Komentář: Nečas měl skvělý rok. Přesto bych dal Zlatou hokejku Dobešovi

Poslední roky se nedalo v anketě o nejlepšího hokejistu Česka volit jinak - David Pastrňák. Vybrat jiné jméno znělo vyloženě jako šílenství. Teď v Bostonu znovu vytasil špičkovou sezonu, kterou umocnilo, že mu chybí elitní centr. Pastrňák jako pravé křídlo kvalitou vysoce převyšuje všechny útočníky Bruins.

Všichni nejproduktivnější útočníci ligy mají servis v hráči, který je zhruba na podobné úrovni. David Pastrňák v klubu nikoho takového nemá.

Přesto jsem si tentokrát dovolil ho odsunout „až“ na druhé místo. Nechci tím nijak snižovat jeho práci, Pastrňák těžko mohl hrát v NHL lépe. Ani se na jeho éru nedívám tak, že je ve špičce už dlouho, takže je potřeba střídat. Vůbec.

Martina Nečase jsme měli jako třetího, i když vedle Nathana MacKinnona poprvé nasbíral 100 bodů v NHL a na olympiádě byl nejlepším českým hráčem.

Na scéně se ale objevil muž, jehož sezonní příběh řadím o chlup výš. Nejlepším hokejistou Česka byl pro mě v uplynulém ročníku Jakub Dobeš. Chytá v Montrealu, což má dvě roviny.

Hlídáte bránu ve městě, kde se hokej stal kultem. NHL se tady řeší úplně všude a neexistuje místo, kde byste měli anonymitu. Je to moc fajn, když se vám daří. Což právě otevírá druhý pohled – stačí chyba a vlna kritiky vás dovede sežrat.

Kdo umí chytat za Canadiens, potřebuje mít hlavu nastavenou na speciální mód. Slabší povaha se sesype. Jakub Dobeš se vypracoval do pozice prvního brankáře ve výjimečné destinaci, což je už samo o sobě hodné obdivu.

Hlavně musí ale bavit, jak k téhle pozici došel.

Jeho výkonnost rostla, nejlepší byl v play-off, což je vlastně zásadní aspekt, proč jsem ho posunul nad Davida Pastrňáka i Martina Nečase.

Brankář v play-off dvakrát zvládl sedmé zápasy, když papírově takhle daleko Montreal jít neměl. V prvním kole ho měla vyřídit Tampa. Čekalo se, že Dobeš se sbalí a přiletí na MS do Švýcarska.

Jenže Canadiens favorita utahali a v sedmém zápase vychytal Dobeš výhru 2:1. Další ultimátní zápas ho čekal proti Buffalu a tam po sedmém duelu slavil výsledek 3:2. Dovedl svůj Montreal až do finále konference, kde padl s Carolinou – s pozdějším šampionem.

Bavilo mě, jak uměl odpovědět na zápas, kdy dostal víc gólů. Většinou následovalo brutální představení s úspěšností zákroků nad 94 procent.

Od olympiády Dobešova výkonnost rostla tak strmě, že přestalo být tématem, kdo vlastně patří do brány Canadiens.

Pokud vezmeme základní část jako celek, podle čísel dojdeme k výsledku, že Jakub Dobeš byl za období září až březen druhým nejlepším českým brankářem za Danem Vladařem.

Nedostával laciné góly, ale současně ani nebyl nijak ustřelený v likvidování velkých šancí. Tady třeba i data ukazují, že Vladař byl lepší a gólman Montrealu platil za solidní volbu, ale k největším hvězdám ligy měl daleko.

Tuhle schopnost ale vybalil pod tlakem play-off. A kdy po gólmanovi chcete životní výkon? Právě tady. Navíc Montreal do vyřazovacích bojů vyskočil jarní bilancí 10 výher z 11 zápasů a Dobeš vychytal sedm výher. Působil jako typ gólmana, který vytáhne to nejlepší, když přijde pravý čas.

Často se stane, že gólmani bez dlouhé kariéry v NHL zazáří v základní části a v gólech chycených nad očekávání se dostanou na kladnou hodnotu – chytí víc gólů, než by podle typu a obtížnosti střel měli dostat. Když se něco podobného čeká i v play-off, končí v minusu. Dobeš držel plusové hodnoty v obou částech sezony.

Posouval se v ukazatelích typu chytání středně nebezpečných střel. Za základní část data ukazovala lehce negativní bilanci -0,97, tedy že tady se daly najít rezervy. V 19 zápasech play-off měl Dobeš ovšem údaj +4,2. To znamená, že podle dat měl dostat z této střelecké zóny o čtyři góly víc. Tohle dělá největší rozdíl mezi dobrým gólmanem a takovým, který vyhrává série.

Líbilo se mi, jak Jakub Dobeš ukázal cestu, že se z perspektivního brankáře může poměrně rychle stát hvězda. Montreal navíc není adresa, kde hlídač mezi tyčemi těží z perfektní defenzivy. Příběh sezony spočíval v tom, že se gólman musel hodně ohánět, aby byl tým tak dobrý.

Hodně mě překvapilo, jak byl Dobeš silný proti Tampě, která si věřila, že nezkušeného gólmana vyprovokuje a psychicky rozloží. Buffalo pak cítilo, že má svůj rok a skvělým útokem dovede všechny zničit. Nepovedlo se to. Dobeš byl jedním z hrdinů play-off.

Zlatá hokejka není o prognózách, kdo bude lepší za rok a jestli se někdo ještě zlepší.

Vždycky ji chápu tak, že by cenu měl dostat ten, který nejvíc pomohl svému týmu k nějakému výsledku. Hokej neberu jako plavání, že bych pouze porovnal individuální čísla.

Kdyby ano, Davida Pastrňáka bych ve svém hodnocení nechal znovu vyhrát, protože jeho situace v Bostonu je šíleně těžká a on nepolevuje. Nejspíš bych před Jakuba Dobeše pak dal i Martina Nečase. Kdybych čistě porovnával data, postavím nad brankáře Montrealu i Dana Vladaře, který se stal jedničkou Philadelphie a z pozice dvojky Calgary vyskočil mezi přední gólmany ligy.

Dobeš mě ale oslovil i tím, jak výrazně klubu pomohl a uměl se poprat s ohromným očekáváním, když všechny pohledy mířily na něj. Druhé kolo play-off začal čtyřmi góly ze šestnácti střel od Buffala. O zápas později pustil jedinou branku ze třiceti střel.

Zlatou hokejku beru i tak, že je namístě ocenit někoho, kdo výrazně změnil sezonu svého týmu. A v českém hokeji letos nikdo nezměnil osud svého mužstva víc než Jakub Dobeš.