Článek
Skeleton je sport, o kterém moc často slyšet není. Vlastně jen jednou za čtyři roky během zimní olympiády, kdy se objeví výsledky. Pro lidi, kteří se zimními sporty moc nezabývají, je to něco jako sáně s hlavou dopředu.
Letošní olympijský skeleton v Cortině má už o slávu postaráno. Ne ale kvůli výsledkům. Ukrajinského závodníka Vladyslava Heraskevyče diskvalifikovali. Protože chtěl jet s helmou, na které má tváře ukrajinských sportovců, zabitých ruskými okupanty. Sportovců, kteří mohli jet do Cortiny nebo za dva roky do Los Angeles. Kdyby nezemřeli v boji na frontě, nebo jako civilisté při ruském ostřelování.
Mezinárodní olympijský výbor Heraskevyče varoval: je to v rozporu s olympijskými regulemi, s takovou helmou nesmíš do závodu. Skeletonista ale neuhnul a na trať dorazil znovu v helmě. Na start ho nepustili.
„Díky jejich oběti tu můžeme závodit jako tým. Nezradím je. Myslím, že si zaslouží být se mnou v závodě. Patří do olympijské rodiny,“ řekl Heraskevyč. Skvělé gesto, dobře zvolená slova. Okamžik, na který se bude dlouho vzpomínat. Helma už je teď jedním ze symbolů Ukrajiny. A možná to bude jedna z nejslavnějších helem na světě.
Olympijský výbor argumentuje tím, že na výstroji sportovců nesmí být žádná politická stanoviska. Jinými slovy takové to trochu otřepané „politika do sportu nepatří“. Ale Heraskevyč si na helmu nedal žádné vlajky, žádné nadávky Rusku, žádné politiky. Má na ní své kolegy, sportovce. To přece není totéž.
MOV se rozhodl uplatnit přísný výklad svých pravidel, podle něj gesto spadá do kategorie politiky a politických prohlášení. Má asi právo takto rozhodnout, ale jistě by obhájil i opak. Kdyby Heraskevyčovi helmu povolil.
OK, varovali ho, to je fér. Ale těžko se divit Heraškevyčovi, že neuhnul. To je pro něj, pro Ukrajinu a pro všechny, kteří Ukrajinu podporují, víc než medaile nebo dobré umístění.
