Kdo zazpívá na olympiádě? Možné vystoupení Nakamurové rozděluje Francii

Francouzská zpěvačka Aya Nakamurová se kvůli letním olympijským hrám (LOH) dostala do hledáčku světových médií. Paříž totiž řeší, kdo bude Francii reprezentovat během slavnostního zahájení, a tamní týdeník L’Express přišel koncem února s informací, že ve hře je právě zpěvačka francouzsko-malijského původu. Ta patří mezi nejposlouchanější francouzsky mluvící interprety současnosti, kteří ve svém rodném jazyce i tvoří. Měsíčně ji poslouchají miliony lidí po celém světě.

Zjištění, že se o vystoupení na zahajovacím ceremoniálu prezident Emmanuel Macron s interpretkou bavil, ale vyvolalo vlnu kritiky. Obzvlášť poté, co týdeník popsal, že by osmadvacetiletá zpěvačka mohla vystoupit s nějakou písní francouzské ikony Édith Piaf.

Tamní krajně pravicoví politici se na Nakamurové rozhodli demonstrovat, co vše je podle nich s Francií – a současným prezidentem – špatně. „Není to krásný symbol, je to nová provokace Emmanuela Macrona, který se musí každé ráno probouzet a přemýšlet, jak ponížit francouzský lid,“ pohoršovala se francouzská politička Marine Le Penová v rozhovoru pro stanici France Inter. Představitelka tamní pravice také trvá na tom, že se Nakamurová nevhodně obléká a „zpívá kdovíjakým jazykem“.

Do zpěvaččiny francouzštiny se opřel i pravicový předseda senátu Gérard Larcher, podle kterého jí není rozumět. Někteří interpreti se ale kolegyně zastali s tím, že používá jak „poetickou francouzštinu“, tak jazyk „mladých Francouzů“, kteří mluvu často obohacují slovy, jež pocházejí z cizích jazyků. A to především ti, kteří pocházejí z přistěhovaleckých rodin.

Sama Nakamurová pochází z malijské rodiny a vyrostla na předměstí Paříže. Francouzské občanství získala až v roce 2021. Ve své tvorbě často mísí francouzštinu s angličtinou, arabštinou nebo západoafrickými jazyky, jako je bambara, malijský jazyk jejích rodičů. To vše je tématem pro tamní pravici, jejíž zastánci jsou stále více nespokojeni se zvyšujícím se počtem imigrantů, kterých je v zemi skoro sedm milionů.

Francouzi si navíc tradičně potrpí na jakousi „čistotu jazyka“, řekl pro The New York Times (NYT) Julien Barret, francouzský lingvista a spisovatel. Ta podle něj přitom už dávno neexistuje. „Nemůžete napsat píseň jako školní úkol,“ vysvětlil Barret, který se v rámci své práce zabývá i jazykem užívaným v chudinských předměstích Paříže – kterým se říká „banlieues“ –, kde vyrůstala i Nakamurová.

Vystoupení na zahajovacím ceremoniálu LOH je pro Nakamurovou životní šancí. Stejně tak jsou hry důležité i pro Francii, která bude potřetí – a po sto letech – opět hostit letní olympiádu. Aby vše proběhlo v pořádku, snažila se země v posledních měsících vypořádat s několika problémy – od bezdomovců a štěnic v ulicích až po bezpečnostní hrozby.

Mnohá zahraniční média ale naznačují, že debata o Nakamurové odhalila ještě jeden francouzský nedostatek – rasismus. Na shromáždění strany Reconquête!, kterou vede bývalý krajně pravicový prezidentský kandidát Éric Zemmour, vyvolalo zpěvaččino jméno hlasité bučení davu. Malá extremistická skupina zvaná Les Natifs kvůli interpretce vyvěsila u řeky Seiny – na jejímž nábřeží má ceremoniál probíhat – transparent s nápisem: „V žádném případě, Ayo, tohle je Paříž, ne trh v Bamaku.“

Životní šance se tak pro Nakamurovou změnila v noční můru. Zpěvačka musela na sociálních sítích čelit řadě rasistických urážek, některými se momentálně zabývá i pařížská prokuratura. Sama reagovala na síti X pouze krátce. „Můžete být rasisté, ale nejste hluší,“ napsala s tím, že těmto lidem „nic nedluží“.

O tom, zda má Nakamurová vystupovat na LOH a zazpívat něco z repertoáru Édith Piaf, má jasno poměrně mnoho Francouzů. A to včetně těch, kteří hudbu Nakamurové ani neznají. Jeden z nedávných průzkumů – který zkoumal odpovědi 1001 Francouzů – ukázal, že 63 procent dotázaných nesouhlasí s Macronovým návrhem. Přitom 52 procent respondentů uvedlo, že zná Nakamurovou pouze podle jména.

Francouzská novinářka Rokhaya Diallová pro NYT potvrdila, že reakce na vystoupení Nakamurové odráží „paniku z identity“, kterou země prochází. „Bílá Francie se cítí ohrožena způsobem, jakým se před 30 lety necítila,“ odůvodnila nevraživost vůči Nakamurové. Předpokládá, že zpěvaččina jazyková kreativita „bude vnímána jako neschopnost namísto uměleckého talentu“.

Někteří politici se naopak staví na stranu Nakamurové a upozorňují na nevhodné chování. Například ministr hospodářství Bruno Le Maire si myslí, že šanson Édith Piaf v podání dnešní francouzské hvězdy by byl ukázkou „švihu“ a „odvahy“. Do veřejné diskuze o „vhodnosti“ Nakamurové se vložila i ministryně sportu Amélie Oudéa-Castérová, která zpěvačce skrze sociální síť X vzkázala, že na urážkách nezáleží. „Moc tě milujeme. Na ostatní kašli,“ napsala politička.

Poslanec Antoine Léaument z radikální levicové strany La France Insoumise se pustil do transparentu skupiny Les Natifs a napsal: „Tvrdí, že milují svou zemi, ale chtějí vyloučit nejposlouchanější francouzsky mluvící zpěvačku na světě od dob Édith Piaf. Nemůžeme být vlastenci a zároveň rasisté.“

Ministryně kultury Rachida Datiová zase varovala před „čistým rasismem“. Veřejná diskuze a některé reakce nenechaly chladným ani bývalého francouzského fotbalistu Liliana Thurama. „Když lidé říkají, že Aya Nakamurová nemůže reprezentovat Francii, na základě jakých kritérií to dělají? Já ta kritéria znám, protože když jsem byl fotbalistou, někteří také říkali, že to není francouzský tým, protože je v něm příliš mnoho černochů,“ vzpomínal.

Zda bude Nakamurová pro Francouze dostatečně vhodnou volbou, není zatím jasné. V průzkumu preferencí společnosti YouGov a serveru Linternaute se totiž objevují i francouzští interpreti jako DJ David Guetta nebo duo Daft Punk. Je tak jisté, že výběr interpreta bude ve Francii ještě chvíli budit vášně. Minimálně do té doby, než bude jméno interpreta, který na zahajovacím ceremoniálu LOH vystoupí, oficiální. Macron ani Nakamurová totiž zatím nepotvrdili, že by se na vystoupení dohodli.