Hlavní obsah

Šmucler: V Itálii umírají lékaři. Naše potřebujeme ochránit

Foto: Profimedia.cz

Respirátory zubařům chybí. Podle šéfa stomatologů potřebujeme „bezpečné ordinace“.

Reklama

16. 3. 12:30

Kritický nedostatek respirátorů panuje i v zubních ordinacích. Hrozí, že někteří lékaři své praxe zavřou. Podle šéfa České stomatologické komory Romana Šmuclera je nutné otevřít „bezpečné ordinace“, kde se lidé jistě nenakazí. Minimálně jednu v kraji, lépe v každém okrese.

Článek

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Máte představu, kolik ordinací stomatologů se po víkendu neotevřelo?

Protože je teď snad nějaká karanténa, my se snažíme zjistit, co to vlastně fakticky znamená z hlediska stomatologie. Žádné pokyny jsme nedostali. Snažíme se je získat. Jediná věc, co jsme pochytili v noci z tiskové konference, je, že snad nesmíme dávat zaměstnancům dovolenou a máme asi pracovat. Jestli to má být práce naplno, nebo částečná, nevíme. Chápeme to tak, že se máme snažit státu pomoci. A rádi pomůžeme. Odloží se třeba preventivní prohlídky. Otázka ale je, když má někdo rozbroušený zub a potřebuje nasadit korunku, jestli se v tom má pokračovat. My máme pocit, že ano. Ale představa, že by zubní lékaři bez ochranných pomůcek, protože je teď nemají, čekali ve svých ordinacích, až přijde někdo s koronavirem, asi není reálná.

Kolik zubařů kvůli nedostatku ochranných pomůcek zavřelo, tedy nevíme?

Kolik je zavřených a nezavřených ordinací, nevím. O co se snažíme teď, je to, nějak udržet základní chod státu. Snažíme se zjistit, kde vůbec jsou ochranné pomůcky v tuto chvíli v České republice pro stomatology. A zdá se, že to je opravdu počet míst, který spočteme na prstech jedné ruky. Tam bychom směřovali pacienty, aby věděli, kde budou vlastně ošetřeni. Čili potřebujeme teď postavit nějaký zdravotnický systém na dnešní den. A zítra to asi bude jinak, možná budou respirátory, možná bude něco od ministerstva, možná bude něco jiného. Ale teď se prostě řítí lidé na českou stomatologii a my to musíme vyřešit co nejbezpečněji. V Itálii už umřelo hodně lékařů v první linii. Ty naše potřebujeme ochránit.

Z toho, jak byl stav karantény vyhlášen, vám zubařům tedy není jasné, zda se vás týká, nebo ne? A čekáte upřesnění?

My nevíme vůbec nic. S námi ministerstvo zdravotnictví nekomunikuje už několik dní. S kolegy jsme z tiskové konference pochopili, že zdravotníci mají být připraveni na akutní péči. A nemají mít dovolenou ani ji dát svým zaměstnancům. Ze spousty zdravotnických zařízení mi volají kolegové, že jejich sestřičky si dovolenou vzaly, respektive že nenastoupily, protože nechtějí pracovat bez ochranných pomůcek. To jim umožňuje zákoník práce. Takže to teď řešíme pracovněprávně. Jak a co má běžet v české stomatologii, to musíme vyřešit sami. Zároveň sháním respirátory, jestli zítra přijdou od českého státu, budeme šťastní. Ale kdyby jako posledních 14 dní nepřišlo nic, tak musíme někde něco sehnat. Potřebuji odpovědět 8 tisícům ordinací, co mají dělat, a nemám žádnou instrukci od státu.

Roman Šmucler

Zubní lékař, stomatochirurg, specialista na laserovou a estetickou medicínu, vysokoškolský pedagog, podnikatel, moderátor a scenárista. V roce 2017 se stal prezidentem České stomatologické komory. Od roku 2018 je členem Vědecké rady Ministerstva zdravotnictví ČR. Působil také v médiích, moderoval například pořady Mikrofórum, Tabu nebo Nejchytřejší Čech.

Vy věříte, že ty ochranné pomůcky zítra nebo v pozítří přijdou?

Já nevím, já opravdu nevím. A snažím se, abychom je někde sehnali, kdyby náhodou nepřišly. Ale doufám, že je někdo sežene pro mě. Pro český stát, který má spoustu možností zahraničních, obchodních, finančních, možná i výrobní kapacity, tak to snad nemůže být úplně neřešitelný problém. Jestli to je neřešitelný problém, tak je to smutné. Nám se hlásí prodejci, nabízejí docela dobré, seriózní prostředky, nabízejí je prodat poměrně rychle. Můj stres je ale v tom, že nevím, jestli jsou seriózní. Jestli mohu kontakt předat kolegům. Já nejsem Státní zdravotní ústav, nevím, kdo je jak registrovaný.

Roušky a respirátory sháníte tedy na vlastní pěst. Lidé si sami šijí doma bavlněné roušky. Už vám je někdo nabídl? A jsou vůbec pro lékaře k něčemu?

My jsme se ptali státu, jestli mají smysl, ale nevíme. Nabízejí si je spíš lidé navzájem. Já si myslím, že bavlněná rouška má smysl pro někoho, kdo jel dneska do práce, protože jak jsme zjistili, tak jet hromadnou dopravou je bezpečné. Čili ti lidé, co jedou hromadnou dopravou, by podle mě měli mít roušky. Někdo má roušky papírové, někdo šály, jestli si ušijí roušky textilní, já myslím, že to je správné. V tomhle je sofistikovanější Jihočeský kraj, který nařídili, že do autobusů bez ničeho, co aspoň trochu připomíná roušku, nikdo nesmí. Takže něco podobného bych doporučil lidem. Samozřejmě že nějaká ručně šitá rouška nenahradí respirátor třetí třídy pro lékaře v kontaktu s pacientem. Proto se snažíme tyhle pacienty směřovat do míst, kde ty respirátory jsou.

Až tedy nějaké roušky a další ochranné pomůcky přijdou, jak byste si ideálně představoval distribuci mezi lékaře?

Před 14 dny jsme k tomu poslali plán. Český stát měl na začátku vybavit aspoň jednu ordinaci, kam měl dát 10 respirátorů. Měl jich 10 ve skladu, takže je to jenom otázka dobré vůle, která prostě není. A pak by nám stačilo, kdyby taková ordinace byla aspoň v každém kraji, v hlavním městě. Aspoň na tu první chvíli. Jde o nějakých strašlivých 150 respirátorů, mnohonásobně víc jich tu bylo. Asi by možná mohly být respirátory i na pohotovosti, aspoň v jedné ordinaci v každém okrese, i to by se bývalo bylo zvládlo. Ten náš plán jsme poslali všem hejtmanům, poslali jsme ho panu ministrovi. Bohužel mi nepřišlo ani to, že by někdo napsal, že je to špatně. Prostě neodpovídají. Struktura je paralyzovaná, proto se to teď snažíme zdola vyřešit. Není to vzpoura. Já jen teď potřebuji říct lékaři, když k němu přijde někdo s koronavirem, kdo ho ošetří v respirátoru. A bohužel nemám tu informaci, tak se ji snažím sehnat.

Ale nebude v tom ještě větší zmatek, když to každý musí řešit na vlastní pěst?

My víme, že jsou nějaké obvyklé krajské pohotovosti, a snažíme se je vybavit. Čili když kraj pošle ty respirátory tam, kam je zvyklý, tak všichni víme, kde to bude. Takže si nedokážu představit, že by v tom byl zmatek. Jenom se snažíme vytvořit tlak: Ochraňte aspoň jedno pracoviště v kraji. Ideálně jedno v okrese.

Je jasné, že kdo může návštěvu zubaře odložit, měl by to udělat. Co ale mají dělat lidé, kteří budou potřebovat akutní ošetření?

O co se snažíme, je to, udělat někde nějaké to bezpečné pracoviště, kde se lidé nenakazí. Snažím se, abychom mohli říct lidem: Tady je jedna adresa v kraji. A tam jděte. Tím, že se mluví o tom, že se hlavně vybavují nemocnice, tak ta zpráva od státu je: Jděte všichni do fakultní nemocnice. A já tam částečně pracuji a vím, že to je asi to nejhorší, co by se mohlo stát, když se teď lidé nahrnou třeba do Všeobecné fakultní nemocnice a přijdou tam s bolestí zubů. Tam jim akorát řeknou, že je nevezmou. Což je to nejsprávnější opatření. Čili zubní lékaři by měli pacienta s akutním stavem ošetřit. Samozřejmě je v tom naši lékaři nenechají. Ale pokud nemají roušky, tak třeba zub, který je strašlivě bolestivý, tak ho neprovrtají, nevyndají nerv, jak by to dělali obvykle. Ale budou muset ten zub třeba extrahovat nebo devitalizovat chemicky, protože prostě nemohou poskytnout plnohodnotnou péči, která v téhle situaci vyžaduje použití nějakého typu respirátoru. Ale minulý týden jsme sehnali 90 tisíc respirátorů, tak já doufám, že dojdou dneska nebo zítra. A jakmile je ti lidé dostanou, tak obnovíme tu vstupní stomatologii v původním rozsahu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené