Hlavní obsah

Testy školám dodá firma, která nesplnila podmínky soutěže

Foto: vlada.cz

Jan Hamáček

Reklama

19. 2. 17:51

Ministerstvo vnitra vybralo jako dodavatele testů do škol firmu Tardigrad International Consulting, jež ovšem podle zadávací dokumentace nesplnila podmínky soutěže. Společnost, jež byla levnější, a přesto neuspěla, se chce bránit.

Článek

Už před vyhlášením vítěze tendru na dodávku antigenních testů pro školáky bylo téměř jisté, jaký typ vyhraje. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) od počátku jednání nemluvil o žádných jiných testech než těch od čínské firmy Lepu Medical, které pro testování na školách používá rovněž Rakousko.

Tento typ, který funguje na bázi odběru z přední části nosu, ale nabídlo hned několik firem. Zvítězila společnost Tardigrad International Consulting. Firma testy dodá v ceně 65 korun za kus včetně dopravy.

„Celkem jsme obdrželi devět nabídek, které posoudila komise z hlediska ceny a schopnosti dodat požadované množství. Jediná firma nabídla kompetitivní cenu a schopnost dodávek v požadovaném čase,“ řekl Jan Hamáček (ČSSD).

Jenže to není pravda. První dodávka od společnosti Tardigrad má podle toho, co uvádí ministr vnitra, dorazit až 28. února, a to v počtu 800 tisíc kusů.

Podle zadávací dokumentace, kterou mají Seznam Zprávy k dispozici, ale ani tato firma nesplnila podmínky soutěže. Ministerstvo vnitra totiž požadovalo dodávku minimálně 914 680 kusů testovacích sad, a to nejpozději do 25. února.

Foto: Seznam Zprávy

Zadávací dokumentace k zakázce na dodávku testů.

O tři dny později a 40 milionů dráž

Podle ministra Hamáčka žádná z firem nenabídla státu testy dříve než před koncem února. Seznam Zprávy se však seznámily s nabídkou společnosti Chironax, která na trhu působí už od roku 1992 a tendru se rovněž účastnila. Nejenže garantovala požadovanou dodávku testů v termínu podle výzvy Ministerstva vnitra, ale nabídla i lepší cenu – jeden test včetně dopravy za 53,90 korun. Ministerstvo tak zaplatí za jeden naprosto identický test o jedenáct korun více.

Podle zástupců společnosti tak Ministerstvo vnitra porušilo nastavené podmínky. „Vámi vybraná společnost nesplňuje podmínky plynoucí ze zadání pro výběr dodavatele, a to hrubým způsobem. Naše společnost z Vašeho jednání vyvodí veškeré právní důsledky,“ napsala společnost ministrovi vnitra po oznámení výsledků.

„Vybral jste navíc dodavatele za více jak 11 korun vyšší cenu za zcela totožný produkt-test, čímž jste daňové poplatníky připravil o více jak 40 milionů korun,“ doplňuje společnost.

Foto: Seznam Zprávy

Podaná nabídka společnosti Chironax.

Pro vnitro riziková, pro hmotné rezervy v pořádku

Seznam Zprávy se proto ptaly Ministerstva vnitra, proč vybralo firmu, která nesplňuje podmínky a stejné testy má za vyšší cenu. Když právě to bylo hlavním kritériem při vyhlášení vítěze zakázky.

Ministerstvo přesné důvody nevysvětlilo a na dotazy pouze napsalo, že společnost byla vyhodnocena jako riziková. „Společnost byla komisí vyhodnocena jako riziková z hlediska ekonomických veřejně dostupných dat a dále z hlediska spolehlivosti,“ vysvětlil Seznam Zprávám mluvčí resortu Ondřej Krátoška. Proč rezort vnitra vybral stejné testy za vyšší cenu a dodávku v pozdějším termínu, než měla společnost Chironax, neupřesnil.

Není ale také jasné, proč Ministerstvo vnitra vůbec společnost Chironax do tendru přizvalo, pokud ji vyhodnotilo jako rizikovou. Dalším dodavatelům, kteří se chtěli tendru rovněž účastnit, totiž ministerstvo ani neumožnilo nabídku podat.

Chironax přitom posledního půl roku dodává ochranné pomůcky do Správy státních hmotných rezerv a ta ji jako rizikovou nehodnotí. „Tato firma u nás vyhrála dvě zakázky. Obě zakázky jsou v řádu desítek milionů korun,“ napsal Seznam Zprávám Jakub Linka, mluvčí správy.

Některé firmy nabídku podat nemohly

Proces výběru dodavatele provázely otázky už od počátku. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) pouze vysvětlil, proč byla vybrána metoda výtěrem z okraje nosu. „Rozhodli jsme se pro rakouský model antigenních testů z přední části nosu, mimo jiné proto, že u testů pro kloktání nebo testů ze slin může vznikat infekční aerosol,“ zdůvodnil Blatný.

U kloktacích nebo slinných testů by ale bylo možné toto eliminovat, pokud by se odběry prováděly doma před odchodem do školy. Tenhle systém už některé školy v Česku pilotně zkoušejí.

Nehledě na to, že i u štětičky v nose existuje riziko šíření aerosolu. Děti bude totiž lechtání v nose nevyhnutelně nutit ke kýchání, což je rovněž rizikem pro šíření nákazy ve třídě.

Zatímco výběr metody rezort zdravotnictví alespoň částečně obhájil, naopak není vůbec jasné, na základě jakých podmínek byli vytipováni dodavatelé a konkrétní testy. Jejich původní výběr přinesly Seznam Zprávy v úterý. Chyběl mezi nimi ale například test od jihokorejské společnosti Humasis, kterého se přitom v Česku prodalo od podzimu statisíce kusů. Pořizují si ho lékaři, domovy seniorů nebo firmy.

„Byl velký boj vůbec zjistit, že budeme potřebovat výjimku pro sebetestování. Žádné informace nebyly k dispozici. Sice jsme o výjimku požádali, ale stejně nás do tendru nepustili,“ řekl Seznam Zprávám Martin Koblasa, jednatel společnosti Care Comm Pharm, která je obchodním partnerem pro dodávky jihokorejských testů.

Care Comm Pharm se totiž nakonec nedostala ani k zadávací dokumentaci zakázky, takže neměla šanci nabídku podat.

Podmínky: Senzitivita, logistika, samoodběr

Ministerstvem vnitra vybrané Lepu testy ale také jen těsně splnily podmínku Ministerstva zdravotnictví. Podle ní musely všechny zvažované antigenní testy dosáhnout nejméně 95procentní senzitivity, tedy jednoduše citlivosti, s jakou dokážou odhalit nákazu u testovaného člověka. Podle platných certifikátů je Lepu test přesně na této hranici (95,06 %). Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise ale dosahuje pouze 92procentní senzitivity. Výrazně citlivější jsou podle Evropské komise například testy Siemens Healthineers (96,72 %), o kterých Ministerstvo vnitra rovněž uvažovalo.

Není to ale jediná z problematických podmínek zakázky. Podle původního návrhu strategie testování Ministerstva školství se kupříkladu předpokládalo, že vyjma dodávky statisíců testů během pár dnů bude velkou komplikací i logistika. Testy měl totiž dodavatel sám rozvézt do všech krajů. Z finální výzvy k podání nabídek od Ministerstva vnitra ale vyplývá, že dodávku postačí doručit do skladu ve Svojšicích ve Středočeském kraji. V takovém případě se však mohlo ministerstvu ozvat více zájemců, které původně odradila složitá logistika.

Foto: Seznam Zprávy

Zadávací dokumentace k zakázce na dodávku antigenních testů do škol.

V zadávací dokumentaci je ostatně celá řada „ale“. Už u zmíněné dopravy si totiž Ministerstvo vnitra stanovuje, že místo doručení může kdykoliv změnit, tedy třeba i rozšířit opět na dodávku do všech krajů, přitom do výsledné ceny se to nesmí promítnout.

Rezort vnitra si ale zároveň vymínil, že může bez sankcí kdykoliv dodávku zrušit nebo umenšit, což může být v souvislosti s logistikou kolem dodávky milionů testů pro dodavatele velký problém. I přesto se ale do tendru zapojila i společnost Siemens Healthcare, ačkoliv nakonec vybrána nebyla.

Foto: Seznam Zprávy

Zadávací dokumentace k zakázce na dodávku antigenních testů do škol.

„Tyto podmínky si uvědomujeme, nicméně i naše firma chce přispět k potlačení pandemie a tato rizika jsme připraveni akceptovat. Také ovšem předpokládáme, že na této úrovni již jednají seriózní obchodní partneři, kteří svým závazkům jsou schopni dostát, ať už se jedná o nadnárodní korporáty, nebo státní instituce,“ vysvětlila ještě před vyhlášením vítěze tendru manažerka marketingu a PR Siemens Healthcare Johana Hrabalová.

Minimálně jeden oslovený dodavatel ale i z tohoto důvodu nabídku nepodal. Jde o společnost Lab Mark. Předsedovi představenstva Petru Filipovi se nezdálo ani to, že v zadávací dokumentaci chyběl návrh kupní smlouvy. Především si ale nebyl jistý stanovenou podmínkou – Ministerstvo vnitra totiž po dodavatelích chtělo, aby si podali u Ministerstva zdravotnictví žádost o výjimku pro samoodběr. Tedy aby si testy mohly děti ve školách následně provádět samy.

„Není pochyb o tom, že testy, které jsou výrobcem určeny výhradně pro profesionální použití, žádná legislativní výjimka nepromění na vhodné řešení pro laické sebetestování,“ uvedl pro Seznam Zprávy Filip.

Proto se obával toho, že by v případě jakékoliv komplikace při použití testů pro samoodběr byl popotahován právě dodavatel, nikoliv úřady.

„Tato výjimka přenáší veškerou odpovědnost v případě nežádoucí příhody na naši společnost jako dovozce a toto riziko pro mne není akceptovatelné, protože v případě sebetestování očekávám řadu příhod. Myslím, že by bylo mnohem korektnější nakoupit testy pro profesionální použití a udělit si výjimku interně a nepřenášet zodpovědnost na distributora. Samozřejmě tohle konstatuji bez analýzy odpovídající legislativy a možností,“ dodal Filip.

Ministerstvo zdravotnictví ale počítá pouze s modelem výjimky pro samoodběr. Šéf rezortu Blatný už výjimku pro použití ve školách podepsal. Nyní se jedná o tom, že by taková povolení mohla být udělena plošně.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované