Hlavní obsah

Španělská Ceuta se potýká s náporem nezletilých běženců. Pomáhají i místní

Foto: Profimedia.cz

Nezletilí běženci v Ceutě v doprovodu příslušníka španělské policie.

Reklama

24. 5. 13:45

Španělská enklava Ceuta se nadále potýká s přívalem běženců z Maroka. Město na severoafrickém pobřeží si aktuálně neví rady se stovkami nezletilých migrantů a snaží se o opětné shledání s jejich blízkými.

Článek

Stovky dětí a teenagerů doslova přežívající v místních skladech nebo parcích. Taková je aktuálně realita ve španělské enklávě Ceuta na severoafrickém pobřeží. Na území o rozloze sedm kilometrů čtverečních dorazilo minulý týden přes osm tisíc migrantů. K cestě, kterou často absolvovali na nafukovacích člunech nebo jen jako plavci, je motivovaly mimo jiné zprávy, že maročtí celníci uvolnili dohled nad hranicí. Během pokusu o překonání hranice zemřeli nejméně dva lidé.

Nejméně sedm tisíc běženců už se podařilo podle španělských úřadů repatriovat zpátky do Maroka. V Ceutě je ale podle úředníků nadále 438 dětí a teenagerů, kteří dorazili bez doprovodu dospělé osoby. Ve skutečnosti může být ale mladistvých ještě víc, pracovníci sociálních služeb totiž nadále pročesávájí místní ulice, opuštěné prostory a parky.

„Pracujeme na řešení problému ohledně dětí, které dorazily samy,“ cituje veřejnoprávní stanice RTVE španělskou ministryni sociálních věcí Ione Belarraovou. „Je důležité si uvědomit, že zde vidíme děti, které jsou mnohem mladší, než tomu bývá obvykle. Někdy jde i o děti ve věku sedmi, osmi, devíti let,“ dodala Belarraová.

Místní úřady přeměnily některé z místních skladovacích hal v detenční zařízení, ta současná jsou totiž naprosto zaplněná. Příchozí do těchto zařízení museli pod dohledem policie absolvovat desetidenní karanténu, informuje deník The Guardian. Několik mladistvých, kterým se podařilo ze zařízení proklouznout, si stěžovalo na špatné podmínky. Ubytovaní podle nich nedostávali po několik dní teplé jídlo a kvůli nedostatku lůžek spí mnoho z ubytovaných na podlaze.

„Raději bych spal v opuštěném autě, jako jsem to dělal prvních pár dní. Bylo to pohodlnější, “ cituje jednoho z mladíků španělský deník El Diario. „Chci odsud co nejdříve pryč,“ řekl další z mladíků deníku El País. Podle něj ve skladech ubytovaní běženci nemají přístup k základní hygieně, v zařízení podle výpovědi nefungovaly několik dní toalety. Úřady v Ceutě se k těmto tvrzením podle Guardianu odmítly vyjádřit.

Většina nezletilých migrantů ve městě ale podle místních médií přečkává noc v parcích nebo na ulicích. K dispozici pak často nemají žádné finanční prostředky a chybí zde i dohled dospělých. Místní úřady žádají o pomoc španělskou vládu i španělské regiony. „Nezvládáme to, je tu příliš mnoho dětí,“ řekl tento týden veřejnoprávnímu rozhlasu zastupitel města Carlos Rontome.

„Navštívili jsme tři různé organizace, ale byli jsme pokaždé odmítnuti. Šli jsme na policejní stanici a odsud nás vyhnali. Šli jsme k Červenému kříži a oni nám řekli, že nás nemohou přijmout,“ cituje jednoho z migrantů stanice FRANCE24. Zoufalá situace přiměla některé místní obyvatele zasáhnout. Běžencům místní nabízejí oblečení, sprchu nebo jídlo.

„Viděli jsme tolik lidí, kteří se potulovali po ulicích, a řekli jsme si: Musíme jim pomoci,“ řekla stanici místní obyvatelka Sabah Mohamedová. „Byli tam lidé, kteří byli mokří, lidé, kteří neměli boty, jiní, kteří byli dezorientovaní a hladoví. Tak jsme se s přáteli, ačkoli nepatříme do žádné organizace, rozhodli, že potřebují pomoci,“ cituje ženu FRANCE24.

Město ve snaze pomoci rodinám ke znovushledání zřídilo speciální linku. Podle zastupitelů města dispečeři jen během prvního dne přijali na 4400 hovorů. „Cílem je co nejdříve sjednotit nezletilé s jejich rodinami. Chápeme starosti a úzkost mnoha rodin, které nevědí, kde jsou jejich děti,“ cituje Guardian místní zastupitelku Mabel Deuovou. Podle ní zaměstnanci linky pracují „ve dne v noci“, aby zoufalým příbuzným pomohli nalézt jejich blízké. Podle španělských zákonů zůstávají nezletilí v péči regionálních úřadů, dokud nebudou nalezeni jejich příbuzní, nebo dokud nedosáhnou plnoletosti.

Podle zaměstnanců sociálních služeb ale část nezletilých touží na území Španělska zůstat. „Vědí (rodiče), že když se sem dostanu, můžu mít budoucnost,“ cituje agentura AP čtrnáctiletého chlapce. „Vidíte, že vaši rodiče nemohou pracovat, že vzdělávací systém je velmi slabý,“ popsal mladík život v Maroku.

Nezisková organizace Save the Children vyzvala úřady, aby případné repatriace dětí řešily případ od případu. „Před repatriací je zásadní, aby úřady zajistily, že je toto rozhodnutí bezpečné a vhodné pro vývoj a práva dítěte,“ uvedla organizace ve svém prohlášení.

K Save the Children se přidala také organizace Amnesty International. „Amnesty připomíná úřadům, že musí zajistit ochranu nejlepších zájmů dítěte ve všech případech a že tito mladí lidé musí být schopni - je-li to vhodné - požádat o mezinárodní ochranu,“ uvedla organizace. „Maroko si pohrává s životy lidí,“ řekla Virginia Álvarezová z Amnesty International. „Nesmí využívat lidi, včetně svých vlastních občanů, jako pěšáky ve své politické hře,“ zkritizovala marockou vládu Álvarezová.

K uvolnění režimu na vzájemných hranicích vedlo Maroko podle španělských médií rozhodnutí Madridu poskytnout pod falešnou identitou lékařskou péči lídrovi separatistické organizace Polisario Ibráhímovi Ghálímu. Vůdce povstalců na Západní Sahaře, kteří usilují o nezávislost na Maroku, přijala nemocnice v Logroñu po té, co se Ghálí nakazil covidem-19. Madrid tento svůj krok hájí tím, že důvody léčby byly „přísně humanitární“, píše El País.

Maroko už v roce 1991 slíbilo uspořádat referendum o sebeurčení této oblasti, dosud se ale tak nestalo. V posledních letech ale roste mezinárodní podpora Maroka. V prosinci se Spojené státy staly první ze západních demokracií, která uznala nárok Maroka na toto území. Podle Guardianu šlo ze strany administrativy Donalda Trumpa o součást dohody, která byla zaměřená na normalizaci vztahů mezi Marokem a Izraelem.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované