Článek
Pátého července se v Birminghamu odehrál velký hudební svátek. Na koncertě nazvaném Back to the Beginning se s kariérou loučila legendární metalová skupina Black Sabbath. V rámci celodenního programu jí hold vzdaly i kapely jako Metallica nebo Guns N'Roses. Když o dva týdny později frontman Ozzy Osbourne zemřel, všichni se shodli na tom, že lepší rozlučkový koncert si legendární Princ temnot přát nemohl.
Že se poslední vystoupení slavného zpěváka odehrálo právě v druhém největším anglickém městě, konkrétně na stadionu Villa Park, přitom nebyla žádná náhoda. Jde o domácí stánek Aston Villy, tradičního klubu Premier League – a týmu, jemuž patřilo Ozzyho fotbalové srdce. Vyrůstal jen pár ulic od stadionu, v pubertě údajně dokonce při zápasech brigádničil na parkovišti před stadionem.
Když ho klub oslovil, zda by do představovacího videa k novému dresu mohli použít píseň Paranoid, jeho reakce byla výmluvná. „Nechci, aby tam jen hrál můj song. Chci v tom hrát já,“ poručil si. A tak se také stalo.
Oznamovací spot s novými trikoty od Adidasu ve sledovanosti překonal i videa s dresy Manchesteru United nebo Arsenalu. V klipu si navíc zahrál i Geezer Butler, baskytarista Black Sabbath a ještě vášnivější fanoušek Aston Villy než Osbourne. Fanoušci byli nadšení.
Láskou k birminghamskému klubu ovšem neplanou jen drsní zástupci nespoutaného metalu. Dokonce i jejich pravý opak – jeho královská výsost. Velkým fanouškem Villans je totiž princ William, syn krále Karla III. a budoucí vládce Anglie. A byť se populární princ na významných sportovních událostech, jako je Wimbledon či finále FA Cupu, objevuje často, degradovat ho na pouhého předávače medailí by bylo velmi nespravedlivé.
To ostatně ukázal na jaře, když Aston Villa hrála ve čtvrtfinále Ligy mistrů s Paris Saint-Germain. Televize TNT si nástupce britského trůnu pozvala na předzápasový rozhovor. V šestiminutovém interview zasvěceně hovořil o herním stylu soupeře, silných stránkách anglického celku i kouči Unaovi Emerymu. Diváci u obrazovek žasli.
Skvělý přednes u člena královské rodiny nepřekvapil, solidní fotbalová erudice ale byla nečekaným a milým bonusem. „Nikdy by mě nenapadlo, že nejlepší fotbalový expert na televizní obrazovce bude princ William,“ zněl jeden z nejlajkovanějších komentářů pod videm.
Na koho tady bučíte?!
Zdaleka nejslavnějším propojením fotbalu a světa showbyznysu jsou na Ostrovech pravděpodobně bratři Gallagherovi. Když se zmíní kapela Oasis, druhým dechem musíte dodat Manchester City. Vášeň pro světle modrý klub, jenž byl desetiletí ve stínu úspěšnějších United, populární hudebníci šíří, kudy chodí. A to už od devadesátých let, když na propagačních fotografiích pózovali v dresech.
„Kdyby sestoupili, tak bych ten klub koupil. Kéž by se jim někdy podařilo něco vyhrát, dokud jsem naživu,“ dojímal se v roce 1996, tedy v časech nejslavnější éry Oasis, tehdy mladý Noel Gallagher. Kdyby mu tenkrát někdo řekl, že o třicet let později bude City osminásobným vítězem Premier League a vítězem Ligy mistrů, asi by ho měl za blázna.
Zpěvák a frontman Liam je mužstvu také nakloněn, ostatně v roce 2011 nazpíval s kapelou Beady Eye, kterou založil po rozpadu Oasis, klubovou hymnu Blue Moon. Je to ale právě Noel, kytarista a hlavní skladatel, jehož můžete potkat na Etihad Stadium v podstatě každý týden. Takže když byl v létě 2016 novým trenérem jmenován Pep Guardiola, první veřejný rozhovor s ním dělal… muzikant Noel Gallagher.
„Jsme přátelé a nemůžu ani popsat, jak moc si toho cením. Je to neskutečné,“ rozplýval se úspěšný hitmaker. V uplynulé sezoně se z hudebníka stal i designér – navrhl totiž font písma, které Citizens nosili na zádech. A celá čtvrtá sada dresů byla inspirovaná vzhledem alba Definitely Maybe, které před třiceti lety manchesterskou skupinu proslavilo. Nesla prozaický název: Definitely City.
