Hlavní obsah

Dánsko vykope a spálí utracené norky. Dále jsou nebezpeční

Foto: Profimedia.cz

Dánové likvidují nakažené norky. Snímek ze začátku listopadu.

Reklama

21. 12. 2020 9:34

Dánská vláda v neděli rozhodla o nutnosti vykopat těla norků utracených kvůli šíření mutace koronaviru, která se z nich přenesla i na lidi a vykazovala menší citlivost na protilátky.

Článek

Rozhodnutí tamní vlády se podle Bloombergu vztahuje asi na čtyři miliony kusů mrtvých zvířat. Došlo k němu po silné kritice místních obyvatel i ochránců přírody, kteří upozorňovali na riziko kontaminace zdrojů pitné vody a jezera, kde se v létě koupou lidé.

Dánská vláda se tak snaží ukončit sérii norčích problémů. Ty už stály místo tamního ministra zemědělství Mogense Jensena, který odstoupil poté, co se ukázalo, že původní vládní příkaz k utracení všech asi 17 milionů norků v zemi nebyl v souladu se zákonem. Po hromadném vybití všech dánských norků se nicméně později podařilo vládě získat dostatek hlasů v parlamentu, a proces tak byl zlegalizován.

Ani to se ale neobešlo bez potíží. Vláda nechala na vybraná místa mrtvé norky pohřbít a zasypat vápnem jen do asi dva a půl metru hlubokých hrobů, načež se tlející těla vlivem uvolněných plynů začala dostávat zpět na povrch.

Masové norčí hroby ve vojenském prostoru na západě Dánska proto musely být dnem i nocí střeženy, aby do kontaktu s mršinami nepřišli žádní lidé ani divoká zvěř. Záležitost doprovázela prohlášení úřadů, které nevylučovaly možnost, že i přes použití vápna mohou mrtví norci v kožichu mít dost viru na to, aby se z nich mohl člověk či zvíře nakazit covidem-19.

Souběžně se zprávami o norcích „vstávajících z hrobů“ místní média začala informovat o obavách tamních starostů i vodohospodářské společnosti. Vodohospodáři například prohlásili, že norci jsou zakopáni „nebezpečně blízko“ zdrojům pitné vody a starostové požadovali, aby těla byla vykopána a spálena.

Kromě toho úřady později připustily, že existuje reálná možnost, že nějaký nakažený norek ještě před utracením mohl utéct, a šířit tak mutaci viru ve volné přírodě. Tamní šéf veterinářů Sten Mortensen vyčíslil takovou pravděpodobnost asi na 5 %. Vláda v reakci na kritiku zmatků kolem norčího vybíjení a pohřbívání také připustila, že o veškerých tělech nemá přehled a neví, kde část z milionů utracených zvířat skončila.

Rozhodnutí vykopat a spálit norky se týká dvou kontroverzních pohřebních míst, z nichž jedno je poblíž jezera a druhé blízké zdroji pitné vody. Vláda ale ke kroku přistoupí až v květnu. Musí totiž počkat, než uplyne šestiměsíční lhůta. Půl roku totiž podle odborníků trvá, než mrtvá těla přestanou představovat riziko nákazy koronavirem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované