A teď další krok! Výběr brankářů, kteří mají potenciál zářit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Najít brankáře, kteří mají potenciál zářit mezi špičkou a ještě se to o nich tolik neví, je nejtěžší disciplína. Za prvé jich není tolik, stačí dva zápasy s nulou a veřejnost hned zbystří: to je on, tenhle chlap něco umí! A prakticky každý tým v extralize má na soupisce zavedené jméno.

Analyzovat Michala Postavu už nemá smysl. Jednička Komety přišla, zazářila, vychytala titul a má smlouvu v NHL.

Ani nemá smysl rozebírat, jak kvalitní práci dovedou opakovaně předvádět Petr Kváča v Liberci, Dominik Frodl v Karlových Varech nebo Josef Kořenář ve Spartě. Pokud připočítáme Romana Willa, Dominika Hrachovinu, Nicka Malíka nebo Ondřeje Kacetla, to je parta, o které se ví, že zvládne velké věci.

Našli jsme ale s využitím modulu hokej.LOGIC tři brankáře, kteří se do skupiny extraligových hvězd mohou vytáhnout. Stačí drobnost: vzít poslední ročník jako základ a posunout se zase o něco výš. Všichni tři ukázali možnosti, že dovedou opakovaně předvést špičkový výkon.

Štěpán Lukeš (Kladno, 29 let)

Do léta 2024 měl v kariéře jen jeden opravdu špičkový úsek. V sezoně 2021/22 se vytáhl v Hradci až do reprezentace, vychytal 16 výher z 22 zápasů a čekalo se, co předvede dál. Ale nechtěl dál prodloužit smlouvu, tak ho klub vyměnil do Karlových Varů.

Od té doby nikdy tak silný nebyl, až teď na Kladně ve 29 letech. Celkově chytil 7,92 gólů nad očekávání. Pokud se tenhle údaj ale přepočítá na jeden zápas, dokázal se dostat do absolutní extraligové špičky a jeho výkon se dá srovnávat s Josefem Kořenářem ze Sparty, který nakonec odjel jako trojka na mistrovství světa.

Údaj je ovšem potřeba vidět v kontextu, že kladenští brankáři čelili velké spoustě střel. Na Lukeše šlo v každém utkání průměrně o sedm střel víc než na Kořenáře, což může být pro některé brankáře snazší. Bývá totiž těžší se maximálně koncentrovat, pokud gólman není v zápřahu.

Na druhou stranu Lukeš ale dokázal kvalitu, že i s velkou palbou si dovede poradit. Kondičně byl dobře připraven, uměl chytat zápasy, kdy na něj létalo přes 30 puků za zápas. Byl přesně takovým gólmanem, kterého Kladno s děravější defenzivou potřebovalo.

Celkově ročník dochytal s úspěšností 91,1 %. Vzhledem k tomu, že působil ve druhém nejhorším celku soutěže, se jedná o nečekaně vysoké číslo.

Zajímavostí je, že osmkrát na něj mířilo přes 30 střel a sedmkrát s ním Kladno v bráně bodovalo. Tenhle režim mu prostě seděl. Osmkrát na něj mířilo 25 střel a méně a tady s ním Rytíři bodovali třikrát, což svědčí o tom, že by patrně třeba ve Spartě nebyl tak silný jako Kořenář. Současně je to pro Lukeše i oblast, kde se může zlepšit.

Milan Klouček (Č. Budějovice, 27 let)

Poprvé v kariéře se stal prvním brankářem bez nějakého „ale“, že až se parťák uzdraví, tak se na pozici vrátí. Přesun z Pardubic do Českých Budějovic pomohl jemu i Motoru. Na jeho případě se dá ukázat, jak základní gólmanský údaj může být matoucí. Pokud vidíte brankáře s úspěšností 90,4 %, míří spíš do průměru. Tím spíš u týmu, který skončil na sedmém místě.

Jenže žádný brankář v extralize nečelil tak velkému počtu střel z kategorie „velmi nebezpečné“. Na Kloučka jich mířilo celkem 162. Dominik Furch v Mladé Boleslavi odchytal zhruba stejný počet zápasů, ale čelil jen 126 nebezpečným střelám. Ale přitom proti danému typu střel měli Furch i Klouček stejnou úspěšnost zákroků – 76 %. Ovšem celková úspěšnost u Furcha vykazuje hodnotu 92 %, tedy hranici elity.

Navíc je potřeba si všimnout, jak brankář dokázal svému týmu výrazně pomáhat, aby udržel výsledek. Když Motor vedl, měl Klouček celkově 92% úspěšnost zákroků, což ho staví na úroveň s Dominikem Frodlem nebo Michalem Postavou. Pokud se Českým Budějovicím povede zlepšit defenzivní fázi, jejich brankář dovede získat další body.

Ale aby se Klouček posunul mezi gólmany, kteří klepou na reprezentační vrata, taky ho čeká práce. Jedna věc u něj totiž dost zarazí – velký rozdíl s jakou úspěšností chytá střely, které mu míří na stranu, kde drží lapačku (doleva) a kde drží vyrážečku (doprava). V pravé horní části branky kryl 79,6 % všech pokusů, v pravé dolní kryl 90,19 % střel. V obou případech jsou to jedny z nejhorších údajů v lize. Když to samé překlopíme ale doleva, svítí tady čísla 86,6 % (nahoře) a 95,3 % (dole). Tím pádem téma pro další sezonu je jasné: pravá strana.

Stanislav Škorvánek (Mountfield HK, 29 let)

Přišel jako hvězda slovenské extraligy a nejdřív si v Hradci zvykal. Nastoupil k týmu, který má výraznou střeleckou převahu, brankář tolik v práci není. Standardem je, že na něj letí pod 25 střel. Mountfield HK má tradičně horší úspěšnost střelby, takže potřebuje, aby brankář moc branek nepustil.

Na konci základní části se slovenský reprezentant rozjel. Z posledních patnácti utkání se jen třikrát stalo, že by dostal víc než dva góly.

Famózně vypadá statistika slabých zápasů, kde podle hokej.LOGIC patřil do špičky celé extraligy s Matejem Tomkem a Dominikem Frodlem. V kontrastu je tady pak statistika Škorvánkova parťáka z Hradce, který je na opačném konci žebříčku. Podle výkazu měl 15 % slabých zápasů, do kterých nastoupil.

Data současně ukazují, že 11 % zápasů Škorvánek vychytal, což znamená, že v tolika utkáních měl dostat výrazně víc branek, než se nakonec stalo a body jdou za ním. Znovu se jedná o hodně podobnou hodnotu, kterou dokáže svému týmu doručit Frodl (13 % zápasů).

Svoji výjimečnost pak Škorvánek ukázal při střelách z první, kdy dokázal pokrýt 93,5 % pokusů, které na něj mířily. Tady byl nejlepší v celé extralize mezi brankáři, kteří odchytali aspoň deset zápasů.

Hradec v něm trefil stabilního gólmana, který tým dovedl až do semifinále. Jen měl pak horší play off než základní část. Na Slovensku vykazoval Škorvánek ale opačnou výkonnost, v zápasech o titul uměl klidně držet svoje čísla kolem 95% úspěšnosti zákroků. Kdyby takovou věc dokázal v Hradci, prostrčil by ho klidně i do finále.