Když Oasis v červenci v rámci dlouho očekávaného comebackového turné dorazili do Manchesteru, Pep Guardiola nemohl chybět. Po boku mu přitom stáli Liamovi synové a Noelova dcera. Pouto mezi uznávaným koučem a skupinou, jejíž členové mají obří vlajku Manchesteru City dokonce při koncertě na podiu, se nedá zpochybnit.
To dokládá i pár týdnů stará veselá historka. „Tenhle song chceme věnovat nejlepšímu trenérovi všech dob, jedinečnému Pepu Guardiolovi,“ oznámil zpěvák Liam na jednom z koncertů. Ozval se jásot i občasné zabučení, logicky od fanoušků jiných týmů. „Na koho si kurva myslíte, že bučíte,“ reagoval podrážděně Noel.
Párty se Sheeranem
Úžasná anabáze malého klubu Ipswich Town v Premier League trvala jedinou sezonu. Outsiderovi se po senzačním postupu z druhé ligy mezi elitou vydržet nepodařilo. I přes sympatické výkony se Tractor Boys, jak se týmu přezdívá, poroučeli po roce zpět do Championship.
I tak si ale diváci mohli všimnout, že na dresech namísto banky, pivovaru či aerolinek mají jakési podivné matematické znaky. Šlo o odkaz na turné a názvy alb populárního písničkáře Eda Sheerana. Hlavním sponzorem klubových trikotů je totiž právě slavný muzikant, který je obrovským fanouškem klubu.
To na vlastní kůži poznal i brankář Václav Hladký. Když s týmem loni na jaře postupoval do Premier League, se zrzavým sympaťákem se několikrát osobně setkal. A Sheeran celé mužstvo dokonce pozval na postupovou párty. „Kdyby člověk neznal jeho jméno a tvář, řekl by si, že je to obyčejný anglický kluk. Úplně normální týpek, na nic si nehraje. Bylo to super,“ chválil skromnou hvězdu český gólman.
Dokonce si v klubu symbolicky koupil 1,4 procenta akcií a stal se tak minoritním vlastníkem Ipswiche. „Nemám hlasovací právo a nebudu členem představenstva. Jen dávám nějaké peníze do klubu, který miluju. Tak mi prosím neposílejte návrhy na posily nebo na taktiku,“ usmíval se.
Zatímco Sheeran je ve strukturách oblíbeného týmu spíše symbolicky, jeho kolega z branže Elton John to dotáhl mnohem dál. Legendární klavírista a zpěvák miluje Watford a byl jeho majoritním vlastníkem dokonce dvakrát. Poprvé se stal majitelem v roce 1976, kdy rovnou zaujal post předsedy představenstva. Na konci osmdesátých let klub prodal, aby se o deset let později do vedení vrátil.
Celkově klubu šéfoval skoro dvacet let a dnes se pyšní pozicí čestného prezidenta. Od roku 2014 se můžete na stadionu Watfordu posadit na tribunu s všeříkajícím názvem Sir Elton John Stand. „Tohle je jeden z nejkrásnějších večerů mého života,“ říkal se slzami v očích při otevírání tribuny s novým jménem. Od muže, jenž svou hudbou vyprodal snad všechny stadiony na světě, to něco znamená.
Lásku k fotbalu však kromě populární muziky najdeme i ve světě hudby klasické. Když v roce 2007 na rakovinu zemřel Luciano Pavarotti, jeden z nejpopulárnějších tenorových pěvců historie, na jeho pohřbu nechyběl ani tehdejší kádr Juventusu. Právě turínskému klubu totiž patřilo zpěvákovo srdce. „Fandím Juve a jsem jednoznačně fanatikem,“ usmíval se v jednom z rozhovorů. Málo se ale ví, že geniální tenor byl sám šikovným fotbalistou – v mládeži byl brankářem Modeny.
Na pohřbu, jenž byl sledován v celé Itálii, Pavarottimu vzdal hold i jeho mladší kolega Andrea Bocelli, který zazpíval jednu z árií. Úsměvným faktem je, že tento taktéž ikonický pěvec přeje úhlavnímu rivalovi Juve – a konkurenta opravdu nemusí. V jednom z rozhovorů totiž doslova prohlásil: „Jsem velkým fanouškem Interu. Ale ještě víc jsem možná anti-fanouškem Juventusu.“
