Článek
Ještě donedávna vypadalo plánování dovolené poměrně jednoduše: vybrat destinaci, porovnat cenu letenky nebo zájezdu, zkontrolovat hotel, zaplatit a cestovní pojištění vyřešit až těsně před odletem. Často jako poslední položku v celém procesu nákupu, bez většího přemýšlení.
Letošní sezóna ovšem ukazuje, že s takovýmto přístupem může dotyčný rychle narazit. Češi sice nepřestávají cestovat, ale způsob, jakým o dovolené přemýšlejí, se mění. Vedle ceny začíná hrát větší roli v rozhodování i bezpečnost, možnost flexibility nebo třeba skutečný rozsah krytí pojištění.
Vidíme to i v tom, jaké druhy dovolených lidé nejčastěji sjednávají. U těch krátkodobějších stále převažuje Evropa, kterou cestovatelé vnímají jako bezpečnější volbu. Zároveň ovšem sledujeme růst poptávky po vzdálenějších destinacích, jako jsou Japonsko, Spojené státy nebo Latinská Amerika. To je výrazný posun oproti loňsku, kdy touto dobou mezi nejčastěji poptávanými destinacemi byly například Chorvatsko, Egypt nebo Albánie.
Do plánování dovolených letos ale výrazněji vstupuje geopolitika. Napětí na Blízkém východě a související doporučení Ministerstva zahraničních věcí ČR ovlivňují nejen rozhodování cestovatelů, ale také přístup pojišťoven. Pokud stát cestu do určité země nedoporučuje, pojišťovny na to zpravidla reagují. U některých destinací mohou zcela odmítnout sjednat nové cestovní pojištění, výrazně omezit rozsah krytí nebo upozornit, že při cestě navzdory doporučení státu nemusí být pojistné plnění uznáno.
Pro klienta je podstatné pochopit, že při cestování nerozhoduje jen to, co má napsané ve smlouvě. Důležitá je i aktuální situace v cílové zemi a doporučení státu v době cesty. To je věc, kterou si lidé často uvědomí až ve chvíli, kdy už mají zaplaceno, a právě tehdy bývá prostor pro změnu nejmenší.
Nejčastější dotazy, které se v souvislosti s cestovním pojištěním nyní objevují, se týkají hlavně zrušených letů a snahy klientů stornovat pojištění kvůli změně plánů. Specifické otázky spojené přímo s geopolitickou situací na Blízkém východě pak lidé často řeší přímo s pojišťovnou, cestovní kanceláří nebo dopravcem.
Z interních dat Klik.cz za období leden–duben vyplývá, že 76 % cestovních pojištění bylo letos sjednáno nejpozději dva dny před začátkem platnosti pojištění. Takový trend je dlouhodobý a právě v aktuální situaci, kdy může docházet k nečekaným změnám plánů, může být velmi problematický.
Většina pojišťoven totiž u pojištění storna vyžaduje, aby bylo sjednáno s dostatečným předstihem, často nejméně 15 dní před odjezdem. Pokud ho klient sjednává později, musí být pojistka zpravidla uzavřena v den zakoupení zájezdu. Kdo si tedy vzpomene na cestovní pojištění až těsně před odletem, často už si storno ani pojistit nemůže.
Pokud lidé chtějí, aby jim pojištění skutečně pomohlo i v situacích spojených se zrušením cesty z vážných důvodů, nemohou ho řešit až na poslední chvíli. Cestovní pojištění by se mělo stát součástí plánování dovolené už ve chvíli, kdy člověk rozhoduje o destinaci, typu cesty a míře rizika, kterou je ochoten podstoupit. Taková je nová realita.
Za jakých okolností lze stornovat zájezd?
Jedním z nejčastějších nedorozumění je představa, že pojištění storna umožňuje zrušit cestu prakticky kdykoli, když se člověku změní plány nebo například dostane obavy z vývoje situace v cílové destinaci či z dopravy na místo.
Tak to ale nefunguje. Pojištění storna se vztahuje na konkrétní závažné důvody, kvůli kterým klient nemůže odcestovat. Typicky jde například o náhlou nemoc, úraz nebo jiné vážné situace uvedené v pojistných podmínkách. Pokud se člověk „pouze začne bát“ odcestovat do rizikovější oblasti, zpravidla to samo o sobě není vnímáno jako pojistný důvod. Výjimkou může být například oficiální zákaz vycestování, ale obecná osobní obava člověka prostě nestačí.
