Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Třinecké železárny jsou v regionu gigant, který zaměstnává skoro sedm tisíc lidí. Společnost podporuje ve městě další aktivity, které s podnikáním přímo nesouvisí. Nejvíc vidět je hokej, kde Oceláři kralovali české extralize v letech 2019-2024. Železárny vlastní klub od roku 1997.
„Naši manažeři vodí obchodní partnery taky na hokej. Asi bychom se dohodli i mimo stadion, ale vytvářejí se takhle lepší vztahy,“ říká Ján Moder o spojení byznysu a vrcholového sportu.
V klubu HC Oceláři Třinec je Moder nejvýše postaveným mužem, zastává roli prezidenta. Je spolumajitelem skupiny Moravia Steel, která vlastní Třinecké železárny. „Hokej při jednáních obrušuje hrany. A vůbec nevadí, když přijde náš obchodní partner z Brna na zápas, kdy hrajeme s Kometou. Nikdo ho u nás nezbije,“ říká s úsměvem.
Před rokem jste zveřejnili, že zisk Třineckých železáren činil jen 44 milionů korun. Dost se mluví o levné oceli z Číny, která ničí evropský trh. Může to ovlivnit vaše zájmy v hokeji?
Náš byznys je velmi cyklický. Máme velmi dobré roky, potom přijde propad. Dovozy tady byly vždy a nemusí jít jenom o Čínu. Jindy se to valí třeba z Turecka a z Indie. Nechci si moc stěžovat, ale ostatní trhy jsou dost protekční a my máme problém se na ně dostat. Jen Evropa neudělá stejné opatření, aby chránila své producenty. A když je udělá, tak spíš pozdě. S tím ale počítáme, proto pracujeme na určitém trvalém nastavení.
To znamená konkrétně co?
Náš produkt nepotřebuje reklamu v televizi, protože neděláme spotřební zboží. Ale dobrou reklamou jsou pro nás třeba právě hokejové výsledky. Navíc jako hlavní zaměstnavatel v regionu se nezaměřujeme pouze na hokej.
Všiml jsem si. Hodně sportovišť po Třinci a okolí železárny financovaly. Co vás motivuje?
Jednoduchá odpověď, chceme udělat něco pro rozvoj naší populace, ať jsou lidi zdravější a spokojenější.
Zisky Třineckých železáren | Sport SZ
2023 44
2022 2 393
2021 1 306
2020 469
2019 610
Částky jsou v milionech korun.
Což zní jak z učebnice marketingu.
Ale já to myslím vážně. Víte, co je zajímavé? V Česku se píše, že tady máme obezitu. Chtěl jsem data, jestli můžeme dostat porovnání obezity u dětí v našem regionu a v celorepublikovém měřítku. A nic takového neexistuje. Jeden náš manažer dostal za úkol dát dohromady statistiku, ale pediatři nevedou žádná komplexní čísla, která by se dala použít. V našem regionu je o sport velký zájem, nemyslím jen hokej. Nic to nemusí znamenat, ale když chodím na závěr školního roku a vidím děti tady i jinde, zdá se mi, že to funguje. Jen bych si to chtěl podpořit i daty, což zatím nejde. Sport je tady součást života, obézních dětí mi v našem regionu připadá méně.
Pro zajímavost, tak patnáct let zpátky se mě jedno z dětí zeptalo, jestli je prezident v hokeji dědičný.
S trochou nadsázky lze říci, že je rodiče honí po Beskydech. Z osobní zkušenosti vám řeknu, že prakticky každý, koho znám v Třinci, chodí po horách.
To je možné. Ale taky mají velké možnosti, kde sportovat. Zcela vážně, byli jsme součástí různých projektů, kdy se stavěla v regionu sportoviště nebo jsme je stavěli přímo my. To nás těší a chceme v tom pokračovat.
A nehrozí, že se směrem ke sportu v Třinci zavře kohout? Vaše společnost Minerfin vlastní Záporožský železorudný kombinát na Ukrajině, jenže ten nyní ovládají Rusové. Vaši rudu těží a odvážejí ji do Ruska. Tím pádem se zvyšují ceny vstupů i pro Třinecké železárny. Stížnosti od vás ale neslyšíme.
Odpovím spíš otázkou. Proč bychom plakali? Nijak bychom si nepomohli. Příjemné to samozřejmě není. Na Ukrajině jsme udělali i dost akcí s nějakou společenskou odpovědností k regionu. V listopadu 2021 jsem tam vyrazil, těsně před dokončením byl malý hokejový stadion. Odvezli jsme tam mantinely z Třince, starou rolbu, výstroj po dětech. V březnu 2022 jsme tam chtěli jet udělat takovou exhibici, měli jsme vzít i mladé hokejisty, ale 25. února přišel útok na Ukrajinu. My si zkrátka musíme nějak poradit.
