Náhlá smrt otřásla šachovým světem. Velmistra šikanoval ruský šampion

Byl jednou z největších šachových hvězd současnosti. První herní příručku napsal Daniel Naroditsky ve čtrnácti letech, ještě na střední škole získal titul velmistra. Úspěšný byl zejména v bleskovém šachu, ale nejvíce se proslavil jako popularizátor svého sportu. Na YouTube měl přes půl milionu sledujících, na síti Twitch 341 tisíc, dříve byl i komentátorem listu The New York Times.

Hodně zajímavý životopis 29letého šachisty, jehož rodiče do USA emigrovali ze Sovětského svazu.

Proto tolik šokovala zpráva, že byl v pondělí ve svém bytě v Charlotte nalezen mrtev. Rodina příčinu úmrtí nezveřejnila a požádala o respektování soukromí, ale v šachových kruzích se tragédie dává do souvislosti s očerňující kampaní ze strany ruského velmistra Vladimira Kramnika.

Někdejší světový šampion (2000-07) opakovaně a bez důkazů Naroditského obviňoval z podvodů při hraní online šachů.

Navíc se o něm nepříliš uctivě vyjadřoval i po jeho smrti, kdy místo piety naznačoval, že americký mladík měl problémy s návykovými látkami a jeho okolí mu odmítalo pomoci.

Reakce dalších šachistů na Kramnikovu adresu byla hodně tvrdá. „Ať jde do prd… a shoří v pekle,“ pronesl Hikaru Nakamura, světová dvojka, po dotazu fanouška při živém streamu.

Magnus Carlsen, mistr světa z let 2013-23, označil Kramnikovu kampaň za hroznou. „V soukromí jsem Naroditskému říkal, že mi je líto, čím si prochází, a že má mojí podporu. Zřejmě jsem to měl udělat i veřejně,“ dodal.

Mezinárodní šachová federace FIDE pak ve středu oznámila, že se její etická komise bude Kramnikovým chováním zabývat. Ten včera ruské stanici Match TV sdělil, že na oplátku zvažuje podat na federaci žalobu.

Pokud se nějaký sport změnil nástupem moderních technologií, jsou to právě šachy.

Někdejší klišé o zábavě více či méně výstředních introvertů už neplatí. Dnes hlavní osobnosti šachového světa připomínají spíše popové hvězdy. Na sociálních sítích mají miliony sledujících, prezentují se v podcastech a streamech. Velké jméno si dokáží udělat i ti, kdo ani zdaleka nepatří ke světové špičce.

Prosperuje řada digitálních platforem, kde lze hrát šachy online. Tato možnost ve velkém láká profesionály stejně jako amatéry, členská základna je největší v historii. Například populární web Chess.com letos na jaře dosáhl počtu 200 milionů registrovaných uživatelů, z toho 1,5 milionu využívá placený přístup.

Nebývalý boom odstartovala pandemie covidu, kdy byla velmi omezená možnost hrát běžné turnaje. A do toho v roce 2020 přišel úspěch netflixovské minisérie Dámský gambit (The Queen's Gambit).

S rozvojem online šachů ovšem výrazně přibylo i podvodů, kdy hráči u monitoru využívají počítačové programy nebo pomoc umělé inteligence.

Každá z velkým platforem se jim brání a má svůj algoritmus, který by je měl umět odhalit.

„První z indicií je nezvyklý počet skvělých tahů, zvláště když jsou zahrány v časové tísni. Pokud šachista opakovaně volí stejná řešení, jaké nabízí i počítačový program, od určitého procenta už je velmi pravděpodobné, že jde o podvod,“ vysvětluje mezinárodní mistryně Martina Kořenová, která je držitelkou Evropské ceny fair play.

Další pomůckou je srovnání aktuální partie s výsledkovou minulostí. Jestliže je patrný nepravděpodobný vzestup v kvalitě hry, znovu to zavdává příčinu k oprávněným pochybnostem.

Na to vše Vladimir Kramnik opakovaně upozorňoval a na začátku měl v šachové komunitě i docela podporu. Pak začal tvrdit, že Chess.com používá špatnou metodiku a v podstatě tak podvodníky kryje. Věřil pouze svým statistikám.

Na jejich základě rozjel křížovou výpravu smíchanou s kyberšikanou. Sociální média se pro něj stala 65. políčkem šachovnice.

Začal být aktivní zejména na síti X a pravidelně zveřejňoval jména hráčů, které považuje za podvodníky. Loni v říjnu k nim zařadil i Daniela Naroditského.

Analyzoval jeho online partie a na základě svých propočtů tvrdil, že některé výkony jsou nevysvětlitelné. Dokonce ho vyzval k souboji v bleskovém šachu, kde by každý dal v sázku 50 tisíc dolarů a vítěz by bral vše. Tak by prý Naroditsky mohl dokázat nevinnu. Američan na nabídku nereagoval.