Cestovní pojištění má samozřejmě smysl, ale není univerzální ochranou proti všemu, co se může před dovolenou stát. Standardně kryje především léčebné výlohy, asistenci v zahraničí, ztrátu nebo poškození zavazadel a podle konkrétního balíčku také vybrané komplikace v dopravě. Může pomoci i při zpoždění letu, typicky s náklady na čekání, stravu nebo drobné výdaje podle sjednaných limitů.
Naopak, pokud zájezd nebo letenka po zaplacení náhle zdraží, cestovní pojištění tuto situaci standardně nepokrývá. Totéž platí pro palivový příplatek nebo poplatek za změnu trasy. Nejde o pojistnou událost, ale o změnu ceny nebo obchodních podmínek.
Pokud je let zrušen a náhradní řešení je výrazně dražší, pojištění nemusí krýt samotné zdražení. Může ale pomoci s asistencí, organizací řešení a v některých případech i s ubytováním při čekání, vždy podle konkrétních podmínek pojistky.
Pokud klient nemůže odcestovat kvůli náhlé nemoci nebo úrazu a má včas sjednané pojištění storna, jde naopak o situaci, kde pojištění smysl dává. V případě, že si ho sjednal včas a v souladu s podmínkami.
Při změně destinace je nutné změnit i pojištění
Podívejme se na to v rámci modelového příkladu: rodině, která si v lednu rezervovala zájezd do Jordánska s odletem na začátku května, cestovní kancelář v návaznosti na zhoršení situace na Blízkém východě zájezd zrušila a nabídla náhradní cestu ve stejném termínu do Řecka. Protože se změnila lokalita, bylo potřeba aktualizovat i cestovní pojištění. Daná rodina tedy původní smlouvu zrušila a sjednala si novou, včetně připojištění storna. Díky tomu, že změna proběhla s dostatečným předstihem, mohla nová pojistka zahrnout i návazné krytí. Pokud ale pojištění neodpovídá skutečné destinaci, může to být při pojistné události zásadní problém.
Zdražování zájezdů a na co má klient nárok
Vedle proměny bezpečnostní situace aktuálně často dochází i ke zdražování cen zájezdů či letenek. U zájezdů může za určitých podmínek totiž dojít k navýšení ceny i po uzavření smlouvy. Pokud je klient informován nejpozději 21 dní před začátkem zájezdu a zdražení nepřesáhne osm procent z celkové ceny, obvykle je povinen doplatek uhradit a nemůže od smlouvy odstoupit bez storno poplatků.
Pokud navýšení přesáhne těchto osm procent, má klient právo od smlouvy odstoupit a získat zpět zaplacené prostředky bez sankce. Z pohledu pojištění je ale důležité něco jiného: samotné zdražení cestovní pojištění standardně nepokrývá. Není to škoda způsobená nahodilou pojistnou událostí, ale změna obchodních podmínek mezi klientem a dodavatelem služby.
Češi již umí srovnávat ceny, teď se učí srovnávat i krytí
Češi se za poslední roky naučili velmi dobře hledat levnější letenky, hotely i zájezdy. U pojištění ale stále často sledují hlavně výslednou částku, nikoli rozsah krytí, výluky a podmínky.
Přitom právě tam může být největší rozdíl. Nejlevnější varianta nemusí být špatná. Může být dostačující pro krátkou cestu po Evropě. Nemusí ale odpovídat delší cestě, dražšímu zájezdu, vzdálenější destinaci, komplikované letecké dopravě nebo oblasti, kde se může rychle změnit bezpečnostní situace.
Proto dává smysl nesrovnávat jen cenu, ale také to, co za ni člověk dostává. Zde mohou lidé najít přidanou hodnotu u online srovnávačů, které vedle ceny zobrazí i rozdíly v limitech, ve výlukách, v rozsahu krytí a dalších parametrech.
Proměny chování v aktuální sezóně se netýkají toho, že by lidé měli cestovat méně, měli by ovšem cestovat informovaněji. Cestovní pojištění má největší smysl tehdy, když ho lidé neberou jako nutnou formalitu, ale jako součást plánování cesty. Největší změna letošního cestování tak není jen v tom, kam pojedeme a kolik to bude stát, ale i v tom, zda víme, jak jsme krytí, když se naše plány změní.
