Článek
Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle aliance. V rozhovoru pro britský deník The Guardian to uvedl český prezident Petr Pavel. NATO by podle něj mělo vůči Moskvě „ukázat zuby“ a reagovat i asymetrickými kroky, například omezením přístupu Ruska k internetu, satelitním službám nebo globálním finančním systémům.
Pavel v rozhovoru varoval, že Rusko dlouhodobě testuje hranice alianční trpělivosti, aniž by překročilo práh článku 5 Washingtonské smlouvy, tedy kolektivní obrany NATO. Moskva podle něj po anexi Krymu v roce 2014 pochopila způsob fungování aliance a naučila se pohybovat těsně pod hranicí, která by vyvolala společnou vojenskou reakci.
Bývalý předseda vojenského výboru NATO zároveň uvedl, že Rusko rozumí především „jazyku síly“. Pokud budou pokračovat narušení aliančního vzdušného prostoru, mělo by podle něj NATO zvážit i sestřel bezpilotních nebo pilotovaných strojů. „Když se nebudeme bránit dnešním porušením pravidel, Rusko půjde dál,“ řekl Pavel.
Připomněl i nedávné incidenty s drony nad územím pobaltských států. Jeden z nich tento týden sestřelila alianční stíhačka nad Estonskem. Podobné případy podle Guardianu narušily běžný život také v Lotyšsku a Litvě. Ve většině případů má jít o ukrajinské drony mířící na Rusko, které elektronický boj odklonil směrem k území NATO.
Došlo i na kritiku nedostatečně razantní přístup části západních spojenců vůči Moskvě. Podle Pavla Evropa příliš čeká na kroky Spojených států a sama nepřichází s jasnou strategií vůči Rusku ani s představou budoucí bezpečnostní architektury po válce na Ukrajině.
Český prezident vyzval také k silnějšímu tlaku na Moskvu kvůli válce na Ukrajině. Spojené státy i Evropa by podle něj měly využít sankce k tomu, aby Rusko přiměly k jednání. Podmínkou pro debatu o zmírnění sankcí nebo evropské bezpečnosti má být podle Pavla příměří a jednání o míru na Ukrajině.
