Hlavní obsah

Spánek jako zbraň proti covidu. Nemoc mu ale zároveň škodí

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

22. 12. 2020 14:00

Spánkový hormon melatonin by mohl pomoci v léčbě nakažených covidem-19. U vyléčených osob se ale i po delší době objevují poruchy spánku. Vzájemné působení nemoci a spánku momentálně zkoumá hned několik vědeckých týmů.

Článek

Na začátku roku, kdy měl v té době ještě nepojmenovaný nový koronavirus na svědomí nanejvýš desítky obětí, začal datový analytik na klinice v Clevelandu Fej-siung Čcheng se svým týmem pomocí umělé inteligence zkoumat strukturu viru a snažil se přijít na to, co by mohlo virus zastavit. Tým přišel brzy na to, že by se zastavením postupu nemoci v těle mohl pomoci hormon melatonin, píše magazín The Atlantic.

Melatonin, známý jako spánkový hormon, produkuje epifýza (součást mezimozku), a to především v noci. Hormon reguluje chronobiologické rytmy, tedy periodicky se opakující biologické děje, jako v tomto případě spánek. Každou noc se hormon uvolňuje z epifýzy do našeho těla, a navozuje tak spánek.

V březnu vědecký časopis Nature zveřejnil studii Čchengova týmu ohledně možného vlivu melatoninu na koronavirus. Krátce po zveřejnění se začali týmu ozývat vědci z celého světa s tím, že by měl tým ve výzkumu pokračovat. Připomněli mimo jiné to, že melatonin kromě své spánkové funkce hraje roli také v imunitním systému. Hormon funguje jako jakýsi moderátor, který se stará, aby nedošlo k poklesu imunitních funkcí, což bývá častá komplikace u pacientů nakažených covidem-19.

Čchengův tým tak ve své práci pokračoval a sledoval léčbu několika tisíců amerických pacientů, z nichž některým byl v rámci léčení podán právě melatonin. Výsledky výzkumu zveřejnil tým minulý měsíc, ty potvrzují prospěšné účinky spánkového hormonu. U osob, kterým lékaři podávali melatonin, se nemoc rozvinula méně a nižší byla také úmrtnost této skupiny.

Podobné výsledky hlásí také výzkumníci z Kolumbijské univerzity, podle jejichž studie u intubovaných pacientů, kterým byl podáván melatonin, vzrostla šance na vyléčení. Podle časopisu The Atlantic pak melatonin podali lékaři i americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, když se u něj prokázala nákaza covidem-19. Hormon byl součástí experimentální léčby hlavy státu ve vojenské nemocnici Waltera Reeda.

V současnosti probíhá napříč světem osm klinických studií, které nadále zkoumají souvislost mezi podáním melatoninu a zlepšením stavu pacientů nakažených covidem-19. Pokud by se souvislost potvrdila, stal by se běžně používaný doplněk stravy zřejmě nejdostupnějším a nejlevnějším lékem proti covidu-19. Na rozdíl od například remdesiviru je totiž široce dostupný a volně prodejný.

Vědci včetně Čchenga ale upozorňují, že i v případě potvrzení příznivého vlivu melatoninu na organismus ohrožený koronavirem není nejlepším způsobem prevence pravidelné užívání tohoto doplňku potravy. Čcheng připomíná, že melatonin podobně jako další látky zpomalující nervový systém není zanedbatelný pro lidský organismus. Zlepšení stavu pacientů, kterým byl hormon podán, může být podle analytika také chybnou korelací, a je tak potřeba dalšího výzkumu. Zmiňuje také, že nakonec největší zbraní proti pandemii může být to, co melatonin způsobuje, tedy spánek.

Po celou dobu pandemie řeší oddělení neurologie na Univerzitě Johnse Hopkinse žádosti o pomoc lidí trpících nespavostí. Jedna z univerzitních neuroložek Rachel Salasová se podle Atlanticu dlouho domnívala, že za nárůst počtu lidí s poruchou spánku můžou úzkosti způsobené pandemií: starost o zdraví, obavy z ekonomických dopadů a dlouhá izolace.

V poslední době se ale poruchy spánku objevují i u lidí, kteří covid-19 prodělali. „Samotná nemoc zřejmě ovlivňuje nervový systém,“ cituje Atlantic Salasovou. Po uzdravení lidé hlásí problémy s pozorností, bolesti hlavy, bolesti svalů a ze všeho nejčastěji nespavost. Podle Salasové ale lidé trpící nespavostí nejsou úzkostní ani „posedlí obavami“ souvisejícími s pandemií, tedy alespoň ne do takové míry, aby měly obavy vliv na spánek. „Předpokládám, že toto je jen začátek dlouhodobých účinků, kterých budeme svědky v příštích letech,“ obává se Salasová.

Ani podle lékařů věnujících se spánkové medicíně ale nemůže zdravý spánek nahradit doplněk stravy. Vědci věnující se této oblasti doporučují vytváření rutin, například probouzet se a chodit spát o víkendu stejně jako ve všední dny, pravidelně chodit ven a také snížit používání moderních technologií, především omezit „modré světlo“ mobilních telefonů těsně před spaním.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované