Hlavní obsah

Španělsko zkusí čtyřdenní pracovní týden. Ztrátu firmám doplatí stát

Foto: Profimedia.cz

Pět dní v práci je moc, myslí si stále více lidí.

Reklama

15. 3. 15:40

Firmy, které umožní zaměstnancům pracovat jen čtyři dny v týdnu za stejnou mzdu, kterou berou nyní, dostanou od státu kompenzace.

Článek

Pandemie koronaviru a s ní spojené změny přinášejí i nové pohledy na ekonomiku a zaměstnanost. S jedním takovým přichází španělská levicová vláda, která se chystá spustit pilotní projekt na čtyřdenní pracovní týden.

Pět dní a čtyřicet hodin v práci? Zapomeňte. Zastánci čtyřdenního pracovního týdne tvrdí, že ekonomiku nijak nepoškodí a že zaměstnanci budou naopak produktivnější než nyní. Navíc budou mít více času na rodinu a koníčky.

Vláda přistoupila na návrh menší levicové strany Más Páis, která s tímto nápadem přišla. Alespoň zpočátku se zaměstnavatelé nemusejí ničeho moc obávat – vláda vyčlenila na projekt 50 milionů eur, z nichž bude společnostem, které se do něj zapojí, vyplácet kompenzace. V prvním roce tříletého pilotního projektu to bude 100 procent nákladů, ve druhém roce 50 procent a ve třetím 33 procent.

Členové Más Páis věří, že se do pilotního projektu zapojí na dvě stovky firem, třídenní víkend by si tak teoreticky mělo užít mezi třemi až šesti tisíci pracovníků. Kdy se projekt spustí, není zatím jasné, jeho navrhovatelé ale očekávají, že už letos na podzim.

Na otázku, zda je plán strany realistický, odpověděl šéf Más Páis Íňigo Errejón jednoznačně: „Osmihodinový pracovní den byl nerealistický už před sto lety,“ citoval ho britský list The Independent. Čtyřdenní pracovní týden podle něj zlepší zdraví občanů, životní prostředí a navíc i jejich produktivitu.

Španělsko není ani zdaleka jedinou zemí, kde se o něčem podobném mluví. S podobným nápadem přišla už vloni finská premiérka Sanna Marinová, jež dokonce navrhovala i šestihodinovou pracovní dobu. Jako možné řešení pro dobu následující po opakovaných lockdownech navrhla čtyřdenní pracovní týden i skupina britských labouristů.

Změny zvažují i práci oddaní Japonci

Čtyřdenním pracovním týdnem se paradoxně zabývají i v Japonsku, tedy v zemi, která je proslulá častými případy smrti z přepracování, tzv. karoši. S návrhem na to, aby měli zaměstnanci možnost si zvolit 4denní pracovní týden, přišel vládní poslanec Kuniko Inoguči. „Řekl bych, že spíše než možnost by to pro firmy měla být nutnost,“ řekl televizi Deutsche Welle Teruo Sakurada, profesor ekonomie z univerzity Hannan v Ósace.

Podle japonské vládní studie z roku 2016 hrozí smrt přepracováním jednomu z pěti zaměstnanců. Necelá čtvrtina japonských firem totiž od svých zaměstnanců vyžaduje více než 80 hodin přesčasů měsíčně, za které často ani nedostanou zaplaceno. Výsledkem je, že každý rok umírá několik set lidí z přepracovanosti, která obvykle končí infarkty, mrtvicemi a dalšími zdravotními problémy, případně sebevraždami.

Mnohé japonské společnosti už s tímto modelem koketují, pro je i mladší generace, která vzhlíží k západním modelům a nechce obětovat celý život jen práci. Největší překážkou tak budou starší konzervativně smýšlející lidé v manažerských pozicích, kteří svým vysokým pracovním nasazením v poválečných desetiletích dostali Zemi vycházejícího slunce tam, kde je nyní.

Podle Joea Rylea z britské 4-Day Week Campaign, „roste popularita i dynamika tohoto konceptu od chvíle, kdy udeřil koronavirus“. Náhlý přesun lidí k práci z domova „mnohým otevřel oči a zjistili, že změna je možná a může k ní dojít velmi rychle, pokud ji chceme“. Tím, že lidé tráví více času doma, si podle něj znovu uvědomili, co je v jejich životě důležité.

Britský think tank Autonomy v prosinci spočítal, že přechod ke čtyřdennímu pracovnímu týdnu by stál mezi 1,4 až 2 miliardami liber ročně. Pokud by k němu ale stát přistoupil, vzniklo by zároveň 45 000 až 59 tisíc nových pracovních míst, čímž by se ušetřily sociální dávky.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované