinělém prohlášení uvedl, že nepřátelům Íránu je třeba „sebrat jejich bezpečí“. Chameneí nebyl na veřejnosti spatřen od chvíle, kdy v čele země nahradil svého otce, 86letého ajatolláha Alího Chameneího, který zahynul při izraelském úderu 28. února, v první den války.

Izrael zabil mluvčího íránských gard po jeho tvrzení o pokračující výrobě střel

Mluvčí Íránských revolučních gard Alí Mohammad Náíní v pátek popřel čtvrteční tvrzení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Írán po 20 dnech války již není schopen vyrábět balistické střely. Krátce poté byl Náíní podle gard zabit při izraelském útoku, píše agentura AFP. „Rakety vyrábíme i za válečných podmínek, což je úžasné, a s jejich zásobováním nejsou žádné zvláštní potíže,“ řekl v pátek podle státní agentury Fars Náíní. Dodal, že Írán nemá v úmyslu válku rychle ukončit.

Krátce poté Íránské revoluční gardy oznámily jeho smrt. „Padl jako mučedník při zbabělém a zločinném teroristickém útoku spáchaném americko-sionistickým (izraelským) křídlem,“ uvedly gardy v prohlášení zveřejněném na webových stránkách Sepah News.

Izrael při vzdušných útocích na Írán tento týden již zabil íránského ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba a šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům.

Na seznamu osob, o které mají Spojené státy a Izrael zájem, je kromě nového nejvyššího duchovního vůdce Íránu Modžtaby Chameneího také jeho vojenský poradce Jahjá Rahím Safaví a ministr vnitra Eskandar Momení.

Ropa zlevňuje po izraelském slibu neútočit na energetiku, méně útočí i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane útočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských útoků na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg.

Mluvčí Íránských revolučních gard zemřel při útoku

Mluvčí Íránských revolučních gard a jejich zástupce pro styk s veřejností Alí Mohammad Náíní zemřel při útocích vedených Spojenými státy a Izraelem, informovala v pátek íránská státní televize.

Izrael zaútočil na velitelské centrum na jihu Sýrie

Izraelská armáda v noci na pátek zaútočila na velitelské centrum a sklady zbraní ve vojenských areálech na jihu Sýrie. Učinila tak v reakci na útoky na menšinu drúzů ve městě Suvajda, napsala agentura Reuters. Jde o první izraelský úder na Sýrii za současné války proti Íránu, kterou Izrael a Spojené státy zahájily 28. února, uvedla agentura AP.

Armáda po útoku na infrastrukturu patřící syrské vládě uvedla, že nebude tolerovat útoky na drúzské obyvatelstvo. Dodala, že bude nadále podnikat kroky k jeho ochraně a sledovat vývoj v regionu. Syrská vládní agentura SANA úder podle AP zatím nepotvrdila.

Izrael má významnou drúzskou populaci a kvůli její ochraně už dříve v Sýrii provedl desítky leteckých úderů na konvoje vládních bojovníků. Zasáhl dokonce i sídlo syrského ministerstva obrany v centru Damašku.

NačítámNačíst starší příspěvky

Hlavní zprávy