Hlavní obsah

Pelta dostal šest let natvrdo ve věznici s ostrahou. Zaplatit má pět milionů

Foto: Profimedia.cz

Miroslav Pelta si u Městského soudu v Praze vyslechl rozsudek: vinen. Má jít na šest let do vězení.

Reklama

26. 11. 10:15
aktualizováno • 26. 11. 15:07

Městský soud v Praze dnes vynesl rozsudek ve sledované kauze sportovních dotací, v níž byl obžalován i Miroslav Pelta, bývalý šéf českého fotbalu. Pelta je vinen, rozhodl soud. Má jít na šest let do vězení.

Článek

Kauza sportovních dotací se táhla od roku 2017, kdy policie obvinila tehdejšího šéfa Fotbalové asociace Miroslava Peltu a Simonu Kratochvílovou, tehdy náměstkyni na ministerstvu školství, že nezákonně manipulovali s dotacemi určenými pro oblast sportu.

Pelta dnes dostal trest šesti let ve věznici s ostrahou, zákaz činnosti ve statutárních funkcích a peněžitý trest pěti milionů korun. Kratochvílová dostala trest 6,5 roku ve vězení, má zákaz činnosti ve veřejné správě na šest let a peněžitý trest dvou milionů korun.

Odsouzení Pelta a Kratochvílová se na místě proti rozsudku odvolali k Vrchnímu soudu v Praze. Podobně učinila i státní zástupkyně.

Soudní místnost opustili odsouzení svižně, s přítomnými novináři se nechtěli příliš bavit. „Je to poločas, takže uvidíme, co dál. Překvapilo mě to, tak samozřejmě, jako každý nepodmíněný trest je překvapení pro každého, kdo si myslí, že je nevinný,“ utrousil Pelta. Kratochvílová dodala, že rozsudek ji překvapil.

Foto: Ondřej Koutník, Seznam Zprávy

Miroslav Pelta naslouchá čtení rozsudku.

Soudkyně Lenka Cihlářová Peltovi klade za vinu, že využíval systematicky známosti s tehdejší náměstkyní na ministerstvu školství Kratochvílovou.

Podle soudkyně měli v úmyslu způsobit státu škodu. Pelta se provinil tím, že předložil seznam preferovaných klubů, kam mají jít státní dotace, četla z rozsudku soudkyně Lenka Cihlářová. Na základě klientelismu Pelta s Kratochvílovou uspokojili jen preferované kluby.

Škoda, která státu mohla vzniknout - nebýt zásahu policistů, by dosáhla výše 175 milionů korun.

Naopak vlivný advokát a předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta, který byl spoluobviněný, byl obžaloby zproštěný. Soud osvobodil i sekretáře ČUS Jana Boháče a exředitele ministerského odboru sportu Zdeňka Břízu.

Po soudním líčení Jansta přiznal, že mu spadl kámen ze srdce. Neskrýval averzi, že se do případu vůbec dostal.

Když měl říci, kdo měl v kauze pochybit, ukázal na bývalou ministryni školství Kateřinu Valachovou (ČSSD). „Nestanovila transparentní podmínky a jak se mají dotace rozdělovat,“ dodal Jansta.

Vazba na Nejedlého

K proplacení cinknutých dotací nakonec nedošlo, neboť do zmanipulovaného procesu zasáhl v roce 2017 policejní tým a ministerstvo školství vyplácení dotací zrušilo.

Podle soudkyně Cihlářové exnáměstkyně Kratochvílová věděla, že jejím postupem se celý dotační proces manipuluje. Kratochvílová tak porušila povinnosti řádného hospodáře. Dopustila se škody velkého rozsahu, k dokonání však nedošlo, protože kauzu narušilo vyšetřování policie a zadržení pachatelů.

Pelta podle soudkyně Kratochvílovou naváděl a vzbudil v ní pocit, aby porušila péči řádného hospodáře.

Bývalý šéf tuzemského fotbalu Pelta se dopustil podle soudu zneužití pravomocí úřední osoby ve formě návodu, vše ve stadiu pokusu, Kratochvílová zase zneužití pravomocí úřední osoby ve stadiu pokusu.

Soudkyně Cihlářová rovněž zmínila, že jedním z důkazů, ke kterým soud přihlédl, byly odposlechy – jak telefonů, tak v prostoru. Soudkyně odmítla námitku Peltova advokáta, že odposlechy byly pořízené nezákonně.

„Soud se neztotožnil s námitkou, soud považuje prostorové odposlechy a záznam o telekomunikačním provozu za legálně pořízené,“ pronesla.

Kauzu jsme detailněji připomněli zde. Obžalovaní Pelta s Kratochvílovou se scházeli v bytě na Senovážném náměstí v Praze, kde debatovali o tom, jak se rozdělí investiční dotace ministerstva. Odposlechy navíc zachytily, jak se Jansta s Peltou dozvěděli, kolik peněz mají dostat na dotacích Česká unie sportu a Fotbalová asociace ČR, a zákulisně tlačili na to, aby došlo ke změně a navýšení.

Soudkyně Cihlářová uvedla, že problémových bylo 18 projektů. Soud vycházel nejen z prostorových a telefonních odposlechů, ale i z dokumentů, které vyšetřovatelé nalezli při domovních prohlídkách či na počítačových discích.

Díky tomu policie získala seznam preferovaných uskupení, které měly získat dotaci. Výběr podléhal tomu, jak to Pelta s Kratochvílovou vyhodnotili. Sledovali nejen byznysové, ale i politické zájmy. Jedna z dotací měla jít i do subjektu, který si Pelta s Kratochvílovou vybrali kvůli osobě vlivného lobbisty a prezidentova poradce. „Šlo o vazbu na Martina Nejedlého,“ zmínila soudkyně v odůvodnění svého rozsudku.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované