Článek
Obezita zdvojnásobuje riziko nutnosti hospitalizace pro nakažené nemocí covid-19, vychází ze studie Univerzity v Glasgow. Vědci v rámci ní analyzovali data od stovek tisíc Britů a spočítali, že s vyšším indexem tělesné hmotnosti BMI roste i riziko těžkého průběhu nemoci.
Velkou míru obezity spolu s vysokým věkovým profilem populace označil za důsledek vysoké úmrtnosti v Británii i ministr zdravotnictví Matt Hancock. Ve Spojeném království je podle listu The Times asi třetina dospělých obézní (BMI nad 30), což Brity řadí mezi jeden z nejobéznějších národů Západu. V Česku je obézních 22 % dospělých mužů a 25 % žen.
Obezita je v této statistice zřejmě jen částí příběhu, přiznal vedoucí studie Paul Welsh. Vysoký index BMI podle něj sám o sobě kompletně nevysvětluje větší riziko těžkého průběhu nemoci. Souvislost mezi obezitou a vyšším rizikem těžkého průběhu nebo smrti v důsledku koronaviru sice možná není přímá, ale je nepopiratelná.
Ve Francii byl koronavirus už na konci prosince, zjistili lékaři
Welsh připomíná, že už předešlé studie zaměřující se na to, kteří nakažení mají horší průběh, končí v nemocnici, na ventilaci a kteří umírají, prokázaly, že obézní lidé jsou na tom hůř. Například analýza z minulého týdne, která pracovala s daty od 17 000 případů nákazy koronavirem vědcům řekla, že úmrtnost u obézních lidí je o 37 % vyšší.
Důvodů je zřejmě víc. Podle vědců z Univerzity v Glasgow jsou zranitelnější ti, kteří mají vysoký krevní tlak a jsou málo pohybliví, což je u obézních lidí častější než u štíhlejších. Další příčinou vyššího rizika pro obézní pacienty je možná to, že obecně mají nižší hladinu kyslíku v těle, což je jedno z hlavních kritérií, které vypovídá o tom, zda člověk prodělávající covid-19 potřebuje převoz do nemocnice. Obezita rovněž souvisí i s vyšším rizikem krevních sraženin, jež s těžkým průběhem nemoci také souvisí. Jak známo, obezita přispívá i k dalším rizikovým faktorům, jako je cukrovka nebo kardiovaskulární onemocnění.
Úmrtí na koronavirus rychle přibývají v USA, Británii a Brazílii
Faktor, který se těžko vysvětluje: barva pleti
Dvakrát až třikrát vyšší riziko úmrtí na covid-19 než v průměrné populaci je v Británii u černochů, Asiatů a dalších etnických menšin. Vyplývá to ze studie londýnské univerzity UCL, o které dnes informovala britská média. Nejohroženější skupinou jsou přitom lidé pákistánského původu.
„Tato studie ukazuje, že následky nemoci covid-19 nejsou pro všechny stejné, ale že u černochů, Asiatů a příslušníků dalších etnických menšin je úmrtnost s covid-19 nepoměrně vyšší,“ uvedl spoluautor studie Delan Devakumar. „Je důležité, abychom bojovali se zásadními sociálními a ekonomickými rizikovými faktory a bariérami v přístupu ke zdravotní péči, které vedou k těmto nespravedlivým úmrtím,“ dodal.
Výzkumníci londýnské univerzity UCL analyzovali úmrtí 16 272 lidí s pozitivním testem na koronavirus, kteří zemřeli v anglických nemocnicích mezi 1. březnem a 21. dubnem. Asi u deseti procent z nich nebyl údaj o etnické příslušnosti k dispozici.
Pacienti pákistánského původu mají 3,29krát vyšší riziko, že s nemocí covid-19 zemřou, než jaký je průměr. V případě pacientů s původem v subsaharské Africe je riziko jen o něco málo nižší (3,24krát vyšší než průměr). Obzvlášť postižené jsou i komunity lidí původem z Bangladéše (2,41krát vyšší riziko) a černochů z Karibiku (2,21krát).
Také lidé indického původu jsou ohroženi více než průměr britské populace (1,7krát vyšší riziko). Právě Indů zemřelo z etnických menšin v anglických nemocnicích ve sledovaném období nejvíce (492). Lidé indického původu ale tvoří největší národnostní menšinu v Británii.
Riziko, že s covid-19 zemřou, je podle studie v případě bělochů s britskými kořeny 0,88krát nižší, než jaký je průměr, v případě bělochů s irskými kořeny 0,52krát nižší.
Podle dalšího spoluautora studie Roba Aldridge může hrát roli to, kde příslušníci minorit v Británii žijí. Tento údaj ale rozhodně nevysvětluje všechny rozdíly v poměru úmrtí v jednotlivých etnických skupinách.
Studie vědců UCL potvrzuje dřívější výsledky podobných výzkumů. Například data britského statistického úřadu ONS z počátku května ukázala, že koronavirus zabíjí dvakrát častěji v chudších částech Anglie, v nichž častěji žijí příslušníci etnických menšin.