Bůh na bruslích řádí v Praze. Šampionát v krasobruslení magnetizuje davy

Když mládenec na bruslích skočil salto vzad, dívenka ve školním věku už se nemohla udržet. V horním prstenci u plexiskla jízdu i následné známkování prožívala s nehranou ryzí radostí, šila sebou, tancovala. Jako by se nacházela na koncertu nejvíc trendujícího boy bandu, nikoli na sportovní akci.

„Jsem šťastný, že jste přišli a podpořili každého z nás,“ donutil ji Ilia Malinin k dalšímu nadšenému zatleskání.

Pak dostal od rozhodčích 111,29 bodu, to pro něj znamenalo nový osobní rekord. Třikrát jednička a s náskokem první pozice po krátkém programu. Takový je verdikt pro extrémně nadaného a obletovaného Američana, který minulý měsíc selhal na olympiádě v Miláně, když neustál tlak a skončil na osmém místě. Podobný šok, jako kdyby Pelé v nejlepších časech z metru překopl branku.

V sobotu může na krasobruslařském mistrovství světa v Praze dotáhnout vykoupení a bude to zase rachot. Dost možná ještě větší, protože si čtverný axel pošetřil, napoprvé jel spíš na jistotu. I tak za až nábožného dohledu publika.

Jak ostatně stálo na jednom z doma vyrobených transparentů: „The Quad God is my only God.“ Bůh čtverných skoků, což je Malininova přezdívka, je mým jediným bohem. Když dojel, spustil se ohlušují jekot, led zasypali plyšáci a Malinin se ukláněl jako sólista velkého operního domu. Měl v sobě tolik energie, že by snad utáhl i všechno osvětlení v O2 areně.

Proč tohle všechno? V čem spočívá magie krasobruslení?

Někdejší světový šampion a jeden z nejslavnějších českých krasobruslařů René Novotný na to už dlouhé roky má připravenou odpověď.

„Podívejte se na letní i zimní olympiády, na celou jejich historii - a najdete jenom jediný sport, který má na olympijských hrách exhibiční vystoupení. Tím vám odpovídám, čím je krasobruslení výjimečné,“ popisoval Novotný pro Seznam Zprávy. „Opravdu je čímsi mezi sportem a uměním a tento balanc diváka neuvěřitelně vábí.“

Že v Praze světový šampion Malinin píše v přímém přenosu takovýto příběh, je vábivé a dodává to šampionátu ještě vyšší jakost. Ale i bez něj by šlo o akci dotýkající se sportovního nebe.

Dosah prostřednictvím televizních obrazovek hravě předčí hokejová mistrovství světa, krasobruslení hltají v USA i v Japonsku. A nejen tím poráží hokej. Na krasobruslařské MS je v Praze například akreditováno 278 novinářů - o stovku více, než kolik jich O2 arena hostila, když tu před dvěma lety řádili David Pastrňák a spol.

Fanoušci i žurnalisté sledují mimořádnou show. Od středy do neděle.

„Slýchám tady od různých lidí, že teprve až když vidí krasobruslení naživo a zblízka, uvědomili si, co je zač,“ říká Miloš Židík, který má na MS na starosti komunikaci a marketing.

Kombinace techniky, rychlosti a rizika je impozantní. U některých skoků aby si citlivější fanoušek raději vzal Kinedril, jak se mu může zatočit hlava z hvězd, popírajících obvyklé možnosti lidského těla.

Na zimních olympiádách je krasobruslení co do zájmu dlouhodobě jednička, u jednorázových olympijských událostí pak platí, že nejsledovanější je v televizi hokejové finále - a po něm krasobruslařská exhibice. To jen potvrzuje Novotného výklad.

Dění na ledě za zvuku opery, rocku či popových hitovek tak vábí daleko víc než třeba to, když se sjezdaři v alpských disciplínách řítí z kopců rychleji než vaše auto po dálnici. Krasobruslení na nejvyšší úrovni je magické, neboť se tolik liší od obvyklých zápolení o branky, body a vteřiny.

Stačilo se podívat na outfity závodníků ve čtvrtek: na sobě měli duhové tričko, sako s kravatou i mnohem divočejší variace. Do toho duní hudba a efektem je přesně to, co dokáže umění: rozezní uvnitř vás struny, které obvykle mlčí, emoce se ženou ven. V kontrastu se střídá napjaté ticho a euforie o hlasitosti bouřky.

Emotivní rozměr je důvodem, proč i po chodbách největší české haly korzovalo tolik slečen a dam. Od nejmenších po ty, co mohou pamatovat časy Ondreje Nepely.

„Krasobruslení je ohledně fanoušků dominantně ženský sport,“ přikývne Židík. „Třeba na loňském mistrovství světa v Bostonu bylo znát, že je americké publikum přece jen starší. Tady jsou cílovou skupinou ženy nad 40 let.“

Podle odhadů organizátorů je zhruba 60 procent fanoušků v aréně z Česka a 40 procent ze zahraničí. Přítomnost Američanů či Japonců se pak projevuje třeba na tom, jak moc se daří prodeji merchandisingu.

„Je designový, originální, i když tím pádem o něco dražší. Největší jednorázový nákup byl za 27 tisíc korun,“ přibližuje Židík. „Američané vezmou klidně sedm plyšových maskotů najednou.“

Součtem toho všeho je, že ve středu dopoledne na krátký program žen, kdy i na světových šampionátech často hrozí prázdné sedačky, přišlo 8,5 tisíce fanoušků. Ve čtvrtek už bylo plno. Ano, i kvůli Malininovi. Ale nejen kvůli němu.

„Tohle jsem v životě nezažil. Upřímně, bylo to neuvěřitelné,“ sypal ze sebe český závodník Georgii Reshtenko, bronzový medailista z letošního mistrovství Evropy. „I ostatní v šatně říkali: Wow! Moc se jim líbí organizace. Na úterním tréninku se sešlo tolik lidí, že jsem to nezažil ani v Japonsku, napůl závodní atmosféra.“

Účastníci šampionátu jsou upřímně nadšení z reakcí publika, které tleská, výská a fandí. To ke krasobruslení patří, Praha přidává další servis.

„Rozplývají se také nad lounge pro závodníky,“ tlumočí Židík ohledně podmínek pro krasobruslaře. Těm život mimořádně usnadňuje fakt, že hotel, tréninková i závodní led jsou ve Vysočanech hned u sebe.

Češi sportovní spektákly dlouhodobě umí. To není sebechvála, ale konstatování faktu, v těchto dnech se pod takové tvrzení podepisují závodníci i zástupci Mezinárodní bruslařské unie ISU.

„Základem jsou lidé, top tým. Peníze samozřejmě hrají také roli, ale důležitější je znalost. Pořádání velkých sportovních akcí je specifický průmysl,“ dodává Židík, který je sám v čele padesátky lidí řešících komunikaci, marketing, sociální sítě, televizní operace a další oblasti.

Organizace na jedničku, nadšené publikum a ještě Bůh na bruslích, který přepisuje kroniky, takovému mixu se odolává těžko. Proto si Praha užívá omamnou krasobruslařskou horečku.