Hlavní obsah

Soumrak smrků. Květnový déšť zbrzdil jejich masakr. Stačit to ale nebude

Foto: město Plzeň

Majitelé lesů letos vytěží až 40 milionů metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví. Kdy kalamita skončí, si netroufají odhadnout.

24. 5. 11:05

Chladný začátek května sice kůrovce lehce zbrzdil, ten by tak letos mohl vyvést jen dvě generace. I tak lesníci přiznávají, že boj se škůdcem na mnoha místech prohrají. Letos by měli vytěžit až 40 milionů metrů krychlových dříví.

Článek

Po opětovném oteplení v druhé polovině května se už naplno rozjelo kůrovcové rojení. Chladnější a vlhčí počátek května byl v době, kdy se pátým rokem prohlubuje sucho, sice jen kapkou v moři, avšak lesníkům alespoň trochu pomohl. I přesto odborníci tvrdí, že na některých místech, například na Vysočině, se většina smrkových porostů už nepodaří zachránit.

„Doba vývoje kůrovce se uplynulými chladnějšími dny o trochu prodloužila, hlavně minulý týden trochu pomohl ve zpomalení kalamity. Odhadujeme tedy, že letos budou jen dvě rojení kůrovce, naštěstí,“ říká Jan Příhoda, šéfredaktor Lesnické práce, spoluautor kůrovcové mapy a člen think-tanku Czech Forest. Jeho slova potvrzuje i revírník ze Slatiňan na Pardubicku Milan Morch. „Příroda nám je nakloněna chladným průběhem jara. I když je brouk už nalítlý ve stromech, zbržďuje to jeho vývoj, který nebude tak rychlý a tu jednu generaci navíc nestihne, ne tři generace, které tady na Slatiňanech byly loni a předloni,“ říká.

Ani zatím mírnější průběh počasí však neznamená, že by se Česko blížilo ke konci kalamity. „Situace je velmi vážná. Je velké sucho, což problém ještě prohlubuje. Minulý týden sice zapršelo, ale to téměř nic neznamenalo. Kůrovec už napadá i mladé porosty kolem 20, 30 let. Nejhorší je to stále na Vysočině,“ říká předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů František Kučera.

Z Vysočiny se kůrovcová kalamita přesouvá už i severně do Pardubického kraje. V posledních letech se škůdcem bojují například na lesní správě Nasavrky v podhůří Železných hor. „V roce 2018 jsem měl asi 5,5 tisíce metrů krychlových kůrovcové těžby, rok 2019 už jsem byl na 29 tisících. Předpokládám, že letos budu asi na obdobných číslech, možná vyšších. Tady dole na Slatiňanech nám smrk postupně z porostů mizí. Je to tady srážkové chudé a lesy jsou oslabené a nemají možnost se bránit,“ říká revírník Milan Morch.

Státní podnik Lesy České republiky se kvůli kůrovcové kalamitě a suchu loni poprvé v historii propadl do ztráty. Loňské hospodaření skončil s minusem 790 milionů korun, v následujících letech se ztráta nejspíš ještě prohloubí kvůli pokračující kalamitě. Lesníci sice těží násobně větší množství dřeva než v minulosti, do minusu se však dostávají kvůli propadu cen dřeva, které jsou mnohdy nižší než náklady na těžbu a odvoz.

„Loni jsme vytěžili 9,7 milionu metrů krychlových kůrovcového dřeva, letos odhadujeme těžbu až 10 milionů napadených stromů. Jako každý rok bude záležet hlavně na počasí. Aktuálně těžíme nejvíce kůrovcového dříví na Vysočině a v přiléhajících oblastech Moravy a jižních Čech,“ popisuje mluvčí státního podniku Eva Jouklová. Podle Františka Kučery by letos v Česku měli všichni vlastníci lesů vytěžit až 40 milionů metrů krychlových.

„Pro loňský a letošní rok zatím pracujeme jen s odhady. Ten za rok 2019 je skoro 29 milionů metrů krychlových, ještě čekáme na potvrzení ČSÚ, ale naznačili, že toto číslo je hodně přesné. Na rok 2020 máme odhady mezi 35 a 40 miliony metrů krychlových dříví,“ říká předseda SVOL. Při takovém množství jsou lesníci odkázáni na zahraniční obchodování, které se v první polovině roku s mnohými státy kvůli koronaviru téměř zastavilo.

„V Česku je zpracovatelská kapacita někde kolem 12 milionů metrů krychlových. Zhruba 12 až 14 milionů šlo loni do Rakouska, avšak obchod s Rakouskem a Německem zbrzdila koronavirová krize. V Rakousku zároveň majitelé lesů sepsali petici za omezení nákupu dřeva z dalších zemí, především z Česka, protože oni také bojují s kalamitou a potřebují odbyt. To by pro nás byl další problém,“ upozorňuje Kučera.

Kdy bude kůrovec v Česku kulminovat, si odborníci neodváží odhadovat. Až zlikviduje smrky na Vysočině a severní Moravě, posune se dál. „Teď je sice na relevantní zhodnocení situace brzo, ale můžu rovnou říct, že zázrak nepřijde. Během června budeme mít novou verzi kůrovcové mapy a z toho, co zatím vidím, vyplývá, že naše původní prognóza je platná - boj s kůrovcem na mnoha místech prohrajeme,“ odhaduje Příhoda.

Podle odborníků je teď nejdůležitější, aby stát nenechal především malé vlastníky na holičkách a i přes nutné šetření kvůli ekonomickému propadu po koronavirové krizi jim finančně pomohl. „Všechno se to řetězí i směrem ke zpomalujícímu dřevozpracujícímu průmyslu a jeho odběratelům a největší dopad bude na majitele lesů, kteří už mnohdy melou z posledního,“ upozorňuje Kučera. „Ve chvíli, kdy by to vzdali majitelé lesů, by vše začalo padat jako domino. Nyní lesníci nepotřebují peníze ani tak na těžbu a boj s kůrovcem, ale především na zalesňování a ochranu proti zvěři, to je teď nejdůležitější, abychom do budoucna nějaké lesy měli. Pokud by podpora nepřišla, mohou to někteří vlastníci úplně zabalit,“ navazuje na něj Příhoda.

Vláda letos plánuje na dotace na boj s kůrovcem uvolnit 1,2 miliardy korun, loni z vládní rozpočtové rezervy šlo na pomoc lesníkům půl druhé miliardy. Výši prostředků, které uvolní na podporu v následujících letech, Ministerstvo zemědělství zatím neoznámilo.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené