Jágrovo kázání v Německu pomohlo. Doba se navíc změnila, MS hráčům víc voní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na legendární proslov Jaromíra Jágra z MS v roce 2010 nejde zapomenout. Česko počítalo omluvenky, hráči vzkazovali důvody, proč na turnaj nepřijedou. Počet odmítnutí se blížil třicítce, tedy celý jeden tým.

Tehdejší kouč Vladimír Růžička zápasil s tím, že se hráčům úplně za reprezentaci nastupovat nechtělo. Jágr po tehdy šokující porážce s Norskem předstoupil před novináře a spustil i směrem k hráčům, kteří účast odřekli: „Měli by si uvědomit jednu věc, že hráči jako Výborný, Dopita, Patera a Martin Procházka vyhrávali šampionáty a díky nim se mladí dostali do NHL. Teď by zase měli oni otevřít dveře ostatním.“

Nakonec přišla od Jágra tečka: „Těmhle borcům a třeba ještě Ručinskému a Reichelovi by mladí měli líbat pr**l.“

Česko pak nakonec vyhrálo zlato, což celému vystoupení dalo ještě symboličtější nádech. Nicméně po pár letech se Jágrova slova stočila tam, kam kdysi mířil.

Národní tým má solidní hendikep v ohledu, že aspoň 50 zápasů v NHL odehrálo jen 14 hokejistů v poli. Před deseti lety jich bylo 23, v sezoně 2003/04 se číslo drželo na hodnotě 42. Dnes je jich třikrát méně, jde o počty, které bolí.

O to víc ale hřeje, že vztah hráčů k národnímu týmu se posunul na úroveň, kterou si Jágr tehdy v Německu přál. Přestalo být problémem jezdit na MS. V klidu dorazí jedna z největších hvězd světového hokeje David Pastrňák, jeden z nejrychlejších hráčů NHL Martin Nečas, elitní bek Filip Hronek.

Když mají volno, kývnou. Teď zrovna taková situace nastala. Na turnaj v minulosti jezdili i bez smluv, ne úplně zdravotně fit. Speciálně oni dávají příklad, který táhne.

Dřív se často psalo, jak kluby NHL hráčům start na MS zakázaly. Ale šlo i o takové záchytné pásmo, kde se dalo opřít. „Platí vás, takže nemají velkou radost z toho, když se zraníte na MS. Ovšem nakonec je to stejně rozhodnutí hráče. Pokud je zdravý a řekne, že chce hrát, uvolní ho,“ vybaví si v rozhovoru pro Seznam Zprávy třeba bývalý bek Lukáš Krajíček, který má za sebou 328 zápasů v NHL.

Vždycky se rozeběhne kolečko, které se každý rok opakuje. Pokud klub skončí v základní části a sezona se uzavřela, následují mítinky s manažerem a výstupní lékařská prohlídka. Při vypadnutí z play-off všechno probíhá ve větším kalupu, pokud se z Evropy hlásí přes telefon reprezentační manažer, že má zájem.

Těžko se tady ale najde nějaké překvapení ohledně zdravotního stavu. Hráč většinou ví, jak na tom je, a dokáže podat zprávu, jestli je jeho účast reálná, nebo spíš ne. „Jste hlídaní celou sezonu, kluby vědí o vašich zraněních. Chtějí, ať jste připravený na příští ročník. Mistrovství světa v hokeji, jak je každý rok, je český fenomén. Oni na to vůbec nereagují. Pro ně je to výlet do Evropy,“ přidává svůj postřeh Rostislav Olesz s 365 zápasy v NHL.

On konkrétně pro zmíněné MS 2010 volný byl, Florida mu dala zelenou a Olesz se chystal na turnaj. Jen měl dlouho trable s rukou, trápily ho záněty šlach. Lékař v Česku mu řekl, že by si rozhodně nepomohl, tak se nakonec i on zapsal na omluvenkový list.

Není to tak, že by klub NHL dělal naschvály. Další sezona je daleko. Pokud existuje šance hrát velké a kvalitní zápasy, není důvod dělat problémy. Třeba Colorado provede výstupní pohovory s Martinem Nečasem a Nathanem MacKinnonem, až skončí mistrovství světa.

Strašák z lékařské prohlídky není tak velký, jak se kolikrát zdá. „Doktoři jsou jedna věc, ale hlavní slovo má stejně hráč. Když řekne, že chce jet, tak jet může,“ přidává Krajíček.

Boston se před rokem třeba netvářil na Pastrňákovo přání hrát. Po vypadnutí z play-off se rýsoval scénář s operací kyčle. Ale hvězda Bruins moc chtěla hrát na turnaji doma, do péče si ji vzal profesor Pavel Kolář a vyhlášený fyzioterapeut Pastrňákovo tělo napravil tak, že ve výsledku nebyla potřeba ani operace a on Česku vystřelil ještě zlatou medaili. Takže jak by řekli v Americe: Win-win. Vyhráli všichni, reprezentace, hráč i klub, když eso nemuselo na operační sál.

Pastrňák kývl na nominaci i teď. „Postavil se k tomu jako vždycky. Pokud není zdravotně indisponovaný, vždycky rád reprezentuje,“ potěšilo Rulíka, že hlavní tvář týmu má už u sebe a může ladit sestavu pro první zápasy mistrovství světa.

Ale tohle není jen Pastrňákův, Hronkův nebo Nečasův příběh. Česko má na soupisce hráče bez kontraktu v NHL, což se často jeví jako takový start s lehkým mrazením za krkem.

O peníze vlastně nejde, hráč je pojištěný. Ale kdyby se vážně zranil, klidně to pro něj může znamenat stopku v NHL. S kontraktem v kapse se z marodky vrátíte, když dojde na nejhorší. Ale bez smlouvy můžete o pozici navěky přijít. Tuhle roli mají teď Jakub Lauko a brankář Daniel Vladař.

„Nedokázal bych si odpustit, kdybych takovou šanci nechal jen tak proklouznout. Nesmysl, abych seděl na chalupě a díval se na kluky v televizi, jak se rvou o výsledek. Pro mě je čest, že tady jsem, těším se,“ zněla reakce Vladaře.

Na téma, že by si na MS teoreticky mohl vychytat před očima skautů smlouvu v NHL, zavrtěl hlavou. Tohle prý není jeho hlavní motivace: „Přijde mi, že českému hokeji něco dlužím za to, jak mě vychoval a připravil na kariéru. Přijel jsem se porvat o místo a smlouvu vůbec neřeším.“

Lauko při tématu smlouvy zbystřil: „Já váhal, v sezoně mě trápila zranění. Ale zase za dospělý nároďák jsem nikdy nehrál. Moje poslední mistrovství světa ještě ve dvacítkách trvalo šest sekund, než jsem se zranil. Tak jsem řekl, že do toho jdu a riziko beru.“

Za přístupem Čechů v zámoří může být i přístup vedení národního týmu. Necelý rok před MS v Praze rozjel Radim Rulík první kontakty s hráči NHL. Chtěl je vidět, poznat se, něco ve stylu seznamovací kampaně anglického velvyslance v Česku „Jsem tady novej“.

Povedlo se, navíc s tehdejším generálním manažerem Petrem Nedvědem navazoval s hráči za mořem kontakt. Podobný mustr zvolil Rulík i letos. Za moře vyrazil s Tomášem Plekancem, pak s Jiřím Šlégrem.

Několik hráčů se z MS omluvilo z objektivních příčin. Jana Ruttu zastavilo zranění, Radko Gudas potřeboval operaci, David Jiříček má poraněnou slezinu, Pavel Zacha dohrával ročník zraněný, Ondřej Palát upřímně přiznal, že potřebuje být s rodinou.

Zásadní pak může být, jak omluvenky vedení národního týmu bere a prezentuje směrem ven. Vychází totiž, že v nominaci pro MS chybí klíčový muž loňské sestavy Lukáš Dostál. Brankářův Anaheim skončil sezonu brzy. Takže?

Dostál by měl uzavřít nový kontrakt, tak se rozhodl nominaci odmítnout. A národní tým jeho vysvětlení přijímá jako fakt. Jeho směrem neletí žádná jedovatější poznámka, což má smysl i pro budoucí vztah. „Lukáš nemá smlouvu a asi by nebylo ideální cokoliv riskovat. My to respektovali, Dosty pro nás odvedl výbornou práci, měl náročnou minulou i letošní sezonu. Takže zkrátka nemá smlouvu, tak to je,“ jen pokrčil rameny trenér brankářů Ondřej Pavelec.

To samé situace dalšího gólmana Petra Mrázka. „Petr byl zraněný, potkal ho trejd do Detroitu, pak úvahy směrem k MS padly,“ dodal Pavelec.

Po zlatém šampionátu v Praze navíc opadl ten největší tlak. Čekání na velkou medaili skončilo, takže existuje předpoklad, že hokejista by si mohl i turnaj za Česko užít. Tak jak to uměl třeba Krajíček: „Rád jsem hrál za repre, měl jsem tam spoustu kamarádů z mládí, se kterými si člověk zase zahraje, máte radost, dáte si pivko. Když je tým silný a cítíte, že by se dala uhrát medaile, o to větší motivace je.“

No a Rulíkův tým silný je. Od roku 2010 se situace změnila v tom, že nejlepší hráči na MS jezdili vždycky, když měli volno. Tomáš Plekanec se účastnil celkem 11 turnajů (jezdil i před Jágrovým proslovem), Jakub Voráček zvládl šest mistrovství světa. Na stejném čísle je nyní i David Pastrňák.