Článek
Mír je v dnešním světě slovo, za které se dá schovat hodně věcí. Viděli jsme to i na právě skončené olympiádě V Miláně, což ale nepřekvapuje. Čistá oslava sportu je hezká myšlenka, jen nefunguje. Sport byl spojený s politikou a různými režimy, je s nimi spojen a patrně o to bude dost lidí usilovat i dál.
Jen mi přijde zvláštní, když samotný Mezinárodní olympijský výbor sám zpochybňuje, co káže.
Na začátku her přednesla oscarová herečka Charlize Theron poselství míru. „Mír by měl být připomenutí naší společné lidskosti, proto vyzýváme k míru na celém světě,“ zaznělo mimo jiné.
Asi je utopie se domnívat, že by najednou přestaly létat po světě rakety a vyprazdňovat se zásobníky zbraní. Ale poselství má smysl. Jen by se podle něj mohla i nejmocnější sportovní organizace světa chovat.
V oficiálním e-shopu si můžete koupit třeba triko s motivem zimní olympiády v Soči. Nalákat vás má krásná anonce: „Oslavte odkaz her v Soči 2014 s pánským tričkem s nápisem Olympijské dědictví her v Soči 2014 v přírodní barvě.“
Odkaz her je dnes jasně zdokumentován tím, že megalomanskou olympiádou ruský prezident Vladimir Putin okouzlil celý svět a zatím plánoval invazi na Ukrajinu. V ruských médiích pak tvrdil, že rozhodnutí anektovat Krym padlo v noci z 22. na 23. února 2014, tedy přesně když končila olympiáda.
Na druhou stranu jen blázen uvěří, že by precizně nachystaná operace s výsadkem ozbrojených zelených mužíčků šla dát dohromady za pár hodin.
Dnešním pohledem je olympiáda v Soči zvěrstvo, kde se na sebe usmívali diktátor, na jehož pokyn se pořád vraždí lidé v cizí zemi, a nejvyšší představitelé olympijského hnutí.
„Noste triko, abyste projevili svou neochvějnou podporu olympijským hrám a jejich trvalému dopadu na svět sportu,“ stojí ještě v obchodě.
Nabídka v olympijském e-shopu je celkem pestrá.
Možná je to jen chyba a MOV chtěl tenhle vzkaz poslat ruské armádě, aby si připomněla svůj velký okamžik a omylem ho zveřejnil na svém e-shopu. Možná…
Nejsilnějším momentem her ve výsledku bylo, když ukrajinský skeletonista Vladislav Heraskevyč chtěl upozornit na to, že někde mír není, ale na Ukrajině zuří válka.
V Itálii dostal zákaz nastoupit do závodu. Na helmě měl portréty sportovců a jemu blízkých lidí, kteří byli zavražděni při ruské invazi na Ukrajinu.
Svět se divil, že mu olympijský výbor nepovolil oslavit padlé. Ale podle mě dobře věděl, jak všechno skončí. Využil sešněrované struktury her a upozornil na problém.
Víte, co by se stalo, kdyby ho do závodu pustili? Vlastně nic. Nějak by v závodě dopadl, udělalo by se pár fotek, nějaký rozhovor a jelo by se dál.
Pravidla na hrách jsou taková, že vám nepovolí na výstroj namalovat historickou osobnost, ani Jiřinu Bohdalovou, kdybyste si přáli. Vždycky uslyšíte ne. Heraskevyč musel dobře vědět, jak všechno skončí - když neuhne, vyloučí ho a svět o problému bude mluvit.
Dnes je ukrajinský skeletonista jedním ze symbolů olympiády a jeho helma taky.
Neberu jeho příklad tak, že ho olympiáda oloupila, ale že ji nachytal. Taky vyslal své poselství míru. Udělal to jinak než slavná herečka, ale udělal to skvěle.
Přál bych si, aby olympiáda už neskákala na špek diktátorským režimům. Nechtěla se neustále dostávat do nových destinací. Ať se točí zhruba čtyři až šest podobných lokalit, které mají na hry klimatické podmínky i infrastrukturu. Není potřeba, aby olympiáda byla každé dva roky větší, dražší a víc blikala.
Bohatě stačí, když bude.
Pokud Mezinárodní olympijský výbor myslí poselství míru vážně a není to jen prázdné gesto s holubicí, mohla by výhledově přijít omluva. Klidně i nesmělá, že Soči bylo špatně. Třeba to někomu dojde dřív, než se vyprázdní sklady se zbožím, které oslavuje Soči.
Spíš ale ne.