„Podvádění je pravděpodobně nejhorší zločin, jakého se šachista může dopustit,“ přitakal Naroditsky na youtubovém kanále Take Take Take. „Ale co vyvádí Kramnik a všichni, kdo ho podporují, to z nich podle mého názoru dělá ještě něco horšího než špínu.“

Přiznal, že trvalé a nepodložené obviňování ze strany ruského velmistra se ho velmi dotýká: „Už mě to nebaví. Už nebudu žádnou nenávist tolerovat. To, co se děje, považuji za temnou kapitolu šachu. A ne proto, že jde o mou osobu.“

Na svém youtubovém účtu se Naroditsky naposledy objevil minulý pátek a v úvodu se omluvil divákům, že si předtím dopřál pauzu. Ujistil je, že se vrací v lepší pohodě než dřív a že v mezidobí přemýšlel o novém obsahu. Pak se tradičně pustil do rozboru dvou partií.

Tři dny na to zemřel, za dosud nejasných okolností.

Do Kramnikova „boje za čisté a férové šachy“ byl proti své vůli vtažen i čtyřicetiletý český velmistr David Navara. Jeden z nejrespektovanějších šachistů, jehož kariéru neprovázejí žádné kontroverze.

Vše začalo 17. května 2024, kdy Rus na svém účtu X zveřejnil seznam dvanácti hráčů a jejich statistiky chyb v situacích, kdy jim zbývalo méně než deset vteřin na tah. Některé označil červeně, jiné modře. Příspěvek nazval „Cheating Tuesdays“ (Podváděcí úterky), ve zjevné narážce na „Titled Tuesday“, což je pravidelný úterní turnaj v bleskovém šachu na webu Chess.com.

Jedním ze zveřejněných jmen bylo také Navarovo. Byť nebylo výslovně uvedeno, že je podvodník – což pak hrálo docela důležitou roli. „Kdyby tento tweet četlo 200 tisíc lidí a jen jedno procento si ho vyložilo, že podvádím, tak je to 2000 lidí. To je pořádné číslo!“ napsal později český šachista na anglicky psaném blogu s doplněním, že ve sledovaném období odehrál devět online turnajů, vedl si solidně, ale nezískal žádnou cenu. Měl i nepatrně horší statistiky než za klasickou šachovnicí.

Přesto celou záležitost, která zpochybňovala jeho osobní integritu, nesl velmi těžce. Jak přiznal, dokonce se u něj objevily sebevražedné myšlenky a musel vyhledat odbornou pomoc.

Svůj blogový příspěvek zveřejnil letos v květnu. V reakci na to ho Kramnik zažaloval u civilního soudu v Ženevě, kde žije, stejně jako weby Chess.com a Chessdom. Argumentuje, že ho Navara pomluvil tvrzením, že ho označil za podvodníka – takovou interpretaci svého tweetu ruský velmistr odmítá.

Zatím však případ otevřen nebyl. „Nikdo ze Švýcarska mne nekontaktoval, takže buďto velmistr Kramnik žalobu stáhl, nebo mu ji soud rovnou zamítl,“ potvrdil Seznam Zprávám včera David Navara z Rhodosu, kde zrovna hraje Evropský klubový pohár. „Ostatně jak mne může žalovat za článek, který se ani primárně netýkal jeho?“

Také FIDE už v červnu Kramnika vyzvala, ať žalobu stáhne. Zatím to byl největší veřejný projev zájmu, jakého se český šachista od ní dočkal. „S FIDE jsem ohledně dané záležitosti v příležitostném kontaktu, ale další podporou bych to spíše nenazval,“ upřesňuje. „Doufal jsem, že se veřejně vyjádří ke Kramnikově statistice, která stála na počátku mého případu. Možná k tomu dojde, ale asi budu muset být trpělivý.“

O jeho příběhu se mezi insidery začalo znovu mluvit právě po nečekané smrti Daniela Naroditského. Protože kdyby mezinárodní federace už dříve začala vyšetřovat počínání ruského velmistra, třeba k ní nemuselo dojít.

Navarovu situaci v úterý na síti X připomněla i Susan Polgárová, maďarsko-americká šachová hvězda 90. let: „Je to jeden z nejmilejších a nejoblíbenějších šachistů na světě. Musí být chráněn před online šikanou.“

Rovněž Navara sdílí názor, že FIDE měla proti ruskému velmistrovi zasáhnout podstatně dříve. „Nejpozději od konce března 2024, kdy vyšlo najevo, že Kramnik vědomě a bez pádného důvodu na internetu narušil pravidla fair play, bylo zřejmé, že jeho jednání je v mnoha ohledech mimořádně problematické,“ tvrdí.

V předchozích měsících od federace nejvíce postrádal porozumění a empatii ve chvílích, kdy obojí zoufale potřeboval. „Přitom ve FIDE je řada slušných lidí, ale komunikace očividně někde selhala. Připadalo mi to jako snaha shora přejít nepříjemnou situaci mlčením, ale samozřejmě se mohu mýlit,“ diplomaticky uzavírá případ, kterým podle všeho bude šachový svět ještě nějakou dobu žít.