Kdo je Ján Moder | Sport SZ
- podnikatel, který se narodil v Nitře, je mu 67 let
- je spolumajitelem společnosti Minerfin, která obchoduje s železnou rudou, i společnosti Moravia Steel, která je největším výrobce oceli v Česku
- má i další podnikatelské aktivity, například v oblasti realit
- je prezidentem klubu HC Oceláři Třinec
Takže hokeji nehrozí, že byste ho přestali podporovat, kdyby potíže nekončily?
Každý člověk má v práci nějaké problémy. Zaslouží si, aby se trochu zabavil. Hokej je podle mě ideální věc z hlediska zábavy a my chceme pro naše lidi dělat maximum. Pracují v železárnách, měli by se i bavit.
Myslíte, že se lidi bojí, že jednou ze sportu odejdete?
Nevím. Pevně věřím, že nikdy nebude tak zle, abychom tady určitý standard neudrželi. Samozřejmě, že se taky trápíme. Jsme závislí na dovozu železné rudy z Ukrajiny. Našli jsme i jiné zdroje, ale pak je zase problém sem přivést materiál z přístavu. Logistika se zhoršila. V branži funguju už dvaačtyřicet let. Zvládali jsme vozit z Brazílie 4 miliony tun rudy. Dnes nám dopravci nepotvrdí, že by zvládli dovést milion tun, a to jsme za rok zvládali vozit čtyřikrát tolik.
Faktem taky je, že hokej v Třinci je hodně spoutaný s vámi osobně. Máte v hlavě scénář, komu byste Oceláře předal, kdybyste si chtěl třeba už víc užívat?
Nikdo není nenahraditelný. Přiznám se, že takhle jsem ještě nepřemýšlel, na to je pořád hodně času. Ale pro zajímavost, tak patnáct let zpátky se mě jedno z dětí zeptalo, jestli je prezident v hokeji dědičný. (směje se)
A začaly se tahat meče.
Nezačaly, ale je to kouzelná vzpomínka.
Máte ještě nějaké hokejové sny?
Kdo přestane snít, tak končí.
O čem sníte vy?
Byl bych rád, kdybychom uměli vychovat hráče, který bude hrát v NHL a bude se o něm říkat, že pochází z Třince. Pak tady máme ještě jiné sporty. Částečně je ten sen naplněný, ale ještě ne zcela. Podporujeme i moderní pětiboj a měli jsme našeho odchovance Marka Grycze z Třince na olympiádě. Nepochopil jsem systém, že nemohl mít u sebe trenéra. On vybouchl na šermu, s trenérem by to možná vypadalo jinak. Na medaili to zatím nebylo, ale člověk s jeho pracovitostí by k ní mohl dojít. Chtěli bychom pomoci i vychovat golfistu, který se probojuje na olympiádu.
Čekal jsem, že mi řeknete, jak byste rád, aby si za Třinec někdy ve čtyřiceti zahrál David Pastrňák.
Tak to doufám, že sem přijde. Kam jinam by chodil, kdyby se jednou vracel do Česka?
Nevím, tak nějak mě napadly Pardubice.
Aha. Čekám, že ho čeká ještě hodně dlouhá kariéra v NHL a sem přijde třeba ze zábavy zahrát ještě jeden rok. K nám takhle přišli dřív Radek Bonk s Vencou Varaďou, oba pocházejí z blízkého okolí, z Kopřivnice. Věřím, že takhle je David nastavený taky. Pokud by jednou uvažoval o Česku, tak domů.
Mít větší vliv na celý český hokej byste mít nechtěli? Svoje lidi máte ve výkonném výboru svazu i ve vedení extraligy. Ale nemám pocit, že by o vás bylo slyšet ve smyslu, že prostředí chcete řídit.
Pozitivně bychom prostředí ovlivňovat chtěli. Na fotbalovém svazu určité problémy měli, ale povedla se jim dotáhnout změna, že stadiony splňují určité standardy. Vidíte osvětlení, vyhřívané trávníky, krásné zázemí. Tohle se hokeji zatím nepodařilo. Jihlava třeba staví novou arénu, Zlín by také mohl mít ambice stavět arénu, to samé Vsetín. Olomouc má špatný stadion. Byl bych rád, kdybychom se v tomhle směru uměli posunout. Tyhle věci chceme tlačit, aby česká extraliga měla úroveň.