Hlavní obsah

Slevy jako spása. Co „požírá“ peníze českých důchodců

Foto: Profimedia.cz

I sousední slovenští důchodci mají v evropském srovnání větší kupní sílu.

Reklama

12. 1. 7:13

Za co utrácejí čeští penzisté? A jak si stojí v porovnání s Evropou?

Článek

Stojí před ještě zavřeným supermarketem a v ruce má vlastní igelitku. Jel přes celé město, protože mléko je ve slevě. Stereotyp českého důchodce. Stačí zběžný pohled na porovnání se zahraničím a je jasné, proč i Český statistický úřad ve svých výstupech upozorňuje, že penzisté masově využívají akční nabídky.

Čeští důchodci patří mezi ty s horší kupní silou. Podle dat Eurostatu k roku 2015 má průměrný penzista 8 250 takzvaných standardů kupní síly (PPS), což je sedmý nejhorší výsledek z analyzovaných evropských zemí.

Co je to PPS?

Jde o umělý nástroj vytvořený Eurostatem sloužící k porovnávání jednotlivých států EU. Zjednodušeně: pokud by byla Evropská unie jedna země, dal by se PPS přirovnat k měně. Vyjadřuje, kolik měnových jednotek (PPS) je potřeba vynaložit výměnou za určité množství služeb nebo produktů v jednotlivých zemích.

Kupní síla českého důchodce není dobrá. Ekonomicky neaktivním důchodcům tvoří důchod 95 procent všech jejich příjmů. Jak ale Seznamu řekl Martin Potůček, profesor na FSV UK, růst výše důchodů v posledních 30 letech výrazně zaostával za růstem mezd. V porovnání se západní Evropou tak stále nemáme dobré podmínky.

„Kvalita života důchodců se sice neodvíjí pouze z výše jejich důchodů, ale lze říci, že ve srovnání s důchodci v zemích sousedících s námi směrem na západ, sever a v případě Rakouska i na jih je jejich výše nízká a kvalitu života poznamenává negativně,“ dodává Potůček s tím, že je tam ale i jedno pozitivum. „Jejich situaci vylepšuje to, že mají stále k dispozici relativně dostupnou veřejnou zdravotní péči.“

A za co vlastně čeští penzisté nejvíce utrácejí? Více než čtvrtina jejich důchodu (28,6 %) jde na bydlení, vodu, energie a paliva. Velkou část (24,7 %) dají za jídlo a pití. Procentuálně jde o velmi výraznou část výdajů, ovšem nominálně přepočteny na „standardy“ utratí Češi za tyto položky nejméně ze všech porovnávaných zemí. To může být způsobené například masivním využíváním slev a šetřením na jídle.

Na třetím místě je pak s necelými devíti procenty rekreace a kultura.

Pro porovnání: například v Makedonii senioři utratí skoro polovinu svých peněz jen za jídlo a pití. Naopak sousední Rakušané dají v porovnání s Čechy větší procento peněz za kulturu i za péči o své zdraví. Ono jim na to také zbývá více peněz, když procentuálně méně utratí za bydlení a jídlo.

U některých komodit je však důležité zmínit, že údaje ukázané za pomoci PPS nejsou zcela vypovídající. Například na tabák a alkohol se totiž v jednotlivých zemích vztahuje jiné zdanění. Nelze proto přesně určit, kolik je možné si za jedno PPS koupit objemu daného zboží.

Například Norové utratí za tabákové výrobky nejvíce, mají ale také příznivě nastavený sociální systém s odpovídajícími důchody. To nemohou říct Řekové, kteří však po severském státu utratí za tabák nejvíce. Čeští penzisté za alkohol a tabák moc neutrácí, v hodnotách PPS jsme až šestí od konce. V přepočtu na procenta výdajů je to 3,4 %.

Celé srovnání ČSÚ najdete zde.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené